Praha - Někteří vinaři s nadsázkou tvrdí, že "investovat do lahví kvalitního vína je méně rizikové než nakupovat akcie na burze.
Jde jen o to, aby se lahve nevypily dříve, než se dočkají prodeje." I když to může být pro mnohé překvapující, do určité míry je to skutečně pravda. Důležitým rysem archivního vína totiž je, že jeho cena prakticky neklesá. Naopak při správném dozrávání dochází ke zvyšování kvality vína, a tím roste cena vína. Při ukončení dozrávání pak začíná pozvolné stárnutí vína, kdy se jeho chuť a kvalita již nezvyšují.
Délka investice
Při koupi vína platí základní pravidlo, pokud člověk nepatří mezi znalce, měl by si nechat poradit. Lidé by také měli sledovat reference, odborný tisk a předpovědi pro jednotlivé odrůdy. Kvalitní víno k archivování je třeba pořizovat jen přímo u vinaře nebo ve specializovaných vinotékách.
Optimální délka investice je pět až deset let, což je právě doba zrání. Za tu dobu cena láhve kvalitního vína koupené například za 150 korun obvykle vzroste minimálně o 100 korun. Získá-li navíc značka vína ocenění, například na mezinárodní soutěži známkových vín, může cena za tuto dobu narůst i o stovky procent.
Skladování "investice"
Dokonalého dozrání vína je možné dosáhnout pouze v optimálních podmínkách. Těmi jsou konstantní teplota v rozmezí 10 až 12 °C, vlhkost mezi 80 až 90 procenty a žádné světlo. Láhve je třeba skladovat v horizontální poloze a minimálně s nimi manipulovat.
Jen málokdo má takové prostory, které jsou optimální ke skladování vína. Lidé, kteří nemají kde své oblíbené značky skladovat, mohou využít některých z privátních archivů. Cena uskladnění záleží na velikosti boxu a pohybuje se od 300 do 1000 korun ročně.
Jaké víno vybírat a kolik investovat
Aby investor co nejvíce snížil rizika z případné ztráty, je nutné vědět, jaké víno vybrat, kde ho skladovat. Víno vhodné k archivaci by mělo mít dobrou tendenci zrání. Mezi osvědčené tuzemské značky patří kupříkladu Rulandské šedé, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Chardonnay. Z červených vín pak Frankovka, André, Cabernet či Merlot.
U vína s dobrým potenciálem platí, že zájemce by měl vlastnit alespoň deset či patnáct kartónů. Počáteční investice se pak u tuzemského vína většinou pohybuje okolo dvaceti tisíc korun. Vinaři specialisté ale doporučují nákup většího počtu lahví - 500 až tisíc kusů.
Pořizované víno by vždy mělo pocházet z osvědčených vinic, nedoporučují se aromatické odrůdy (muškáty). Obecně víno určené k investici by mělo splňovat minimálně několik základních atributů - původ z osvědčených lokalit a vinic, víno predikátní (s přívlastkem), s dostatkem tříslovin a vybalancovaný obsah cukru. Neméně důležitou roli hraje i kvalita ročníku.
Problémem je nízká likvidita
Lidé by měli mít na paměti, že investiční riziko je značné kvůli nízké likviditě. Nebo-li že po uzrání vína bude problém lahve prodat. V Česku totiž zatím není organizovaný trh. Odborná veřejnost je ale poměrně fundovaná. Mnohdy se tak stává, že majitelé hotelů či gastronomických zařízení přímo vyhledávají určité ročníky, a pak se investorům může nabízet výhodná příležitost k odprodeji. Na to se ale nelze spoléhat. Proto kupují-li lidé víno, aby ho během několika let výhodně prodali, musejí si již předem vytvořit síť odběratelů.
Investice do vína u nás není prozatím rozvinutá jako v zahraničí, ale během 5 až 10 let se očekává značný zájem o nákup kvalitních vín. Proto již nyní se doporučuje začít s výběrem portfolia, aby investoři měli v budoucnu zájemcům o koupi kvalitního vína co nabídnout.
Navíc průměrná spotřeba vína na osobu v Česku stále narůstá, což je další argument k tomu, že nákup lahví kvalitního archívního vína nemusí být pouze koníčkem, ale i investicí. Průměrná spotřeba vína na osobu v Česku se pohybuje mírně pod dvaceti litry ročně.
