Praha – Poté, co vláda v první půlce listopadu oznámila plán, jak během příštího roku zruší druhý pilíř důchodů, výrazně vzrostl zájem lidí o tuto formu spoření. Stovky lidí láká vidina zhodnocení ve výši 150 procent, o kterém se v souvislosti s rušením systému v minulých dnech psalo.
Do listopadu byl zájem o spoření v systému, který od roku 2013 spustila vláda Petra Nečase, minimální. Měsíčně letos přibývaly jen desítky nových smluv - v září například 51. V listopadu ale vzrostl zájem o stovky procent. Podle zjištění Hospodářských novin od penzijních společností stoupl počet nových smluv na zhruba 250 lidí.
Lidi láká vidina jistého výnosu. Do druhého pilíře odvádějí dvě procenta z hrubé mzdy a k nim stát přidává tři procenta, která by jinak šla na povinné důchodové pojištění. Vláda přitom schválila plán, podle něhož lidé budou moci na konci roku 2016 vybrat všechny naspořené prostředky, tedy včetně peněz "vyvedených" z povinného státního systému.
Právě poměr tří "vyvedených" procent z povinného pojištění ke dvěma procentům ze mzdy dělá oněch zmiňovaných 150 procent na zhodnocení. Je ovšem třeba dodat, že kdo si peníze nechá všechny, zkrátí si také poměrně za dobu spoření budoucí důchod. Tuto ztrátu však vybrané zhodnocení bohatě pokryje. Podle propočtů České správy sociálního zabezpečení by "propad" penze například v případě hrubé mzdy ve výši 33 tisíc dělal desetikoruny měsíčně.
Systém se uzavře dříve
Vláda na zájem "spekulantů", kteří po oznámení plánu na zrušení systému do něj vstupují, reaguje. Připravila novelu zákona, která uzavírání a registraci nových smluv ukončí dříve, než se původně plánovalo (počítalo se s koncem roku 2015). Bude to zřejmě od března či dubna 2015.
"Novela už je připravena a chystáme se ji poslat ke schvalování," řekl Hospodářským novinám náměstek ministra financí Martin Pros. Datum, odkdy nová pravidla začnou platit, bude přitom pro vstup do druhého pilíře klíčové. Nově podepsanou smlouvu je totiž potřeba zaregistrovat, což může trvat až třicet dní. Bez toho není možné do druhého pilíře vstoupit.
Vláda nicméně reaguje na trend, který nemá příliš velkou sílu. Když budeme hypoteticky počítat s tím, že do konce roku do druhého pilíře vstoupí 500 "spekulantů", přijde na nich státní rozpočet o necelých pět milionů korun, které vyvedou ze systému důchodového pojištění. Při současných 83 tisících účastnících přitom náklady vycházejí ročně na necelou miliardu.
Až druhý pilíř s rokem 2016 definitivně skončí, budou mít lidé několik měsíců čas rozhodnout se, jak chtějí své peníze získat zpět. Pokud si vyberou zmíněnou výplatu v hotovosti včetně „tříprocentního“ bonusu, peníze dostanou do konce roku 2016 a v budoucnu se jim zkrátí státní důchod. Další variantou je, že část odpovídající odvodům ze státního důchodového pojištění vrátí zpět do průběžného systému a v budoucnu se jim důchod nezkrátí.
Do druhého pilíře mohou ještě vstupovat plnoletí lidé, kterým letos bylo nebo bude maximálně 35 let. Možnost mají i starší, ovšem jen pokud k 1. lednu 2013 neplatili důchodové pojištění a teď se vracejí do práce – typicky ženy na mateřské. Na vstup pak mají půlroční lhůtu od chvíle, kdy začnou znovu pracovat.
