Praha – Minimální mzda v České republice od ledna 2016 stoupne o 700 korun, tedy stejně jako na začátku letošního roku. Počítá s tím návrh nařízení vlády, který ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení.

Měsíční sazba při standardní pracovní době by se tak měla zvýšit z 9200 na 9900 korun, minimální hodinová sazba z 55 na 58,70 koruny.

Minimální mzdu pobírají podle údajů ministerstva 2,3 procenta pracujících. Její základní částka je ale důležitá i pro další zaměstnance, pro něž platí takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. I tyto částky by podle návrhu měly stoupnout.

U pracovníků s invalidním důchodem navrhuje ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD) dvě varianty. Jejich minimální mzda by ze současných 8000 korun za měsíc stoupla buď na 9000 korun, nebo na 9300 korun.

Cílem jsou dvě pětiny průměrné mzdy

Na květnovém jednání tripartity se odboráři se zaměstnavatelskými svazy podle očekávání nedohodli. Zatímco odbory chtějí opakovaný růst minimální mzdy o 1000 korun, zástupci firem připouštějí 500 korun, a to zatím jen pro příští rok.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zvažovalo čtyři varianty zvyšování minimální mzdy v letech 2016 až 2020, podle nichž by rostla o 500, 700, 1000 nebo 1500 korun. Spočítalo, že nárůst o 500 korun je nedostatečný vzhledem ke slibu z programového prohlášení vlády, že minimální mzda se postupně přiblíží 40 procentům průměrné mzdy.

Související

Minimální mzda 9200 korun? Pro někoho je teď i dvojnásobná

Přehled

Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě v roce 2014 činil 33,1 procenta. Pokud by každý rok rostlo minimum o 700 korun, dosáhne v roce 2020 podle odhadů ministerstva na 38,1 procenta průměrné mzdy. Při pravidelném růstu o 1000 korun by v roce 2020 dosáhla 42,6 procenta průměrné mzdy.

Uškodíte lidem, varují zaměstnavatelé

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je požadavek odborů na další zvýšení minimální mzdy o 1000 korun absurdní. „Vedlo by to k tomu, že zaměstnavatelé nebudou chtít přijímat nové zaměstnance a také budou mít snahu větší část mezd vyplácet načerno. Navíc požadovat takové zvýšení mzdy na dobu dalších tří let považuji za nelogické, vzhledem k tomu, že růst ekonomiky na takto dlouhé období nelze přesně predikovat,“ říká Dlouhý.

Ministerstvo spočítalo, že nárůst měsíční minimální mzdy o 700 korun by zvýšil mzdové náklady na jednoho zaměstnance odměňovaného tímto minimem – včetně odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění – o 11 256 korun za rok.

„Nejsme proti navýšení minimální mzdy. Navrhujeme na příští rok 500 korun. Nemůžeme si však dovolit skokové navýšení o téměř 11 procent vzhledem k tomu, že firmy budou muset řešit další tarify a navýšení mezd dalším pracovníkům,“ řekl už  v květnu k požadavku odborářů prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle zaměstnavatelů existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými sektory. Skokové navýšení minimální mzdy by se negativně dotklo takových odvětví, jako je textilní, kožedělný či dřevařský průmysl, částečně stavebnictví a zemědělství, zejména však bezpečnostních služeb.

Související

Kdy vám stoupne výplata? Nebojte se říct si, krize je pryč

"Vycházíme z toho, že zvyšování mezd musí odrážet možnosti jednotlivých firem a nelze srovnávat samotný vývoj úrovně mezd bez vazby na další ukazatele, jako jsou ceny ostatních vstupů a výstupů, rozdílné cenové hladiny či úrovně produktivity práce," zdůrazňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

„Zvýšení minimální mzdy musí reflektovat ekonomický vývoj v jednotlivých odvětvích. Například v textilním průmyslu či v zemědělství by navýšení o požadovaných 1000 korun mohlo vést k propouštění zaměstnanců z důvodu již neúnosných nákladů na straně zaměstnavatele,“ podotýká vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Zikeš.

České minimum patří k nejnižším v EU

Naopak odboráři požadují zvyšování minimální mzdy v následujících letech vždy o 1000 korun tak, aby její poměr postupně dosáhl 40 procent průměrné mzdy. „Tato hodnota není nereálná ani nijak vysoká, zvláště v porovnání s jinými státy Evropské unie,“ tvrdí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zdůrazňuje, že hranice chudoby je v Česku vyšší než minimální mzda, což je neférové k těm, kdo chodí do práce a nespoléhají jen na sociální dávky.

Podle Středuly firmám loni rostly zisky, měly by to proto promítnout i do odměňování. "Česká minimální mzda je nižší, než dostanete na dávkách. Ne že by byly špatné dávky, ale je špatná mzdová politika v ČR," řekl.

Také podle dat Eurostatu je výše minimální mzdy v Česku až na 19. místě z 22 zemí EU (zbývající členské státy ji neuplatňují). Při zohlednění kupní síly by si Česko polepšilo jen nepatrně – na 18. místo.

Minimální mzda v zemích EU v roce 2015:

Přepočet na standard kupní síly (PPS):

Zdroj: Eurostat

Ministryně Michaela Marksová Tominová věří, že růst minimální mzdy bude lidi více motivovat k práci. Zvětšil by se totiž rozdíl mezi pracujícími a lidmi, kteří zůstávají jen na sociálních dávkách. V této snaze ji podporuje i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

„Stát by měl do podnikání zasahovat co nejméně. Pokud se ale koalice na navýšení minimální mzdy shodne, budeme s tím souhlasit," říká ohledně postoje hnutí ANO jeho šéf a ministr financí Andrej Babiš.

Související

Minimální mzda až 52 tisíc korun. Nové porovnání zemí EU

Podle letos zveřejněné studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nemusí ani práce na plný úvazek, pokud jeden z rodičů pobírá minimální mzdu, nutně stačit k tomu, aby rodina se dvěma dětmi žila nad hranicí chudoby. Ze srovnání států vyšla špatně hlavně situace samoživitelů v České republice.

Zvyšování zastavil Nečas

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly do roku 2006 minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) krátce po svém nástupu jen zaokrouhlil minimální mzdu na nynějších 8000 korun, což od ledna 2007 znamenalo zvýšení o 45 korun měsíčně. Podle Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka zvýšila od července 2013 minimální mzdu na 8500 korun měsíčně, nynější vláda Bohuslava Sobotky od letošního ledna na 9200 korun měsíčně. Sobotka přitom sliboval, že rozhodující bude dohoda odborářů se zaměstnavateli na tripartitě – navzdory kompromisnímu zvýšení o 500 korun ale vláda nakonec prosadila nárůst o 700 korun.