Do 20. dubna je povinno ministerstvo financí vyplatit stavebním spořitelnám ze státního rozpočtu státní podporu 14,18 miliardy Kč. Je to o necelou miliardu méně než loni, kdy bylo vyplaceno více než 15 miliard Kč. Náklady na státní podporu stavebního spoření se tak meziročně snížili o více než 5 %. O této skutečnsoti informovalo ministerstvo financí.
Klienti stavebních spořitelen loni uzavřeli více než 516 tisíc smluv o stavebním spoření. Ve srovnání s rokem 2005 to bylo o 86 tisíc uzavřených smluv více. Celkově se však počet smluv stavebního spoření snížil o 276 tisíc na 5,3 milionu.
Porcování medvěda málem ohrozilo výplatu podpor
Do nepříjemné situace dostal stát v loňském roce parlament když z 15 miliard určených na podporu stavebního spoření sebral více než 1,5 mld. Kč na tzv. poslanecké pomníčky či porcování medvěda. Tímto způsobem tak poslanci zajistili pro projekty ve svých regionech peníze. Na státu však ponechali starost o zajištění potřebných peněz na vyplacení podpory z jiných zdrojů.
Snížení nákladů na výplatu podpory stavebního spoření tak vládě výrazně ušetřilo starostí s nedostatkem prostředků pro tento účel. Z jiných zdrojů, především z rezervní fondů tak vládě bude stačit čerpat místo 1,5 miliard pouhých 0,5 miliard Kč.
Poslanci počítali s tím, že vláda peníze bude muset získat bezpodmínečně z jiných zdrojů či zvýšením deficitu rozpočtu, protože výplata podpory je nároková a stát se této povinnosti v současné době nemůže žádným způsobem zbavit.
Reforma byla úspěšná = náklady se snižují
Za nižšími náklady stojí především změny ve stavebním spoření a zejména státní podpory před 3 lety, které měly za úkol uspořit státnímu rozpočtu miliardy Kč. I přes zpřísnění podmínek pro výplatu státní podpory a její snížení nenastala dramatická situace, kterou hrozily stavební spořitelny a nedošlo k výraznému odlivu klientů.
Po přechodném jednorázovém snížení se tak počet uzavřených smluv začal opět zvyšovat. Státní pokladna však na změnách vydělala a strmý nárůst výdajů na státní podporu se v posledních letech zastavil.
Náklady mohly být až 18 mld. Kč
Zatímco v roce 1997 bylo na státní podporu vyplaceno 3,8 mld. Kč v roce 2002 to bylo již více než 9 mld. Kč. Tato částka narostla až na 14 mld. Kč v roce 2004, kdy se růst výdajů zastavil.
I tak však výdaje na státní podporu představují velkou zátěž pro státní pokladnu. Pro srovnání jen na nemocenské vydá stát přibližně 12 mld. Kč, což je o 2 mld. méně než na státní podporu stavebního spoření.
Nebýt reforem provedených vládou sociální demokracie před 3 lety, činily by dle odhadů výdaje na podporu stavebního spoření k dnešnímu dni více než 18 mld. Kč. A rozpočet, který již dnes není v dobrém stavu by jen výdaji ze stavebního spoření byl zatížen dalšími 4 mld. Kč navíc.
Zajímavým je fakt, že současná největší vládní strana, která se dnes snaží o rozsáhlé úspory, reformu stavebního spoření tvrdě kritizovala. Nyní jí však zastavení výdajů na podporu stavebního spoření hraje do karet a nemusí tudíž přistupovat k drastickým úsporným opatřením v této oblasti.
Změny od spoření neodradily
Změny stavebního spoření spočívali především ve snížení státní podpory ze 4 500,- Kč na 3 000,- Kč za rok, tedy na 15 % naspořené částky. Navíc se prodloužilo vázací období z 5 na 6 let a zpřísnily se podmínky pro využití naspořených prostředků.
I přes tyto změny zůstává i nadále stavební spoření velmi atraktivním produktem. I přes zpřísnění podmínek totiž nabízí až 6 % roční zhodnocení naspořených částek.
Nevýhodou je fakt, že stavební spoření a prostředky na které stát přispívá, nejsou použity k účelu ke kterému jsou prvotně určeny a to k investicím do bydlení. Mnoho střadatelů tak po vypršení vázacího období finanční prostředky pouze vybere a libovolně utratí.
Stát tak přispívá i na běžnou spotřebu, která nemá vůbec nic společného s investicemi do bydlení. I přes částečné úpravy není ani dnes stát schopen zajistit, aby finanční prostředky byly vynaloženy účelně a investovány do bydlení.
|
|
