Škodná jménem minimální mzda

František Vobořil
4. 2. 2002 1:00
Od 1. ledna došlo ke zvýšení minimální mzdy o 700 Kč . Někomu to může znít příjemně. Těch lidí, kteří minimální mzdu ocení je však v konečném důsledku velmi málo. Mnohem více je naopak těch, kteří na existenci tohoto nástroje doplácí. Většiny lidí se však vůbec netýká. Proč ho tedy nezrušit? Každý zaměstnavatel je ze zákona povinen poskytnout svému zaměstnanci za provedenou práci peněžité plnění v minimální výši 5700 Kč měsíčně. Nerozlišuje se přitom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Při výkonu více pracovních poměrů vzniká nárok na minimální mzdu v každém z nich samostatně.

Od 1. ledna došlo ke zvýšení minimální mzdy o 700 Kč. Někomu to může znít příjemně. Těch lidí, kteří minimální mzdu ocení je však v konečném důsledku velmi málo. Mnohem více je naopak těch, kteří na existenci tohoto nástroje doplácí. Většiny lidí se však vůbec netýká. Proč ho tedy nezrušit? Platná právní úprava Každý zaměstnavatel je ze zákona povinen poskytnout svému zaměstnanci za provedenou práci peněžité plnění v minimální výši 5700 Kč měsíčně. Nerozlišuje se přitom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Při výkonu více pracovních poměrů vzniká nárok na minimální mzdu v každém z nich samostatně. Minimální mzda se nevztahuje pouze na činnosti prováděné mimo pracovní poměr na základě dohod. Nedosáhne-li mzda zaměstnance v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí, a to bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost zaměstnance, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má individuálně sjednanou nebo povolenou pracovní dobu kratší než stanovenou nebo neodpracoval v měsíci všechny pracovní směny, náleží minimální mzda pouze ve výši odpovídající odpracované době. Například zaměstnanec pracující na poloviční úvazek, tedy 20 hodin týdně, má právo na minimální mzdu v poloviční výši, tedy pouze 2850 Kč. Výše minimální mzdy: * 5700 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, * 33,90 Kč za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem v rámci stanovené pracovní doby. Ve stanovených situacích jsou uplatňovány nižší sazby minimální mzdy: * 90% uvedených částek, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu, * 80% uvedených částek, jde-li o mladistvého zaměstnance, * 75% uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, * 50% uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu a mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod. Pryč s minimální mzdou Není mnoho těch, jejichž hrubá mzda by nedosahovala hranice 5700 Kč. Ale i kdyby tomu tak bylo, není zde pro existenci minimální mzdy žádné opodstatnění. Zvyšuje totiž nezaměstnanost, což je univerzální ekonomický zákon platný vždy a všude. Pro podniky je pracovní síla pouze jeden z výrobních faktorů. Je-li jeden faktor příliš drahý, nahradí se jiným. Při direktivně určené minimální příjmové hranici, tak podniky zaměstnávají méně pracovníků, než by tomu bylo v přirozené situaci a nahrazují je třeba stroji, jejichž provoz je levnější. Hodnota práce těchto lidí je jednoduše nižší než minimální mzda. Je pravděpodobné, že zaměstnanci by byli ochotni pracovat za nižší mzdu než představuje mzdové minimum. Zákon o minimální mzdě jim to však znemožňuje, roste míra nezaměstnanosti a dochází k čerpání prostředků daňových poplatníků na podpory v nezaměstnanosti. Minimální mzda v těchto případech jednoznačně škodí. Argumentem proti existenci minimální mzdy je ale i nesmyslnost její konstrukce. Minimální mzda je stejná pro celé území České republiky, ačkoli životní náklady jsou v různých částech státu odlišné, což je i problém životního minima. Právě z této veličiny se při stanovování minimální mzdy vychází. Ta musí být vyšší než životní minimum jednotlivce (v současnosti 4100 Kč pro zaopatřeného jednotlivce), aby motivovala k pracovní činnosti. Poptávka po práci v platovém rozmezí 4100 Kč až 5700 Kč však bohužel žádná není, jelikož mzdu v této výši nelze vyplatit. Nezbývá tedy než zůstat bez práce. V drtivé většině segmentů trhu práce je však přirozená rovnovážná mzdová hladina nad úrovní minimální mzdy. Ta sice v tomto případě nezaměstnanost nezvyšuje, ale zároveň nikomu a ničemu nepomáhá. Je to pouze populistické gesto. K čemu tedy vlastně minimální mzda slouží? Zpráva o tom, že vláda zvýšila minimální mzdu proletí vždy všemi médii. Co na tom, že se to téměř nikoho z nás netýká. Alespoň někteří si zabroukají: "tak nám zvýšili minimální mzdu, to se zase budeme mít dobře!". A vláda? Ta dostane v příštích volbách o několik hlasů více.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Při nehodě auta a malotraktoru zemřel na Domažlicku starší muž

Jednu oběť má nehoda osobního auta a malotraktoru u Záhořan na Domažlicku. Auto zezadu narazilo do malého traktoru a jeho řidiče náraz vymrštil do příkopu, na místě zemřel. ČTK o tom informovala krajská policejní mluvčí Dagmar Jiroušková.

Nehoda se stala okolo 16:45 na silnici III/1836 u obce Záhořany. Řidič vozu Volvo ve věku 22 let jel ve směru od Záhořan na Spáňov. "Z dosavadního šetření vyplývá, ze řidič osobního vozidla zezadu narazil do vpředu jedoucího malotraktoru značky Vari, které řídil 77letý řidič. Po střetu byl řidič z malotraktoru vymrštěn do silničního příkopu. Při nehodě došlo k jeho zranění, kterému na místě podlehl," popsala Jiroušková.

Požití alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek u řidiče osobního vozidla policisté na místě vyloučili. Okolnosti tragické nehody nyní policie vyšetřuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy