Podle zjištění úřadu trh pouze reaguje na růst cen vstupů - tedy energií, cen krmiv či hnojiv. "Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak v většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu," prohlásil předseda úřadu Petr Mlsna.
Antimonopolní úřad se tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst.
Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv - jako byla začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru.
Podnět k antimonopolnímu úřadu rovněž podal kvůli cenám cukru nebo vajec ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr na vysoké ceny potravin v řetězcích několikrát upozorňoval a kritizoval hlavně obchodní řetězce a často mluvil o tom, že na růstu inflace a ekonomické situaci v Česku vydělávají. Chování obchodníku podle něj naznačovalo, že zneužívají své dominance na trhu.
Úřad oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů.
Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně obchodním řetězci na straně prvovýrobců, rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce.
Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.
Redakce Aktuálně.cz na základě dat českých statistiků rovněž srovnala, jak se za poslední rok do dubna změnily ceny potravin u zemědělců, zpracovatelů i prodejců.
Dle antimonopolního úřadu cena všech pěti komodit začalarůst po vypuknutí války na Ukrajině. Ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. "U kuřecího masa ovlivnila růst ceny pandemie ptačí chřipky, u ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot," řekl místopředseda Petr Solský.
Jako zajímavost označil místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb privátní značky. "U privátních značek je vysoký podíl prodejů zejména u mléka, kuřecího masa, mouky a vajec, u másla byl nižší. Cenový rozdíl oproti běžným značkám je různý u jednotlivých komodit, například u mouky je značný," podotkl Nejezchleb.
Průměrná cena trvanlivého mléka pro zákaznika se podle zjištění úřadu zvýšila z 13,59 koruny za litr bez DPH v březnu 2020 na 18,58 koruny letos v únoru. Cena másla stoupla od března 2020 do loňského listopadu v průměru o 19,41 koruny na 56,31 koruny, do letošního února klesla na 49,95 koruny.
Mouka letos v únoru stála v průměru 17,94 koruny bez DPH, tedy zhruba o sedm korun více než v březnu 2020. Kilogram chlazeného kuřete od té doby zdražil z 52,55 na 79,53 koruny a vejce velikosti M z 2,35 na 5,05 koruny bez daně.
DPH na potraviny je 15 procent, vláda plánuje ale její snížení na 12 procent. Výjimkou mají být nealkoholické nápoje, které by měly spadat do vyšší sazby 21 procent.
Omluvte se, vyzvaly řetězce Nekulu
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu by se měl ministr zemědělství Zdeněk Nekula za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce, omluvit. V tiskové zprávě to v úterý uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.
Nekula několikrát mluvil o tom, že obchodníci mohli zneužít svého postavení na trhu k nepřiměřenému zvyšování cen. Ministr dříve kritizoval například růst cen cukru nebo vajec.
Mluvil mimo jiné o tom, že ceny vpadají, jako by obchodníci sami museli nosnice přikrmovat na pultech obchodů. Sám se také kvůli cenám vajec nebo cukru obrátil na ÚOHS.
