Voláte svému praktickému lékaři o recept a sestra se vás mezi řečí zeptá, jak dlouho plánujete svou karanténu ještě prodlužovat. Nechápete, o čem mluví - žádné podezření na nákazu koronavirem se ve vašem okolí nepotvrdilo a s praktikem jste nebyli v kontaktu několik měsíců.
Nakonec vychází najevo, že vám lékař neschopenku vystavil z neznámého důvodu omylem. Z jeho strany následuje omluva a žádost o storno e-neschopenky, která je v tu chvíli v běhu již několik týdnů. To už ale může být pozdě - mzdová účetní zaměstnavatele vás totiž upozorní, že neschopenka se již promítla do aktuální výplatní pásky.
Kde nastal základní problém? Systém e-neschopenky vám vstup do pracovní neschopnosti neoznámil a následně selhal i lidský faktor.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) pro on-line deník Aktuálně.cz potvrdila, že systém lidem na neschopence upozornění automaticky nezasílá. Nepočítá s tím, že by o vystavení neschopenky nevěděli. Za běžných podmínek se totiž lékař s pacientem na pracovní neschopnosti domluví.
V minulosti musel zaměstnanec doručit papírovou neschopenku svému zaměstnavateli sám, čímž se podobný omyl prakticky eliminoval. Se zavedením e-neschopenky ale nově stačí nastavit pracovní neschopnost v systému správy sociálního zabezpečení a zaměstnavatel je následně upozorněn elektronickou cestou.
Kvůli probíhající pandemii koronaviru teď ČSSZ umožňuje lékařům stejným způsobem vyřídit také karanténu, kterou nařizuje ošetřující lékař nebo hygienická stanice. Postup je i zde prostý - vystavující lékař vyplní v elektronickém systému označení nemoci a uvede pojem "karanténa" do kolonky "profese". Zaměstnavatel následně obdrží elektronické notifikace úplně stejně jako v případě e-neschopenky.
Zaměstnanec by pak měl svého zaměstnavatele i tak upozornit, že je v pracovní neschopnosti či v karanténě - například telefonicky či e-mailem. Lékař by mu také měl pro vlastní potřebu vytisknout "průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce".
Základem je ověření
"Pokud ale ošetřující lékař nedopatřením vystavil e-neschopenku na jinou osobu, jde o zřejmý omyl, který lze napravit tak, aby e-neschopenka byla stornována a hledělo se na ni, jako by nikdy vystavena nebyla," vysvětluje postup pro on-line deník Aktuálně.cz David Marek, právník z odboru nemocenského pojištění zaměstnanců ČSSZ.
"Lékař toto provede v součinnosti s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení, přičemž jde o záležitost běžně do jednoho nebo dvou dnů," zdůrazňuje Marek. "OSSZ přitom také komunikuje se zaměstnavatelem, což je nutné právě proto, aby měl zaměstnavatel potřebné informace o svém zaměstnanci v pořádku," uvádí dále.
Storno bývá vyřízeno skutečně rychle, otázkou ale zůstává, kdy se na omyl lékaře přijde. Podle ČSSZ by tak měl své lidi na neschopence prověřovat zaměstnavatel. Tedy pokud ho zaměstnanec o své pracovní neschopnosti neinformuje, měl by zpozornět a ideálně si u zaměstnance situaci ověřit.
"Minimálně na úrovni zaměstnavatele tedy z povahy věci musí dojít k víceméně okamžitému zjištění, že faktický stav nesedí," dodává Marek.
Ovšem z pohledu zaměstnavatele je ověřování, zda je zaměstnanec skutečně na nemocenské, pouze dobrovolnou aktivitou. "Zaměstnavatel má možnost si po obdržení informace o neschopence daného zaměstnance zkontrolovat - telefonicky či osobní návštěvou - anebo informovat sociálku. Zákonná povinnost to ale není," upozorňuje Alžběta Honsová z personální společnosti Randstad.
Firma sice musí evidovat docházku svých zaměstnanců, systém je ovšem individuální. "Pokud se jedná o hlavní pracovní poměr, zaměstnavatel má povinnost plánovat směny či náplň práce," potvrzuje Honsová. Zákoník práce ale přímo nedefinuje pojem evidence ani formu či způsob vedení evidence pracovní doby. Většina docházkových systémů v českých firmách automaticky počítá s tím, že člověk pracuje tak, jak bylo naplánováno, a hlásí pouze, pokud tomu tak není.
Prevence jako možnost
Chybě v "klasické" neschopence lze podle oslovených personalistů zabránit tím, že zaměstnanec bude vždy při vystavení pracovní neschopnosti vyžadovat zaslání potvrzení o nemoci a na něm si zkontroluje veškeré údaje.
Eliminovat možnost, že vás někdo postaví do pracovní neschopnosti bez vašeho vědomí, lze hlavně vlastní kontrolou, pokud to tedy interní systém zaměstnavatele umožňuje.
"Pokud se přijde na omyl ještě před uzavřením mezd a zaměstnanec daný měsíc normálně pracoval, pak k vyplacení náhrady mzdy nedojde, protože vznikne nárok na mzdu za odvedenou práci," dodává Marek z ČSSZ.
Řešení existuje, ale není okamžité
Pokud by zaměstnanec přece jen "propadl sítem firemní kontroly", žádné výše zmíněné mechanismy by omylem vystavenou neschopenku neodhalily a mzda mu byla nakonec skutečně pokrácena, o peníze nepřijde. Zaměstnavatel či úřad ale nedorovná rozdíl okamžitě - vše se musí v systémech jednotlivých institucí nejprve uvést do pořádku.
To může být v současné vlně pandemie a s ní spojených finančních omezení pro mnohé lidi komplikace - ať už jde třeba o rodiče samoživitele, nebo majitele hypotéky.
Nejde totiž o drobné. Během karantény platí stejná pravidla jako při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci. Zaměstnavatel tedy bude prvních 14 dní zaměstnanci v karanténě vyplácet 60 procent z redukované průměrné hodinové mzdy. Pokud bude karanténa automaticky prodloužena, přebírá dál tuto povinnost stát.
Honsová ze společnosti Randstad ovšem podotýká, že neschopenka omylem uvalená na zaměstnance je výjimka a sama se s tím ještě nesetkala. "Nicméně, pravděpodobnost omylu v případě e-neschopenky nyní stoupá zejména s běžnou praxí nařízení karantény ze strany hygieny po telefonu, kdy v případě, že zaměstnanec hygieně nahlásí svého praktického lékaře, hygiena poté praktika informuje," potvrzuje aktuální situaci.
"V souvislosti s koronavirem také řada praktiků nyní ordinuje po telefonu, tedy snaží se minimalizovat osobní kontakt u neakutních případů. A tady se opět teoreticky nabízí možnost nějakého omylu," dodává Honsová.
