Pohledem analytika - V posledních měsících jsme na finančních trzích mohli být svědky jednoho nezvyklého jevu. Přestal totiž fungovat velmi těsný krátkodobý vztah mezi vývojem cen akcií a cenami dluhopisů, které mají historicky tendenci pohybovat se proti sobě. Zatímco cena akcií od začátku srpna téměř nepřetržitě rosta, společně s ní se dočkala růstu také cena dluhopisů.
Růst ceny obou finančních aktiv jsou přitom obchodníci zvyklí interpretovat různě. Zatímco růst ceny akcií většinou znamená předzvěst lepších časů a blížící se nastartování hospodářského růstu, růst ceny dluhopisů napovídá, že se obchodníci budoucího vývoje obávají, vyhledávají bezpečnější investice a očekávají snižování úrokových sazeb. Růst ceny dluhopisů se totiž promítá do snižování jejich výnosu.
O tom, jak těsná tato negativní korelace je, jsme se mohli přesvědčit naposledy koncem minulého roku. Zatímco akcie v USA nezadržitelně padaly na svá rekordní minima, cena dluhopisů prudce rostla. Výnos z desetiletých amerických vládních cenných papírů (T-Notes) se tak propadnul v prosinci až na dosah 2 %, což bylo jeho historické minimum. U kratších splatností pak výnosy klesaly ještě výrazněji, a tak například výnos u tříměsíčních „směnek" (T-Bills) klesnul dokonce až na 0,01 %.
Prudký nárůst likvidity
V současnosti však tato korelace přestává platit a oba dva trhy začínají vyprávět jiný příběh. Jaké jsou hlavní důvody této změny a který trh má pravdu ohledně budoucího vývoje?
Základní příčinou rostoucích cen akcií i dluhopisů je prudký nárůst likvidity ve finančním sektoru. Ten je zapříčiněn nebývalou monetární expanzí nejen americké centrální banky, ale všech významnějších centrálních bank světa, které se krizi rozhodly řešit masivní inflací. Jen v USA se, díky snaze Fedu zachránit bankovní sektor, měnová báze během pár měsíců více než zdvojnásobila. Podobně prudký nárůst zaznamenala měnová báze například i v eurozóně a Británii, kde se centrální banky, dodáváním nové likvidity, snažily, znovu rozhýbat zamrznutý mezibankovní trh.
A kde je více peněz, tam rostou také ceny. Protože z měnové expanze nejvíce těžil právě bankovní sektor, je logické, že se růstu dočkají především ceny finančních aktiv. Pokud by centrální banka zaplavila novou likviditou zemědělce, poroste nejdříve cena zemědělské techniky. To že rostou opět jak ceny akcií, tak ceny dluhopisů je tedy pouze výsledkem nadměrné likvidity a má jen velmi málo společného se skutečným stavem věcí v reálné ekonomice. Tento trend však nemůže trvat do nekonečna a mohli by to být právě obchodníci na akciových trzích, kteří nakonec stáhnou ocas a přizpůsobí se vývoji na trhu s dluhopisy.
Sazby nepůjdou nahoru tak rychle
Úrokové sazby ve světě totiž velmi pravděpodobně jen tak rychle růst nezačnou a důvodů k tomu, aby cena dluhopisů klesla (výnos rostl), je proto zatím poměrně málo. Jak vyplývá z vývoje futures na úrokové sazby, ještě začátkem srpna obchodníci počítali s tím, že by již v květnu příštího roku mohly sazby v USA růst ze současných 0,25 % zpět na 1 %. Nyní však stejný futures kontrakt vypovídá o tom, že obchodníci počítají v květnu se sazbami v USA pouze na 0,50 %. Fed v současnosti skutečně nemá příliš důvodů k tomu, aby uvažoval o brzkém růstu sazeb. Úvěrová expanze se zadrhla a celkový objem úvěrů v bankovním sektoru klesá nejrychleji od druhé světové války. Nezaměstnanost je těsně pod 10 %, stále roste a jen tak klesat nezačne.
Přestože do ekonomiky Fed v minulých měsících napumpoval ohromné množství nových peněz, velká část těchto peněz vedla téměř výhradně k růstu ceny finančních aktiv. Protože banky domácnostem a firmám nepůjčují, není vůbec jisté, kdy se masivní inflace jakkoli výrazněji promítne do cen spotřebitelského koše (CPI), bez jejichž růstu bude Fed zvyšovat sazby jen stěží.
V situaci, kdy přestanou účinkovat fiskální a monetární stimuly navíc hrozí, že se největší světové ekonomiky mohou dostat opět do problémů. Jakékoli utahování měnové politiky ze strany centrálních bank, se proto může stát nemyslitelným.
Daleko pravdivější scénář tak v současnosti zřejmě vypráví cena dluhopisů. Co to znamená pro akcie? Přestože ještě několik měsíců mohou těžit z agresivní politiky americké centrální banky, do budoucna je příliš růžový osud čekat nemusí. V momentě kdy ekonomiku přestanou podpírat monetární a fiskální berličky, mohly by se dočkat další korekce, nebo přinejmenším velmi dlouhého období stagnace.
| Jaroslav Brychta autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers |
