Na úvod týdne jsme byli zásobováni japonskými makro čísly. Mezi ně patřila předběžná verze průmyslové výroby za květen. Ta se zvýšila meziměsíčně o 5,9 %, stejně jako v dubnu. Investoři však byli tímto výsledkem zklamáni. Dalším japonským údajem byly květnové maloobchodní tržby, které meziročně poklesly téměř o 3 %, což také zarmoutilo investorskou veřejnost. Ve stejný den se zároveň objevily zprávy, že po Lotyšsku a Maďarsku budou o úvěr od Mezinárodního měnového fondu žádat také Chorvatsko a Bulharsko.
V úterý se zveřejňovala česká květnová průmyslová výroba, která meziročně klesla zhruba o 22%, což byl o hodně horší výsledek, než očekávali analytici. Jako obvykle však domácí zpráva na obchodování vliv neměla. Bylo zveřejněno i několik důležitých makro čísel za Velkou Británii. Mezi nimi byl index cen domů za květen, který meziměsíčně mírně vzrostl, což byl potěšující výsledek. Velmi špatně však dopadla revize hrubého domácího produktu za první kvartál, když z předběžného odhadu mezikvartální změny -1,9% se stalo dokonce -2,4 %. Pozitivně neskončil ani běžný účet platební bilance, když vykázal obdobný deficit jako za předchozí kvartál. Zástupce Evropské centrální banky určitě nepotěšil odhad červnového CPI, který ukázal, že cenová hladina se meziročně poprvé snížila. Deflační přízrak se tedy vynořil. Červen uzavírala americká data, a to chicagský index nákupních manažerů a index spotřebitelské důvěry od Conference Board. Prvně zmíněný ukazatel se podstatně zvedl, čímž překonal očekávání. Druhé číslo však bylo zdrojem velkého zklamání, když se mělo mírně zvedat, ve skutečnosti však znatelně kleslo.
Uprostřed týdne byly zveřejněny obvyklé údaje, které jsou zveřejňovány na začátku měsíce - červnové výrobní indexy nákupních manažerů (PMI) za USA a Velkou Británii. V obou případech indexy rostly ještě více, než podle odhadů analytiků. Ve Spojených státech to však byla poslední pozitivní data tento den, další už nebyla potěšující. Červnový ADP report o počtu ztracených pracovních míst v soukromém sektoru ukázal, že jich bylo o více než čtvrtinu více oproti očekávání. Počet rozjednaných prodejů domů pak také nedal důvod k radosti, ačkoliv zaznamenal mírný růst. Zajímavou zprávou bylo, že český stát hospodařil v prvním pololetí se schodkem 68,3 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že druhá polovina roku bývá z pohledu rozpočtu horší než první, tak lze celkový schodek za tento rok očekávat někde okolo 160 miliard korun.
Předposlední den v týdnu byl plný makro událostí. Květnová míra nezaměstnanosti v Eurozóně vystoupila na 9,5 %, ačkoliv měla zůstat na 9,3 %. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od počátku vypočítávání tohoto ukazatele za celou Evropskou měnovou unii. Rozhodování Evropské centrální banky o sazbách tentokráte nebylo tak ostře sledováno jako jindy, protože výsledek byl lehce předvídatelný. Očekávání ECB naplnila tím, že klíčovou úrokovou sazbu ponechala na 1,00 % p.a. Obdobná čísla jako středeční americký ADP report přinesly i vládní tzv. NFP - za červen bylo ztraceno 467 tisíc pracovních míst, což bylo neobvykle mnoho. Naproti tomu míra nezaměstnanosti vzrostla méně, než předjímali analytici, a to na 9,5 %. I tak však dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1983. Poslední známé údaje o míře nezaměstnanosti za Eurozónu a USA jsou tedy stejné, což je velmi neobvyklý stav. Menší důležitost měl tentokráte americký počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti za další týden, když tentokrát navíc vyšel téměř přesně podle očekávání. Agentura Moody`s odebrala Irsku nejvyšší ratingový stupeň. Ekonomové OECD se nechali slyšet, že riziko deflace v Eurozóně nevidí. Já bych pravděpodobnost tohoto jevu viděl jako vyšší než oni.
Pátek byl na makro data poměrně chudý, když mírně poklesl britský červnový index nákupních manažerů za sektor služeb. Stalo se tak poprvé po několika měsících. Mírně zklamaly i květnové maloobchodní tržby za Eurozónu, když meziměsíčně klesly o 0,4%.
Akcie: Na konci týdne nastaly masivní výprodeje
Pondělní obchodní seance byla ve znamení pokračující dobré nálady z předešlého týdne. Jako obvykle s rostoucí cenou ropy tlačenou nahoru útoky na těžební zařízení Royal Dutch Shell v Nigérii rostly i akcie energetických společností typu Exxon Mobile. Dařilo se i technologickým titulům, k čemuž dala impuls i Deutsche Bank, protože zvýšila doporučení pro akcie Microsoftu. Americké akciové indexy dokázaly přidat zhruba 1 % na své hodnotě, zatímco západoevropské dokonce 2%. Pražská burza mírně klesala, když z hlavních titulů jí netypicky podpořila Erste Bank. Netypicky, protože Erste je cyklický titul, který většinou posiluje, když posiluje celá burza a obráceně.
Důležitou podnikovou zprávou úterka byla ta, že německá problémová automobilka Porsche odmítla nabídku Volkswagenu na prodej 49 % svých akcií. Do firmy Porsche bude místo toho investovat arabský emirát Katar. Akcie Porsche reagovaly na zprávu posílením. O pozitivní náladu na evropských burzách se postaral i předchozí růst na newyorské burze. Západoevropské indexy tak dokázaly získat skoro 2 %, český PX 1 %. Odpoledne se však do obchodování vkradla špatná nálada, a to zejména po špatných výsledcích americké spotřebitelské důvěry, což vedlo k tomu, že hlavní americké indexy zakončily obchodní seanci v mínusu. Nedařilo se zejména průmyslovým podnikům a bankám. Za zmínku stojí, že index S&P 500 zažil za druhý kvartál největší růst od roku 1998.
Středa byla na pražské burze ve znamení snížené aktivity, když většina titulů nezaznamenala žádné větší pohyby. Proto index PX stagnoval. V západní Evropě jsme se dočkali obdobného průběhu obchodování. Dobré výsledky tržeb řetězce Marks&Spencer pomohly evropským indexům k tomu, aby skončily jen v mírném záporu. Díky mnoha makro datům se pozornost upírala především na americkou obchodní seanci. Ke smíšeným makro číslům se přidala dobrá zpráva o výsledcích potravinářské společnosti General Mills, což nakonec vyústilo v mírný růst zámořských indexů.
Negativní data z jak evropského tak amerického trhu práce spustila ve čtvrtek výprodej napříč všemi sektory, ačkoliv nejhůře na tom byl finanční a komoditní sektor. Z bank ztrácely značně např. JPMorgan nebo Wells Fargo. Utrpěly ale i akcie gigantů jako Exxon a Chevron. Hlavní americké indexy tak ztratily téměř 3 % ze své hodnoty. Západoevropské indexy stačily poklesnout jen o málo. Zvýšená riziková averze se promítla do výprodeje na pražské burze, kde index PX odevzdal 1,4 %.
Páteční obchodní seance byla pod dojmem předchozího vývoje na Wall Street zahájena poklesem, který přetrvával téměř na všech evropských burzách i okolo druhé hodiny odpolední, kdy byl dokončen tento článek. Na pražské burze byl jediným rostoucím titulem CME, protože společnosti se podařilo posílit svou likviditní pozici prodejem 49 % ukrajinské televize Studio 1+1. Kvůli stánímu svátku se na americké burze tento den vůbec neobchodovalo.
Měny: Euro s dolarem opět jako na houpačce
Pondělí nového týdne bylo velmi nudné a za nízkých objemů se na měnovém trhu mnoho neodehrálo. Poslední den v červnu přinesl zpočátku zisky pro euro, které podpořila dobrá evropská makro čísla. Zlom v obchodování na FX ale přinesly odpolední americká data. Jako první přišly na řadu výsledky Case-Shillerova indexu, které dolaru dokázaly vydatně pomoci poté, co vyšlo najevo, že se v dubnu propad cen domů výrazně zpomalil. Ačkoliv lepší data z USA většinou pomáhají spíše rizikovějším měnám, u výsledků z trhu s bydlením tomu tak často nebývá. Uprostřed týdne dolar oslabil dokonce až pod úroveň 1,42 EUR/USD, když mu k tomu pomohly snížená riziková averze, nákupy akcií a americký index nákupních manažerů. Na konci týdne pak dolar dokázal vrátit euru úder, když byl opět ukázkově negativně korelován s vývojem akcií. V pátek po druhé hodině odpolední se kurz nacházel na hladině 1,4 EUR/USD.
Na začátku týdne dokázala česká koruna mírně posilovat vůči euru i dolaru, když jednou z příčin bylo zavírání krátkých pozic zahraničními instituciálními subjekty, které zjistily, že jejich strategie nefunguje. Jedním z možných faktorů podporující silnou korunu bylo i zachování sazeb ČNB v minulém týdnu, protože část trhu věřila v jejich snížení. Koruna tedy na konci června prorazila psychologickou hranici 26 EUR/CZK a na rozdíl od polského zlotého a maďarského forintu na tom byla lépe, než na začátku roku.
V druhé půlce týdnu však naše měna odevzdala zpět téměř veškeré zisky, protože se snižovala česká výnosová křivka a protože na trzích byla znát zvýšená riziková averze a hlad po bezpečných měnách, mezi které česká koruna není počítána.
| Petr Hlaváč autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers |
