Berlín - Nalévání peněz do španělské či řecké ekonomiky nemusí nutně znamenat ztrátu pro ty evropské země, které jim takovou pomoc poskytnou. Naopak, mohou na ní vydělat. Tvrdí to analýza, kterou vypracovalo finské ministerstvo financí.

Podle ní zatím poplatníci v Německu, Rakousku, Nizozemsku či Finsku ještě nepřišli ani o cent, přestože finanční injekce pro nemocné trhy už přesáhly 400 miliard eur a politici "pokračují v lamentování, na kolik je krize vyjde".

Tento závěr ovšem vychází z předpokladu, že všechny zadlužené země vypůjčené peníze splatí. To přitom mnozí ekonomové považují za nereálné - v Česku k těmto skeptikům patří například předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

Miliardy na úrocích

Podle agentury Reuters ušetřily vlády některých zemí už miliardy eur díky tomu, že v neklidné situaci získávají na finančních trzích peníze mnohem levněji než kdy dříve. Náklady na úvěry totiž pro "bezpečné" dlužníky významně klesly.

"Nezamýšleným důsledkem krize je, že na ní Finsko enormně vydělalo," prohlásil Naryti Salmi z tamního ministerstva financí.

To potvrzuje i studie pojišťovny Allianz, podle níž Německo v letech 2010 až 2012 uspořilo 10,2 miliard eur, neboť výnos z desetiletých dluhopisů postupně spadl z 3,39 procenta na 1,18 procenta.

Podobný závěr přinesla dále analýza německého Institutu světové ekonomiky. Podle té tamní vláda v roce 2011 díky nízkým sazbám Evropské centrální banky a důvěře zahraničních investorů ušetřila 8,6 miliardy eur, během roku se tato úspora zvedla na 9,6 miliard eur, letos by pak podle institutu měly přibýt další dvě miliardy.

Lepší ztráta než konec eura

Autoři uvedených výzkumů zdůrazňují, že Řecko či Portugalsko dostaly od ostatních zemí půjčku, nikoliv dar.

"I kdybychom ale Řecku někdy v budoucnu odpustili miliardu dolarů, tak je to nic ve srovnání s tím, o co bychom přišli, když by se eurozóna rozpadla," zdůrazňuje Salmi. Podle něho je však stále pravděpodobné, že se země dostane z krize "suchou nohou", případně se namočí jen nepatrně.

Podobný názor mají Němci. Jak uvádí studie nadace Bertelsmann, návrat k marce by mezi lety 2013 a 2025 snížil hrubý domácí produkt Německa o 0,5 procentního bodu ročně. To by vedlo podle Reuters ke ztrátě 1,2 bilionu eur, což byla polovina výkonu německé ekonomiky v loňském roce.