Nejhorší hodnocení CCVM zaznamenalo v roce 2012, kdy se svými příjmy snadno vycházelo jen 30 procent dotázaných. "Nešlo o náhodný výkyv, ale o postupné zhoršování po roce 2008, a to souběžně s celosvětovou hospodářskou recesí. Od roku 2013 pozorujeme naopak postupné zlepšování a i přes kontext pandemie koronaviru je letošní hodnocení nejlepší za celé sledované období," uvedli statistici.
První měření, kdy převážil podíl kladného hodnocení nad negativním, bylo v roce 2017.
Subjektivní hodnocení příjmu domácnosti je nejvyšší u lidí vysokoškolským vzděláním, u osob samostatně výdělečně činných a vedoucích zaměstnanců. Obtíže s financemi naopak častěji uvádějí nezaměstnaní, nekvalifikovaní dělníci a důchodci.
Ve velmi obtížné finanční situaci se v průběhu posledních 12 měsíců, které výrazně ovlivnila epidemie koronaviru, ocitlo 19 procent domácností. Naopak 79 procent se do takové situace nedostalo. Situace je srovnatelná s posledním dotazováním v roce 2019.
Za chudou označilo svou domácnost 20 procent lidí, za bohatou deset procent, většina lidí pak volila odpověď "ani chudá, ano bohatá". U těch, kteří považují svoji domácnost za bohatou, činí medián čistého měsíčního příjmu domácnosti zhruba 57 000 korun. V případě lidí, kteří volili neutrální odpověď, je to 37 000 korun, u lidí vnímajících svou domácnost jako chudou, pak 24 000 korun.
Příjem 95 procent domácností umožňuje uspokojit základní potřeby, jako je jídlo, oblečení či běžné potřeby pro domácnost. Přibližně čtyři pětiny lidí rovněž říkají, že příjem jejich domácnosti postačuje na úhradu zdravotní péče, léků a zdravotních pomůcek, což naopak představuje problém pro 16 procent dotázaných.
Průzkum se uskutečnil od 29. května do 13. června a zúčastnilo se ho 957 lidí.
