Škodná jménem minimální mzda

František Vobořil
4. 2. 2002 1:00
Od 1. ledna došlo ke zvýšení minimální mzdy o 700 Kč . Někomu to může znít příjemně. Těch lidí, kteří minimální mzdu ocení je však v konečném důsledku velmi málo. Mnohem více je naopak těch, kteří na existenci tohoto nástroje doplácí. Většiny lidí se však vůbec netýká. Proč ho tedy nezrušit? Každý zaměstnavatel je ze zákona povinen poskytnout svému zaměstnanci za provedenou práci peněžité plnění v minimální výši 5700 Kč měsíčně. Nerozlišuje se přitom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Při výkonu více pracovních poměrů vzniká nárok na minimální mzdu v každém z nich samostatně.

Od 1. ledna došlo ke zvýšení minimální mzdy o 700 Kč. Někomu to může znít příjemně. Těch lidí, kteří minimální mzdu ocení je však v konečném důsledku velmi málo. Mnohem více je naopak těch, kteří na existenci tohoto nástroje doplácí. Většiny lidí se však vůbec netýká. Proč ho tedy nezrušit? Platná právní úprava Každý zaměstnavatel je ze zákona povinen poskytnout svému zaměstnanci za provedenou práci peněžité plnění v minimální výši 5700 Kč měsíčně. Nerozlišuje se přitom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Při výkonu více pracovních poměrů vzniká nárok na minimální mzdu v každém z nich samostatně. Minimální mzda se nevztahuje pouze na činnosti prováděné mimo pracovní poměr na základě dohod. Nedosáhne-li mzda zaměstnance v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí, a to bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost zaměstnance, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má individuálně sjednanou nebo povolenou pracovní dobu kratší než stanovenou nebo neodpracoval v měsíci všechny pracovní směny, náleží minimální mzda pouze ve výši odpovídající odpracované době. Například zaměstnanec pracující na poloviční úvazek, tedy 20 hodin týdně, má právo na minimální mzdu v poloviční výši, tedy pouze 2850 Kč. Výše minimální mzdy: * 5700 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, * 33,90 Kč za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem v rámci stanovené pracovní doby. Ve stanovených situacích jsou uplatňovány nižší sazby minimální mzdy: * 90% uvedených částek, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu, * 80% uvedených částek, jde-li o mladistvého zaměstnance, * 75% uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, * 50% uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu a mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod. Pryč s minimální mzdou Není mnoho těch, jejichž hrubá mzda by nedosahovala hranice 5700 Kč. Ale i kdyby tomu tak bylo, není zde pro existenci minimální mzdy žádné opodstatnění. Zvyšuje totiž nezaměstnanost, což je univerzální ekonomický zákon platný vždy a všude. Pro podniky je pracovní síla pouze jeden z výrobních faktorů. Je-li jeden faktor příliš drahý, nahradí se jiným. Při direktivně určené minimální příjmové hranici, tak podniky zaměstnávají méně pracovníků, než by tomu bylo v přirozené situaci a nahrazují je třeba stroji, jejichž provoz je levnější. Hodnota práce těchto lidí je jednoduše nižší než minimální mzda. Je pravděpodobné, že zaměstnanci by byli ochotni pracovat za nižší mzdu než představuje mzdové minimum. Zákon o minimální mzdě jim to však znemožňuje, roste míra nezaměstnanosti a dochází k čerpání prostředků daňových poplatníků na podpory v nezaměstnanosti. Minimální mzda v těchto případech jednoznačně škodí. Argumentem proti existenci minimální mzdy je ale i nesmyslnost její konstrukce. Minimální mzda je stejná pro celé území České republiky, ačkoli životní náklady jsou v různých částech státu odlišné, což je i problém životního minima. Právě z této veličiny se při stanovování minimální mzdy vychází. Ta musí být vyšší než životní minimum jednotlivce (v současnosti 4100 Kč pro zaopatřeného jednotlivce), aby motivovala k pracovní činnosti. Poptávka po práci v platovém rozmezí 4100 Kč až 5700 Kč však bohužel žádná není, jelikož mzdu v této výši nelze vyplatit. Nezbývá tedy než zůstat bez práce. V drtivé většině segmentů trhu práce je však přirozená rovnovážná mzdová hladina nad úrovní minimální mzdy. Ta sice v tomto případě nezaměstnanost nezvyšuje, ale zároveň nikomu a ničemu nepomáhá. Je to pouze populistické gesto. K čemu tedy vlastně minimální mzda slouží? Zpráva o tom, že vláda zvýšila minimální mzdu proletí vždy všemi médii. Co na tom, že se to téměř nikoho z nás netýká. Alespoň někteří si zabroukají: "tak nám zvýšili minimální mzdu, to se zase budeme mít dobře!". A vláda? Ta dostane v příštích volbách o několik hlasů více.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Policisté na hranicích se Slovenskem zadrželi 240 migrantů a tři převaděče

Policisté od sobotního rána prověřili za 24 hodin na hranicích se Slovenskem 18 781 lidí, zadrželi 240 migrantů a tři převaděče. Vstup odepřeli 31 lidem, zpět na Slovensko vrátili 30 lidí. Policie to v neděli uvedla na Twitteru. Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska.

V sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie. Předtím se pokoušel ujet policii. Při nehodě se zranilo 21 lidí, bylo mezi nimi i pět dětí. Převaděč, který nehodu způsobil, vyvázl za volantem bez zranění.

Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie. Téměř tři desítky bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i tzv. zelenou státní hranici budou stovky policistů hlídat minimálně deset dnů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. Od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Zadrželi také 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy