Praha - Více než tři čtvrtiny (76 procent) výdajů domácností za takzvané rychloobrátkové zboží loni skončily u deseti největších obchodních řetězců v Česku. "Každý rok trochu vzroste množství peněz, které lidé utratí ve velkých řetězcích," říká Ladislav Czengeri z agentury GfK, která nový průzkum představila společně se Svazem obchodu a cestovního ruchu.
Česká republika tak má v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvíce koncentrovaných trhů pro každodenní nákupy. Například v sousedním Polsku má deset největších řetězců jen 54 procent trhu, v Bulharsku 36 procent a na Ukrajině 16 procent.
Na druhou stranu v Německu je to 73 procent, v Rakousko 78 procent a na Slovensku dokonce 82 procent. Za poměrně vysokým číslem na Slovensku se ale skrývá síť družstevních prodejen COOP. "Ta si vytvořila poměrně silnou výhodu vůči nadnárodním hráčům a navíc tam cizí obchodníci přišli později," vysvětluje Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu. Slovensku se tak podařilo udržet si tradiční regionální obchodníky.
"Pokud si vezmeme TOP tři prodejce, tak je západní Evropa ještě koncentrovanější - třeba v Německu nebo Anglii tvoří až 60 procent trhu," dodává Nováková.
Podnikání velkých řetězců se snaží některé evropské státy regulovat. Třeba v Itálii nesmí mít jeden prodejce víc jak 18 procent trhu. A Maďarsko chce zavést daň z prodejní plochy, parkovacího místa či omezovat počty pracovníků na prodejní plochu.
Boj s řetězci si jako jedno z témat vzal i český ministr zemědělství Marian Jurečka, který často mluví o zneužívání jejich dominantního postavení. Konkrétní omezení ale nechystá. "V současné době neplánujeme iniciovat legislativní změny nebo úpravy v oblasti regulace maloobchodu," uvádí mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Česko se na špičce Evropy drží i podle podílu nákupů ve slevách. Do zlevněného nebo jinak zvýhodněného zboží směřuje 52 procent nákupů, zatímco na Slovensku je to 40 procent, v Rakousku jen 30 procent a v Polsku 23 procent.
Podle odborníků by se však slevová spirála mohla pomalu měnit. Dokazuje to například klesající zájem o letáky. Zatímco před čtyřmi roky podle nich nakupovalo 40 procent zákazníků, loni to třetina.
"Lidé už sází na pohodlnost, mají víc peněz a nemusí sledovat letáky," říká Zdeněk Skála z GfK. Trend podle analýzy začíná pomalu udávat mladá generace lidí. Ta se při nákupu stále víc začíná orientovat ne podle blízkosti prodejny nebo ceny, ale kvality a širokého výběru.
