Praha – Průměrná mzda stoupla ve druhém letošním čtvrtletí na 26 287 korun, což je o 875 korun (3,4 procenta) více než ve stejném období loňského roku. Po odečtení inflace se reálně zvýšila o 2,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad.
Výrazněji rostly výdělky opět v nepodnikatelské sféře – o 4,3 procenta (reálně o 3,6 procenta). V podnikatelské sféře stoupla průměrná mzda o 3,2 procenta (reálně o 2,5 procenta). "Nárůst je silně tažen jednorázovým zvýšením tarifních platů ve státní sféře na konci roku 2014, a méně již podnikatelskou sférou, kde jsou mzdy určovány tržními silami a kolektivním vyjednáváním," říká Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.
Proti prvnímu čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná mzda – po očištění od sezónních vlivů – o 0,8 procenta. Do průměrné hrubé mzdy se počítají výdělky před zdaněním a povinnými odvody, včetně příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy a podobně. Podle statistiků mají zhruba dvě třetiny zaměstnanců mzdu nižší, než je celostátní průměr.
Medián mezd dosáhl 22 230 korun. Oproti stejnému období loňského roku je vyšší o 4,3 procenta. Muži přitom vydělávají výrazně více (24 398 korun) než ženy (19 837 korun). Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 860 a 42 698 korunami.
Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed jejich pomyslné řady. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými hodnotami než průměr.
Objem mezd vzrostl meziročně o 5,5 procenta, počet zaměstnanců o dvě procenta, uvedli statistici.
Nejsilnější růst za pět a půl roku
"Jde o nejsilnější meziroční nárůst od závěrečného čtvrtletí roku 2009," říká k dnešním číslům o průměrné mzdě Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. Díky nízké inflaci to znamená, že velmi svižně rostla také reálná mzda.
"I tentokrát se rychleji přidávalo ve veřejném sektoru, zvláště pak ve veřejné správě a ve zdravotnictví. Ve školství rostly mzdy jen o 2,3 procenta, i když je tento obor ve srovnání se správou i zdravotnictvím podhodnocený," upřesňuje analytik ČSOB Petr Dufek.
V podnikatelském sektoru se tentokrát nejrychleji přidávalo zaměstnancům restaurací a hotelů. "Možná zde zafungovalo zvýšení minimálních mezd, které se zde hojně využívají, avšak i tak jsou mzdy těchto zaměstnanců i nadále oficiálně nejnižší," dodává Dufek.
V celém prvním pololetí stoupla průměrná mzda na 25 810 korun, což je o 2,9 procenta (725 korun) více než před rokem. Po odečtení inflace vzrostla reálně o 2,5 procenta.
Ekonomika roste, mzdy musí také
Aktuální čísla o vývoji mezd v ekonomice lze podle něj považovat za velmi příznivá. Ukazuje se, že oživení ekonomiky se začíná pozvolna projevovat i ve výdělcích. Ve výhodě jsou především zaměstnanci v oborech, po kterých je silná poptávka, ať už jde o stavebnictví, nebo dopravu.
"Podniky již musí začít soutěžit o pracovníky a v mnoha oborech - například průmysl a IT - jim musí zvyšovat mzdy, aby si je v konkurenci na trhu práce udržely. Vzhledem k předpokládanému ekonomickému růstu tato situace nekončí. Kvalifikovaná pracovní síla v některých oborech chybí, nezaměstnanost klesá, platy se zvyšují ve veřejné sféře. Na růst mezd působí i zvýšení minimální mzdy," říká analytik Viktor Zeisel z Komerční banky.
Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky sice růst mezd zůstává stále umírněný, ale evidentně zrychluje. "Kdyby koruně nebránila ČNB, měla by dnes důvod posilovat. Růst průměrné nominální mzdy v následujících čtvrtletích pravděpodobně zrychlí nad čtyři procenta," dodává.
"Dnešní čísla jistě potěší i centrální bankéře, kteří vyjadřovali zklamání z nízkého růstu mezd při současném růstu ekonomiky," očekává analytik skupiny Citfin Jiří Šimek. "Růst mezd spolu s poklesem nezaměstnanosti se totiž pozitivně projevuje v rostoucí domácí spotřebě, která přispívá k růstu ekonomiky a postupně by měla tlačit vzhůru i inflaci," vysvětluje.
"Růst mezd v podnikatelské sféře, který je klíčový z pohledu vývoje nákladů podniků a tudíž i budoucí inflace, byl o 0,9 procentního bodu vyšší než stávající prognóza ČNB. Posouzení významu této informace – ale i dalších nových informací, z nichž se zejména vývoj v zahraničí posouvá naopak protiinflačním směrem – z pohledu plnění inflačního cíle ČNB bude předmětem měnověpolitického jednání bankovní rady, které proběhne 24. září," říká bez bližších podrobností ředitel sekce měnové politiky ČNB Tomáš Holub.
