Kurs koruny
K euru
Ke zlotému
Ke slovenské koruně
Červen 2006
28,40
7,00
74,50
Září 2006
28,40
7,20
75,90
Prosinec 2006
27,50
7,20
79,50
Březen 2007
28,10
7,20
83,80
Červen 2007
28,70
7,50
84,50
Zdroj: ČSOB
Tabulka ukazuje oficiální kurs za euro, zlotý a 100 slovenských korun
Praha - Výkon české ekonomiky je silnější než se čekalo, svět ale stejně nevěří, že zdejší prosperita vydrží. Proto se finanční trhy koruny spíše zbavují, navíc už nepřicházejí nové průmyslové investice. Z významných bankovních institucí to nikdo nepředvídal.
Koruna byla počátkem roku neobvykle silná, euro se tehdy dalo koupit za 27,50 Kč. Opatrní znalci předvídali, že se koruna na této hranici během roku nejvýš udrží, dnes se však euro dostane za 28,70. Je tedy o třicet haléřů dražší, než před rokem, a prázdniny v Řecku, Itálii, Španělsku a dalších zemích eurozóny nebudou tak výhodné jako loni.
Ještě horší to bude v okolních zemích. Polsko bude pro české turisty dražší o sedm procent, Slovensko a Maďarsko víc, než o desetinu. Pouze chorvatská kuna stojí 3,90 koruny, stejně jako loni.
Podezřelý region
Experti dnes hledají důvody, proč koruna oslabuje. Podle Aleše Michla z Raiffeisen Banky ztrácejí obchodníci s financemi zájem o všechny středoevropské měny. "Amerika zvyšuje úrokové sazby, proto všichni raději investují do dolaru," vysvětluje. Dá se totiž čekat, že hodnota dolaru vůči euru poroste.
K pochybnostem o střední Evropě mohla přispět také květnová zpráva Světové banky, podle níž se nové členské země nemohou dostat na úroveň vyspělých států Evropské unie, pokud neprovedou další strukturální reformy, především nezlepší výkon úřadů, soudů a pracovního trhu. "Zájem o reformy však všeobecně oslabuje, důvodem je únava po vstupu do EU, nestabilní politická situace a slabá úroveň administrativy," stojí ve zprávě.
Převažuje však názor, že skutečný důvod pro obavy investorů musí ležet jinde. Zájem o Ameriku i kritické hodnocení středoevropských reforem totiž postihlo nejvíc Českou republiku, ostatních zemí v regionu se příliš nedotklo.
Chybí termín pro euro
Česko má podle znalců všech významných bank speciální důvod, proč se dostalo do potíží. Jmenuje se "negativní úrokový diferenciál". V Česku jsou z celé Evropy nejnižší úroky, po květnovém zvýšení je základní úroková sazba 2,75 procenta. Je logické, že investoři raději ukládají peníze ve výše úročených měnách.
Ovšem ani takové vysvětlení nestačí, protože koruna obchodníkům nevadila koncem roku, kdy slibovala výnos jen 2,5 procenta.
Proto přišli například analytici ČSOB s dalším vysvětlením. Nízko úročená koruna svádí k operacím "carry-trade". Firmy i jednotlivci si půjčují za nízký úrok v korunách, které pak ovšem mění za euro či jinou měnu v zemi, kde žijí. Tímto výprodejem koruna ztrácí.
Tomáš Sedláček z ČSOB vidí i další rozdíl mezi Čechy a ostatními zeměmi Visegrádu. "Dělí nás pozice k euru," upozorňuje. Slováci potvrdili, že chtějí do eurozóny přistoupit v roce 2009. Maďaři zrušili vstup v roce 2010 kvůli krachu státního rozpočtu, zahájili však přísné reformy a nový termín stanovili v roce 2013. Poláci zatím žádný termín neřekli.
Co píší blogeři o euru a koruně
|
|
|
|
|
|
Postoj Čechů je proti tomu rozporný. Vstup v roce 2010 zrušili, o novém termínu i o potřebných reformách před vstupem se přestává mluvit.
Obchodníci obvykle počítají s tím, že národní měny před vstupem do eurozóny dlouhodobě posilují a nebojí se je nakupovat. Také koruna během tří let členství v EU sílila, trend se obrátil, když Češi ztratili o euro zájem.
Vzpomínka na rok 1997
Slabá koruna nehrozí jen zdražením letních zájezdů, komplikuje Čechům život i tím, že otevírá dveře inflaci.
Češi stále víc utrácejí za spotřební zboží, ceny však nerostly, dokud koruna posilovala. Teď ovšem mohou jít ceny nahoru rychleji.
Současná situace vzdáleně připomíná krizi z roku 1997. Tehdy dramaticky rostla domácí spotřeba, koruna však oslabovala. Negativní obchodní bilance nakonec vedla vládu k úsporným balíčkům a Českou národní banku k dramatickému zvýšení úrokových sazeb. Ekonomika skončila v recesi.
Čtěte více o euru:
Dnes podle analytiků Česku nic podobného nehrozí. "Export je dost silný, aby až do roku 2010 vyrovnával růst dovozu spotřebního zboží," míní Aleš Michl.
Úroky vyrostou nejpozději v červenci
I mírnější zvýšení úrokových sazeb proto může oslabování koruny zastavit. Květnový zásah ČNB, kdy úroková míra vyrostla na 2,75 procenta ještě nestačil, během června nebo července se očekává další zvýšení na tři procenta.
Souhlasí s tím i viceguvernér ČNB Martin Singer: "Než čekat, že to pak při nějakém hlasování vyroste o půl procenta, tak je určitě lepší udělat ten čtvrtprocentní krok," řekl včera pro agenturu Reuters.
Není pochyb o tom, že ochladne zájem o dražší hypotéky i spotřební úvěry. Koruna by se však po zásazích centrálních bankéřů měla vzchopit. "Trváme na své dlouhodobé předpovědi, že koncem roku bude euro za 27,50 koruny, stejně jako tomu bylo loni," říká Michl z Raiffeisen Banky.
