reklama
 
 

Spoření na důchod podraží. Vyděláte na tom, slibují ale penzijní společnosti

18. 12. 2015
Poslanci prosadili zvýšení poplatků za penzijní připojištění. Penzijní společnosti díky tomu vydělají stovky milionů korun ročně navíc. Slibují ale, že jim to umožní lépe investovat a na vyšších výnosech pak vydělají i klienti. O kompenzaci za konec druhého pilíře podle penzijních společností nejde.
Doporučujeme

Praha – Průměrný klient penzijní společnosti, který si formou penzijního připojištění spoří na lepší důchod, zaplatí na poplatcích od příštího roku zhruba sto korun navíc za rok. Vyplývá to z výpočtů online deníku Aktuálně.cz. Penzijní společnosti za to slibují vyšší výnosy. Zvýšit poplatky jim umožňuje nový zákon, který začne platit od roku 2016.

Penzijní připojištění podle starých pravidel šlo sjednat jen do konce listopadu roku 2012, nyní jej využívá téměř 4,4 milionu Čechů. Ti mají v takzvaných transformovaných fondech – jak se starému penzijnímu připojištění od roku 2013 říká – zhruba 327 miliard korun. Průměrně tak na jednoho klienta vychází přibližně 75 tisíc korun.

Penzijní společnosti mohou od roku 2016 zvýšit poplatek za správu peněz v transformovaných fondech. Dosud si mohou podle zákona účtovat 0,6 procenta ze spravovaných peněz, od příštího roku už 0,8 procenta. Novela, kterou na podzim schválili poslanci, ale současně fondům snižuje odměnu z připsaného zhodnocení z 15 na 10 procent. Celkově ale penzijní společnosti na těchto změnách vydělají stamiliony korun, protože zhodnocení v těchto fondech stále klesá s tím, jak jsou na finančním trhu rekordně nízké úrokové sazby.

Penzijní společnosti: Vydělá i klient

Výpočty Asociace penzijních společností ČR ukazují, že na zvýšení poplatku za správu vydělá všech osm penzijních společností dohromady více jak 650 milionů korun za rok, zatímco na nižších odměnách z výnosů přijdou zhruba o 277 milionů korun. Celkově si tak penzijní společnosti polepší o zhruba 375 milionů korun za rok.

Klienti si připlatí podle toho, kolik mají na penzijním spoření našetřeno. Kdo má průměrných 75 tisíc, zaplatí zhruba sto korun za rok navíc. Kdo má na účtu 500 tisíc, odevzdá penzijní společnosti o zhruba 600 korun za rok více než dosud.

Penzijní společnosti ale slibují, že nebudou jediné, kdo na změně vydělá. Více peněz by podle nich měla změna přinést i klientům, protože díky vyšším poplatkům si fondy budou moci dovolit "nakupovat" i dražší (a výnosnější) investice. Připomínají také, že před zastropováním poplatků v roce 2013 (na 0,6 procenta) se průměrná výše poplatků za správu u penzijního připojištění pohybovala kolem 1,5 procenta.

"Nastavení úplat u transformovaného fondu způsobovalo zkonzervativňování portfolia jako kompenzaci rostoucího kapitálového požadavku, což se projevovalo snížením výnosů pro účastníky," říká Aleš Poklop, šéf Asociace penzijních společností ČR. "Úprava úplat umožní nést penzijním společnostem náklady investiční garance v transformovaných fondech i v nepříznivých ekonomických podmínkách, aniž by byla poškozena výhodnost produktu penzijního připojištění pro účastníky," dodává.

Zároveň ale odmítá argumentaci, kterou nedávno svůj pozměňovací návrh na zvýšení poplatků hájil poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil: "Penzijní společnosti mají nyní velmi omezené možnosti, jak mohou nakládat s prostředky. Jsme přitom v období rekordně nízkých výnosů státních dluhopisů, do kterých fondy převážně investují. Společnosti se proto dostávají trochu do problémů a já mám obavu, že pokud by toto přetrvávalo a ony by neměly možnost posílit si své finanční zázemí, může se stát, že třetí pilíř z nějakých důvodů skončí," řekl nedávno Zavadil deníku Právo.

"V žádném případě nejde o to, že by se mohlo stát, že bez navýšení úplat by penzijní společnosti měly skončit," reaguje Poklop. Pro představu: v roce 2012, kdy ještě zákon nelimitoval poplatky, hospodařila Penzijní společnost České spořitelny, kterou Poklop vede, se ziskem 757 milionů korun. V roce 2013 z toho byla ztráta 35 milionů a v roce 2014 už zase zisk 45 milionů korun.

Je zvýšení poplatků pro penzijní společnosti ze strany poslanců určitou kompenzací za předčasné ukončení druhého pilíře, tedy hlavní části Nečasovy důchodové reformy? "Ne," tvrdí stručně mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.

Také nové fondy zdraží

Od roku 2016 vzrostou také poplatky v novém penzijním připojištění, tedy v takzvaných účastnických fondech. S výjimkou konzervativních fondů, které peníze ukládají do bezpečných státních dluhopisů, stoupne maximální možný poplatek za správu peněz v účastnických fondech z 0,8 procenta na celé procento za rok. Zvýší se také odměna pro penzijní společnosti z výnosů (z 10 na 15 procent).

Vzhledem k tomu, že tyto fondy fungují teprve od roku 2013 a lidé v nich dosud mají většinou úspory nepřesahující nižší desítky tisíc korun, půjde zatím o změnu v řádech desítek korun ročně. V budoucnu ale "příplatek" poroste až o dva řády výše.

I zde penzijní společnosti slibují, že klienti na změně vydělají. "Některé investiční příležitosti a cenné papíry jsou pro penzijní společnosti ztrátové, protože za ně musí platit vysoké náklady na správu. Úprava úplat u dynamických investičních strategií je potřebná a přinese pozitivní efekt na investice a zhodnocení úspor účastníků v těchto fondech," říká Poklop.

Co na tvrzení, že dosavadní výše poplatků může "brzdit" penzijní společnosti při investování, říká nezávislý odborník? "Podle mne může. Zejména u dynamických strategií účastnických fondů, kde navíc musí část aktiv měnově zajišťovat," odpovídá Petr Fejtek, šéfredaktor magazínu Profi poradenství a finance.

"Změny v poplatcích třetího pilíře mne osobně sice nijak nenadchly, ale stále ještě půjde pro klienta o nejvýhodnější, tedy nejlevnější investiční nástroj. To je dáno zejména tím, že poplatky jsou takzvaně 'all inclusive', tedy skutečně komplet," dodává Fejtek s tím, že srovnatelné podílové fondy jsou v Česku podstatně dražší a většinou se u nich platí i vstupní poplatky, které penzijní společnosti vybírat nesmějí.

Jednotlivé penzijní společnosti většinou změnu v cenících zatím ještě neprovedly. Buď o ní teprve uvažují, nebo čekají na schválení ze strany ČNB. Jakým směrem ale trh půjde, ukazuje příklad největší penzijní společnosti. "Poplatky upravíme od 1. února 2016 podle zákonem daných limitů," říká Petr Brousil, mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny. Poplatky tedy porostou tak, jak to dovolí nová pravidla.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama