Mzdy v Česku mohou růst výrazněji, jsou nižší než výkon ekonomiky, potvrzují statistici

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 15. 12. 2016 10:46
Česká mzda dosahuje jen 37 procent unijního průměru, při zohlednění rozdílných cen si polepší na 59 procent. Vzhledem k vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je v Česku prostor pro rychlejší zvyšování mezd. Potvrzuje to porovnání údajů ze zemí Evropské unie. Téměř pětinu (18,7 procenta) zaměstnanců v Česku označují statistici za pracující chudobu.
Peníze, mzda. Ilustrační foto
Peníze, mzda. Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha – Kupní síla průměrné mzdy v České republice činí jen 59 procent unijního průměru, zatímco výkonnost ekonomiky (hrubý domácí produkt v paritě kupní síly) dosahuje 86 procent průměru Evropské unie. Vyplývá to z porovnání, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Foto: Český statistický úřad

"Vzhledem k vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech," říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Porovnání se týká údajů za rok 2014 – nejnovějších, které jsou ze všech členských států EU k dispozici (kromě Řecka a Chorvatska, které včas nedodaly věrohodná data).

Pokud nezohledníme rozdílnou cenovou úroveň (přepočet na uměle vytvořenou jednotku PPS), klesne průměrná česká mzda z 59 na 37 procent průměru Evropské unie. "Patří nám tak 19. pozice v žebříčku unijních zemí," upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Foto: Český statistický úřad

Nejvyšší mzdy v absolutním vyjádření (po přepočtu kurzu) měli lidé v Lucembursku, Dánsku a Irsku, mimo Evropskou unii pak ve Švýcarsku a Norsku. Naopak nejnižší výdělky jsou v Bulharsku (ani desetina lucemburské úrovně), Makedonii a Rumunsku.

Téměř pětinu (18,7 procenta) zaměstnanců v Česku označují statistici za pracující chudobu. Pobírají totiž méně než dvě třetiny mediánové mzdy. Unijní průměr dosahuje 17,2 procenta. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed jejich pomyslné řady. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Tento ukazatel je tedy méně zkreslený případnými extrémně vysokými či nízkými hodnotami než průměr.

Foto: Český statistický úřad

Střední a východní Evropa se nicméně v posledních letech mírně přibližuje k mzdové úrovni západní Evropy. Od roku 2008 stouply hodinové mzdové náklady v Česku o 17 procent, zatímco třeba v Německu jen o osm procent.

V Bulharsku stouply mzdy v letech 2008 až 2014 reálně dokonce o 65 procent, v Rumunsku o 39 procent a v Estonsku o 14 procent, naopak v Portugalsku klesly o 12 procent, podobně jako na Kypru. V celé EU se mzdové náklady reálně zvýšily pouze o tři procenta.

"Údaje z Řecka bohužel už delší dobu nejsou k dispozici, netroufáme si je ani odhadovat," dodává k tomu Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Porovnání se týká hrubé mzdy a nezohledňuje různě vysoké daně a další povinné odvody. Například v severských zemích jsou sice povinné odvody vysoké, ale zase díky nim mají uhrazeny už všechny veřejné služby, vysvětluje Holý.

Holý upozorňuje i na další údaje, které statistika může zkreslovat. Například na začátku ekonomické krize v Česku rostly mzdy hlavně díky tomu, že firmy propouštěly, což postihlo především nejhůře placené zaměstnance – aritmetický průměr tak stoupl. Naopak v posledních letech zaměstnanost stoupá, ale průměrný růst mezd přibrzďuje fakt, že firmy nabírají i hůře placené zaměstnance.

Roční průměrné mzdy (Kč) v evropských státech v roce 2014 - od nejnižších po nejvyšší

Země Celkem Muži Ženy
Bulharsko 158 480 172 797 144 383
Makedonie 181 305 192 318 167 731
Rumunsko 183 700 188 904 177 781
Srbsko 193 254 202 698 182 681
Černá Hora 241 602 253 606 230 809
Litva 242 896 269 658 220 236
Maďarsko 284 361 308 012 258 397
Turecko 285 297 284 526 287 417
Lotyšsko 294 989 331 828 267 483
Polsko 318 750 346 503 287 858
Slovensko 334 664 376 899 289 482
Česko 344 768 388 711 290 391
Estonsko 370 594 446 475 313 381
Portugalsko 476 238 524 999 431 662
Malta 600 054 638 903 544 768
Slovinsko 619 713 645 263 590 225
Kypr 693 584 770 649 618 309
Španělsko 754 129 830 808 669 520
Evropská unie 929 900 1 039 288 809 911
Itálie 950 054 1 037 664 837 444
Francie 993 556 1 094 079 881 028
Velká Británie
1 082 487 1 248 897 913 545
Německo 1 126 953 1 270 042 964 481
Rakousko 1 167 179 1 300 852 975 770
Nizozemsko 1 197 768 1 340 940 1 046 832
Island 1 214 618 1 376 347 1 088 214
Finsko 1 231 331 1 392 922 1 092 978
Švédsko 1 234 387 1 325 466 1 145 125
Belgie 1 258 368 1 331 661 1 164 894
Irsko 1 266 243 1 403 550 1 149 145
Dánsko 1 520 840 1 694 849 1 355 009
Norsko 1 619 711 1 755 477 1 471 061
Lucembursko 1 624 695 1 663 186 1 564 342
Švýcarsko 1 986 065 2 166 737 1 758 918

Zdroj: databáze Eurostat k  9. prosinci 2016. Přepočet na koruny provedl ČSÚ (kurs 27,533).

Výše mezd souvisí také se sílou odborů, respektive s podílem zaměstnanců "pokrytých" kolektivní smlouvou. Zatímco ve Francii se odbory starají téměř o všechny pracovníky, v Česku je to jen zhruba polovina.

Foto: Český statistický úřad
 

Právě se děje

Další zprávy