Alza chce po některých klientech poplatek za platbu kartou. Využívá díry v pravidlech

Ekonomika Ekonomika
7. 9. 2020 6:17
Při nákupu platební kartou na e-shopu Alza.cz musí firmy nově zaplatit poplatek. Internetový obchod ho účtuje desetitisícům firemních zákazníků a podnikatelů už od letošního července. Vadí mu vysoké částky, které odvádí kartovým asociacím a vydavatelům karet. Na rozdíl od běžných "spotřebitelských karet" totiž zákon poplatky u firemních karet neřeší.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

O novince ve službách Alzy informovaly Hospodářské noviny. Podle finančního ředitele e-shopu Jiřího Ponrta ji zavedl kvůli vysokým poplatkům, které musí v případě platby firemní kartou uhradit kartovým asociacím, jako je například Visa nebo Mastercard, a vydavatelům platebních karet, což jsou většinou banky.

Ponrt uvádí, že to bývají i více než dvě procenta z placené částky. "My chceme, aby se tomuto tématu kartové asociace a vydavatelé platebních karet aktivně věnovali a nastavili stejné podmínky jako při využití běžných karet, proto jsme se pro tento na první pohled nepopulární krok rozhodli," přiznává Ponrt v Hospodářských novinách.

Nový poplatek zaskočil například finančního ředitele společnosti podnikající v maloobchodě a e-commerce, který nechtěl být jmenován. Dozvěděl se o něm až při zadávání čísla karty na platební bráně. "Celková částka se nenápadně zvýšila o více než sto korun. Kdybych nepracoval celý den s čísly, tak si toho ani nevšimnu," uvádí s tím, že mu žádný upozorňovací e-mail od Alzy nepřišel.

Poplatek za platbu jakoukoliv platební kartou, který platí obchodník, se skládá z takzvaného mezibankovního poplatku - pro osobní debetní nebo kreditní karty je regulovaný nařízením EU na 0,20 až 0,30 procenta ze zaplacené částky. U firemních nebo služebních karet se mezibankovní poplatek pohybuje mezi 0,95 a 2,10 procenta. Další část tvoří poplatky kartovým asociacím, pro Visu je to maximálně 0,1 procenta z transakce a pro Mastercard 0,2 procenta, připomínají HN. Poslední je poplatek bance, kde má obchodník účet. Ten je stejný jako u vydavatele karet.

Podle výkonného ředitele Sdružení pro bankovní karty Romana Kotlána je ovšem tvrzení Alzy, že tímto krokem vytvoří tlak na regulaci poplatků u firemních platebních karet, spekulativní. "Nemám žádné informace, že by se k tomu schylovalo. Alza je dominantní mezi e-shopy, nakupuje u ní zřejmě nejvíce firem, takže to nastavili tak, aby poplatek přenesli na klienta," uvedl Kotlán.

Podle Jana Vetyšky, ředitele Asociace pro elektronickou komerci, je poplatek pochopitelný. "Poplatky kartovým asociacím a vydavatelům platebních karet jsou v případě platby firemní kartou celkem významné částky. Není to diskriminační, obchodníci nejsou chráněni regulací tak, jako je tomu u spotřebitelů," uvádí Vetyška.

Konkurenční české e-shopy ovšem takový poplatek nemají. Dvojka na trhu Mall.cz nebo konkurenční e-shop s elektronikou Datart poplatek ani neplánují zavést. 

Poplatek jako přestupek?

U soukromých karet jsou poplatky regulovány legislativou. "Proto se s nimi při prodeji nesetkáváme," dodává Vetyška.

"V případě, že příjemce platby poplatek v rozporu se zákonem o platebním styku účtuje, se může dle našeho názoru jednat o bezdůvodné obohacení, přičemž držitel platební karty, který takový poplatek uhradil, se může občanskoprávní cestou domáhat jeho vrácení," vysvětluje pro Aktuálně.cz Česká obchodní inspekce (ČOI).

Zákon o platebním styku nicméně nestanovuje sankce za porušení ustanovení, v současnosti nejde o přestupek, který by ČOI řešila. To se ovšem může změnit s novým rokem. Poslanecká sněmovna totiž projednává novelu, která s definicí přestupku a dozorem ČOI v této věci počítá.

Narazit na obchodníka, který by po zákazníkovi vyžadoval poplatek za platbu kartou, je skutečně v současnosti spíše výjimkou. Prodejci navíc už před lety začali tyto poplatky zahrnovat do cen zboží a služeb, na jejich náklady tak v podstatě začali přispívat všichni zákazníci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy