Bajkonur - Dohady nad skutečným úbytkem ledu v Arktidě a vlivem globálního oteplování na celkové klima mohou již brzy vzít za své. Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek odpoledne vypustila z komodromu v kazašském Bajkonuru na oběžnou dráhu kolem Země satelit, který dokáže s velkou přesností měřit tloušťku arktické ledové přikrývky.
Cryosat 2, postavený převážně v Německu a Francii a vybavený mimořádně citlivým radarem Siral schopným provádět měření s citlivostí na 1 až 3 centimetry, se bude pohybovat ve výšce 720 kilometrů.
Satelit bude dodávat data bez ohledu na úroveň počasí a světelné podmínky. Snímat bude postupně celou plochu Arktidy s výjimkou kruhu o ploše 400 km v bezprostředním okolí pólu.
"Pokud všechno půjde dobře, máme tady do šesti měsíců pro vědce první data," citoval týdeník Der Spiegel ředitele Programu pozorování Země Volkera Liebiga z celoevropského střediska ESA v západoněmeckém Darmstadtu.
Informace, na které vědci netrpělivě čekají řadu let, vrhnou světlo do sporu mezi zastánci a odpůrci teorie globálního oteplování. Satelity NASA sice toto měření provádějí pravidelně již od roku 1979, nejsou však dostatečně přesné a také nemapují celou Arktidu beze zbytku.
Rekordní nárůst tloušťky ledu
Měření uskutečněná satelity a ponorkami naznačují, že průměrná tloušťka ledu v Arktidě se ve srovnání se 60. a 70. lety snížila o čtyřicet procent.
Celková plocha zalednění se přitom zmenšuje v průměru o 11,2 procenta za dekádu v nejteplejším letním měsíci, září, a o 2,6 procenta za dekádu v nejchladnějším měsíci, březnu.
"Pro prognózy klimatu není důležitá jen plocha zalednění, nýbrž také celková masa ledu," říká Heinz Miller z Wegenerova institutu pro výzkum pólů a moří v severoněmeckém Bremerhavenu. "Nemáme ale zatím žádná spolehlivá data ohledně nárůstu či úbytku tloušťky ledu."
Americké Národní středisko pro data o sněhu a ledu (NSIDC) v coloradském Boulderu letos v březnu zaznamenalo nicméně mimořádný nárůst rozsahu arktického zalednění.
Dokonce takový, jaký se blíží průměrné hodnotě pro toto období zaznamenané v letech 1979 až 2000.
Celková plocha zalednění v Arktidě představovala v březnu 15,10 milionu kilometrů čtverečních, což je o 650 tisíc kilometrů čtverečních více než v roce 2007, kdy byl rekordní naopak úbytek ledu.
V létě bude tání pokračovat
Současná data ale neznamenají nic pro celoroční rozsah zalednění. Experti z NSIDC totiž tvrdí, že nově vytvořený led je příliš tenký a v létě tak jako každým rokem zase roztaje.
Některá měření přitom naznačují, že v letních měsících by Arktida mohla být kompletně bez ledu již v roce 2020. Ledová přikrývka se nyní celoročně drží zejména v širokém pásu mezi severním pobřežím Grónska, kanadskými arktickými ostrovy a Aljaškou.
Jasno o skutečném stavu mořského ledu v Arktidě by vědci mohli mít již v říjnu.
ESA se data snaží získat již dlouhá léta. První mise Cryosatu ale v roce 2005 skončila neúspěchem, když satelit krátce po startu z Bajkonuru skončil v Severním ledovém oceánu.
