"Takováto emociální smršť, vyvolaná vítězstvím zřejmě pro diváky kontroverzní Pavlíny, je pro nás překvapivá a nesmírně zajímavá. Je to výzva, což nás baví, přestože nás mrzí některé negativní reakce z řad našich pravidelných zákazníků," říká pro Aktuálně.cz marketingová manažerka Bageterie Boulevard Martina Hájková.
Příspěvek na oficiálním facebookovém profilu bageterie, který minulý týden ve středu oznámil vítěze limitované bagety, nasbíral za několik dní skoro šest tisíc komentářů. Převážně šlo přitom o negativní reakce.
Uživatelé v nich často označovali pětadvacetiletou soutěžící Pavlínu, která v rámci kulinářské show nechvalně proslula četnými emočními kolapsy, jako "hysterickou" či "ukňouranou".
Někteří lidé rozhodnutí řetězce o zařazení její bagety do nabídky komentovali jako "raději umřít hlady, než si dát něco od této osoby." Další se pak rozhodli bojkotovat řetězec docela. "Už jen z principu, že to vyhrál člověk, který je protežovaný kvůli sledovanosti, protože ho všichni nesnáší, si tuto bagetu nedám. A pokud ji budete prodávat, ani k vám na žádnou dobrotu nezajdu," napsala například jedna z uživatelek.
Rozhodnutí poroty televizní show MasterChef o vítězné bagetě ale Bageterie Boulevard respektuje a aktuální "limitce" se naopak podle prohlášení firmy v prodejích značně daří. "O samotnou bagetu je navíc velký zájem a od jejího uvedení jsme zaznamenali značný nárůst tržeb," potvrzuje situaci Hájková.
"Polské" piškoty i retušované kříže
Bageterie Boulevard není zdaleka jedinou společností, které v Česku zaznamenala výzvy k bojkotu.
Například před pěti lety vyvolal kauzu pořad A dost! na serveru Stream.cz, který upozornil přesun výroby a změnu tvaru či barvy piškotů Opavia. Firma Mondelez se bránila, že receptura piškotů zůstala stejná, pouze došlo k úpravě metodiky výpočtu hodnot. Jejich výroba se ovšem přesunula do polské Jaroslawi, což vyvolalo na sociální síti záplavu výzev k bojkotů těchto piškotů.
Nicméně Mondelez následně na svých výsledcích avizovaný bojkot zákazníků podle svých slov nijak výrazně nezaznamenala.
V roce 2017 se několika výzev k bojkotu dočkal také obchodní řetězec Lidl. Ten nejprve čelil vlně rasistických verbálních útoků na sociálních sítích kvůli tomu, že do svého akčního letáku použil černošského modela.
V druhé polovině roku se pak dostal na přední stránky novin jeho "řecký týden", když ve svých letácích propagujících akci vyretušoval kříže z kupolí kostelů na ostrově Santorini. Tento krok kritizoval například i ministr zemědělství Marian Jurečka.
Lidl na vlnu nevole reagoval prohlášením, že se snažil zachovat politickou a náboženskou neutralitu a náboženské symboly nepoužívá v žádných svých materiálech. Kříže však na kostely vzápětí vrátil.
Co jsou to výhrůžky bojkotem od zákazníků ale ví třeba i výrobce žiletek Gillette, který se loni pokusil svým spotem navázat na kampaň hnutí #MeToo. Reklama se netýkala péče o vousy, ale vyobrazila špatné chování mužů vůči ženám, na které měla také upozornit. Nakonec ale na sociálních sítích vzbudila rozporuplné reakce. Někteří ji chválili za progresivní přístup, jiní ale založili hnutí avizující bojkot výrobků od Gillette.
