Washington/Praha - Letošní růst Česka na úrovni 4,4 procenta, v roce 2009 pád na 2,5 procenta. Návrat nad čtyřprocentní hodnotu nelze předpokládat dříve než v roce 2010. V předběžné zprávě o hospodářských výhledech členských a některých dalších zemí to uvádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Podle organizace stojí vyššímu hospodářskému růstu v cestě nedostatek pracovních sil a odborníků. Mezi doporučeními, které k České republice směřovala tak nechybí například snižování daňového zatížení mezd nebo zvýšení počtu absolventů vysokých škol. Nezbytné jsou rovněž dodatečné reformy ve zdravotnictví a důchodovém systému k zajištění životnosti státního rozpočtu a zlepšení efektivity veřejných výdajů.

MMF varuje: hrozí prudké zpomalení růstu

Nepříliš příznivou předpověď Česku včera vystavil také Mezinárodní měnový fond. Domácí ekonomika má podle expertů této organizace v příštím roce prudce zpomalit. Instituce podle agentury Reuters připisuje naší ekonomice růst nepřesahující dvě procenta. Dosud se přitom odhadovalo, že by to mohlo být ke čtyřem procentům.

MMF dále odhaduje, že kvůli horšímu ekonomickému prostředí znovu porostou schodky veřejných financí. A to na 2,6 procent.

Listopadová prognóza České národní banky počítá pro letošní rok s růstem HDP ve výši 4,5 procenta, pro rok 2009 pak 2,9 procenta. Ještě minulý měsíc přitom bankéři hovořili o 3,6 procentech.

Špatné zprávy pro Západ

Špatné výhledy má ale celý západní svět. "Mnohé ekonomiky OECD jsou v recesi nebo na jejím pokraji a recese je takového rozsahu, který jsme nezažili od počátku 80. let," uvádí zpráva organizace.

Nejhůře na tom má být v příštím roce krizí těžce zasažený Island, jehož hrubý domácí produkt klesne o 9,3 procenta. Pokles očekává také Irsko, Británie, Německo, Španělsko a Itálie. Slovensko na tom bude v Evropě naopak nejlépe. Po letošních 7,4 procentech by v roce 2009 měla země zvýšit hrubý domácí produkt o čtyři procenta a v roce 2010 o 5,6 procenta.

U Japonska odhaduje OECD pokles o 0,1 procenta. Hrubý domácí produkt Spojených států zřejmě příští rok klesne o 0,9 procenta po letošním růstu o 1,4 procenta.

Jako pozitivní naopak organizace vidí celosvětové oslabování inflačních tlaků, které dává velkým ekonomikám jako je USA, eurozóna nebo Velká Británie prostor pro další snižování úrokových sazeb.

Ekonomové nicméně  vyzvali vlády a centrální banky, aby podpořily své ekonomiky dalšími stimulačními kroky. Navrhují snižování daní nebo fiskální podporu chudším domácnostem. Zvýšená pozornost by měla být věnována růstu nezaměstnanosti. O tu by v nadcházejících dvou letech mohly přijít dva miliony osob, tvrdí OECD.