Úvod týdne byl na makro data poměrně chudý a jediným důležitějším zahraničním indikátorem se staly americké dubnové čisté nákupy dlouhodobých cenných papírů zahraničními subjekty. Ty byly sice alespoň kladné, nicméně více než pětkrát menší, než se čekalo. Investoři se zřejmě díky pozitivním signálům z reálné ekonomiky odvážili nakupovat i méně bezpečné neamerické cenné papíry. Z domácí ekonomiky přišla data o dubnových maloobchodních tržbách, které meziročně klesly o 2 %, přičemž se však čekal pokles ještě větší. Když to nebyla nová data, která by se v pondělí hojně vyskytovala, tak to byly alespoň vyjádření známých tváří. Ministr financí USA Geithner prohlásil, že je ještě příliš brzy na ukončení stimulačních opatření. Šéf Mezinárodního měnového fondu se ve stejném duchu nechal slyšet, že to nejhorší z krize ještě není za námi. Konečně Evropská centrální banka odhadla, že tento a příští rok budou muset banky v Eurozóně odepsat ještě 283 miliard USD. To je sice hodně, ale o poznání méně, než odhadují jiné instituce.
V úterý byly netrpělivě očekávány červnové ZEW indikátory ekonomického sentimentu za Německo a celou Eurozónu. Oba dva velmi potěšily investory, když se zvýšily zhruba o 14 bodů. Pozitivně vyzněl i květnový počet stavebních povolení a nově zahájených staveb v USA, v obou případech jich bylo něco přes 500 tisíc. Květnové americká průmyslová výroba naopak nepotěšila, když se snižovala meziměsíčně o 1,1 %. V souladu s očekáváním vyšel květnový CPI za Eurozónu, když meziměsíčně zhruba stagnoval. Na rozdíl o USA však cenová hladina neklesala i v meziročním srovnání. V zásadě v souladu s očekáváním vyzněla i zpráva České národní banky, podle které naše banky mají dost kapitálu, aby ustály i značné zhoršení ekonomické situace, avšak některé by asi nesplňovaly požadavek kapitálové přiměřenosti alespoň 8 %.
Uprostřed pracovního týdne byl považován za důležitý údaj květnový britský počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který velmi potěšil, když dosáhl zhruba jen dvě třetiny odhadovaného. Velká Británie vstoupila do recese dříve a prudčeji než zbytek Evropy a začíná se zdát, že se z ní i dříve dostane. Důležitým číslem bylo i odpolední květnové americké CPI, které meziměsíčně vzrostlo o 0,1 %, stejně jako jádrová verze. Avšak při meziročním srovnání se cenová hladina o 1,3 % snížila, což jen ukazuje, že deflace se v USA již zabydlela společně s recesí. Je to sice pro centrální bankéře FEDu špatná zpráva, ale na druhou stranu to jen potvrzuje, že USA v hospodářském cyklu předbíhají EU a z recese se tedy i dříve dostanou. Americký prezident představil největší regulační plán finančního systému od Velké deprese. Měl by znamenat zpřísněnou regulaci OTC trhů např. v podobě nových požadavků na kapitálovou přiměřenost, zvýšené pravomoci FEDu při řešení problému krachujících bank i jeho celkově posílenou dohledovou roli. Další zprávou bylo, že FED uvažuje o tom, že ve svém příštím zápise z jednání Výboru pro operace na volném trhu napíše taková vyjádření, která ukončí spekulace o brzkém zvyšování úrokové sazby.
Ve čtvrtek se úplně nepotvrdila předchozí dobrá britská makro čísla, když se květnové maloobchodní tržby oproti dubnu mírně snížily. Tradiční čtvrteční počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA za další týden dosáhl právě té hodnoty, jakou analytici odhadovali, tedy 608 tisíc. Velmi pozitivně překvapil philadelphský výrobní index, když vzrostl z -22,6 na -2,2 bodů. Vzhledem ke špatným předchozím výsledkům identického indexu ale za stát New York se ukazuje, že různé části USA jsou v různých fázích ekonomického cyklu.
Poslední den týdne nepřinesl žádná důležitá makro data ani komentář, které by ovlivnily výrazně dění na trzích.
Akcie: počátkem týdne korekce, závěr týdne návrat do dlouhých pozic
Posilování dolaru působilo v pondělí na pokles cen komodit, když ropa se chvíli dostala dokonce pod 70 USD za barel. To samozřejmě nesvědčilo akciím energetických společností jako např. největší evropské firmy Royal Dutch Shell. Summit ministrů financí G8 také trhy příliš nepotěšil, když se objevily úvahy o způsobu a rychlosti ukončení státních podpůrných balíčků. Připočteme-li k tomu ještě některá negativní americká makro data, pak je jasné, že akciové indexy musely skončit v záporu. Hlavní americký index DJIA se poroučel k zemi o 2%. Západoevropské burzy zažily ještě silnější výprodeje a odepsaly si v průměru 3 %. Pražská burza na tom byla o něco lépe a ztratila necelá 2 %.
Další den pokračovaly burzy v korekci předchozích několikatýdenních růstů, ačkoliv zpočátku byly indexy v zeleném teritoriu a ačkoliv již ztráty indexů nebyly tak rozsáhlé jako v pondělí. Dobrým americkým makro datům z nemovitostního sektoru asi nebyl přikládán tak velký důraz jako tamní průmyslové výrobě. Důvodem k negativní náladě také mohly být špatné tržby maloobchodního řetězce Best Buy, který se specializuje na prodej elektroniky. Za zmínku stojí, že společnost General Motors uzavřela předběžnou dohodu o prodeji SAABu do rukou malé švédské firmy.
Důvodem pro špatnou náladu na burzách i třetí den byly například špatné výsledky přepravní společnosti FedEx. Ty bývají brány jako barometr ekonomické aktivity. Další negativní zprávou bylo, že agentura Standard&Poor`s snížila úvěrový rating 22 americkým bankám, mezi nimi se nacházela třeba i banka Wells Fargo. Díky tomu ztrácely akcie finančních institucí jak v USA, tak i v Evropě. Mezi nimi byly tituly jako Barclays nebo BNP Paribas. Ztráty bankovního sektoru nedokázal přehlušit ani růst technologických a farmaceutických společností jako AstraZeneca nebo Pfizer. Zatímco americký DJIA poklesl jen mírně, západoevropské indexy ztratily v průměru skoro 2 % a pražský PX 1 %.
Čtvrtek byl ve znamení pozitivních amerických národohospodářských čísel, které velmi pozitivně působily na bankovní sektor, což je typické. V USA z toho profitovaly např. akcie Bank of America a v Evropě akcie Credit Suisse. Naopak se nedařilo maloobchodním titulům, což bylo způsobeno hlavně poklesem maloobchodních tržeb ve Velké Británii. Celkově americký blue-chips index DJIA získal skoro 1 %, západoevropské indexy získaly v průměru přes 1 % a český PX předvedl stagnaci, když nejúspěšnějším titulem byla společnost NWR, jejíž akcie povyskočily nahoru o 7 %, protože společnost uzavřela novou dohodu o prodeji uhlí v budoucích pěti letech.
Poslední obchodní seance se v Evropě ve své první půlce vyvíjela pozitivně a indexy, které zpočátku byly v záporu, se dokázaly dostat do kladného území. Dělo se tak však za nízkých objemů, protože se neočekávala žádná důležitá data. Futures na americké indexy předpovídaly budoucí růst těchto indexů, avšak, jak to skutečně dopadlo, se z toho článku nedozvíte, protože zámořské burzy otvíraly až po jeho napsání.
Měny: česká měna dokázala po dlouhé době výrazněji zpevnit
Na hlavním měnovém páru společné evropské měny a amerického dolaru jsme byli v pondělí svědky mohutného posilování druhé jmenované měny až pod kurz 1,38 EUR/USD, což jsme naposledy viděli v půlce května, když hlavním impulsem k tomu bylo zahájení výprodeje na akciových trzích. Dolaru určitě také pomohla slova šéfa Mezinárodního měnového fondu (viz výše) a prohlášení ruského ministra financí, že dolar by neměl ztratit svou výsadní pozici rezervní měny. Později během týdne euro začalo dohánět své ztráty, k čemuž pomohly např. výsledky ZEW indexu, dobrá data z amerického nemovitostního trhu či projevy na summitu zemí BRIC, které často ukazovaly tendenci k diverzifikaci devizových rezerv a k odklonu od dolaru. Ve čtvrtek jsme nebyli svědky žádných výraznějších pohybů, protože protichůdně působil obnovený růst akcií a pozitivní americká makro data. I v závěru týdne ani jedna ze soutěžících měn nedokázala druhou významně předčít, chyběly totiž výraznější fundamenty. V pátek po druhé hodině odpolední se kurz nacházel zhruba na úrovni 1,395 EUR/USD.
V pondělí naše domácí měna oslabila vůči euru a ještě výrazněji vůči dolaru. Stalo se tak v souladu s vývojem polského zlotého, s nímž je česká koruna silně korelována. Polská měna měla důvod k oslabení, protože jeden z tamních centrálních bankéřů se nechal slyšet, že vidí prostor pro další výrazné snižování úrokových sazeb. V dalších dvou dnech koruna jen mírně posilovala, když to bylo dáno zejména neutrálním vyzněním zátěžových testů českých bank, stabilní výnosovou křivkou a pozitivním výsledkem běžného účtu platební bilance. V závěru čtvrteční obchodní seance česká koruna prudce posílila, oproti dolaru i euru, když důvodem nebyla fundamentální data, ale aktivace stop-loss příkazů. Na závěr týdne pak již žádné větší výkyvy neproběhly a kolem půl třetí odpoledne se kurzy pohybovaly okolo 26,5 EUR/CZK a 19 USD/CZK.
| Petr Hlaváč autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers |
