Praha – Za dolarové milionáře se může prohlásit zhruba 10 tisíc tuzemských domácností, což jsou zhruba 0,2 procenta ze všech v České republice. Jmění v hodnotě nad 100 tisíc dolarů má kolem 200 tisíc českých domácností, tedy asi pět procent, zatímco v západní Evropě je to 61 procent a v USA 54 procent.
Vyplývá to ze studie Global Wealth Report 2014 společnosti The Boston Consulting Group (BCG), která už 14 let sleduje vývoj soukromých finančních aktiv v 63 zemích světa.
Pod pojem finanční aktiva (či jmění) počítá studie hotovost, depozita, podílové fondy, obchodované akcie či dluhopisy a životní i penzijní pojištění.
České domácnosti jsou ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) stále bohatší. Podíl jejich finančních aktiv vůči HDP dosahuje 93 procent, což je více než u Poláků (82 procent) nebo Slováků (78 procent). V Německu je to ale 195 procent, a v severní Americe dokonce 270 procent HDP.
"Pokud by česká ekonomika rostla v průměru jako dosud a Češi by zhodnocovali své finanční jmění o čtyři procenta ročně, pak by dosáhli současné úrovně bohatství německých domácností v roce 2055," říká Vít Pumprla, manažer pražské kanceláře BCG.
Ostatní rostou rychleji
Soukromá finanční aktiva českých domácností rostla v předchozích pěti letech v průměru o šest procent, což je ale pomaleji než celosvětový průměr. A dokonce pomaleji, než bohatly domácnosti v sousedním Polsku a na Slovensku (shodně o osm procent ročně).
„Hlavní důvod vidíme v nižších tempech růstu českého HDP a také relativně nižším podílu jmění českých domácností v akciích. Češi dávají přednost ukládání peněz v bankách, kterým důvěřují. Jde jim hlavně o to, aby neutrpěli ztráty,“ vysvětluje Pumprla.
Movití lidé v České republice jsou podle něj velmi konzervativní. Ti, kteří v roce 2014 disponovali finančními prostředky v hodnotě nad 100 tisíc dolarů, drželi 69 procent z nich v hotovosti a bankovních vkladech, 23 procent v dluhopisech a pouze devět procent v akciích.
Naproti tomu v západní Evropě držely stejně bohaté domácnosti jen 40 procent v hotovosti a v depozitech, 26 procent v dluhopisech a 34 procent v akciích. Severoamerické domácnosti tradičně preferují akcie, v nichž drží 52 procent svého finančního jmění, v dluhopisech mají 21 procent, v hotovosti a depozitech pouhých 28 procent.
Rovnostářské Česko?
Jmění je podle studie v Česku rozloženo rovnoměrněji mezi lidmi než v dalších zemích. Pět procent nejbohatších Čechů vlastní 45 procent celkového finančního bohatství, v Polsku je to 48 procent, na Slovensku 49 procent, v Německu 52 procent, a v USA dokonce 77 procent. A například „horních“ 20 procent Čechů drží 63 procent z celkového finančního jmění domácností, zatímco v Polsku je to 68 procent, na Slovensku 70 procent, v Německu 72 procent, a v USA dokonce 94 procent.
"Nejde však prvoplánově o žádné české rovnostářství. Menší koncentrace bohatství je také dána kratším obdobím kumulace finančních prostředků. Zatímco Češi měli na bohatnutí jen 25 let, západoevropané o 40 let déle," říká Pumprla.
Nejvíce bohatli lidé v Asii
V letech 2009 až 2014 na tom byla z hlediska dynamiky růstu v celosvětovém měřítku nejhůře západní Evropa. Její slabý ekonomický růst zbrzdil bohatnutí evropských domácností jen na čtyři procenta. Středoevropské země téměř držely krok se světovým průměrem a jejich domácnosti si připisovaly ke svému jmění sedm procent ročně. Nejvíce bohatli lidé v Asii, a to o 11 procent ročně, především díky silnému růstu HDP.
Nejvíce dolarových milionářů je v Severní Americe (7,7 milionu) a v Asii (5,4 milionu). V západní Evropě vlastní více než jeden milion dolarů „pouze“ 2,9 milionu domácností. Západní Evropa je naopak vedoucím regionem v počtu domácností s aktivy nad sto tisíc dolarů (celkem 107 milionů), což poukazuje na rovnoměrnější rozdělení bohatství mezi domácnostmi.
