Brusel - Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie dnes mimořádně jednali v Bruselu o posledním vývoji na Kavkaze.
Shodli se na tom, že by EU měla do oblasti vyslat pozorovatele, kteří by dohlíželi na dodržování příměří, rozdíly ale panovaly v hodnocení rolí, které v krizi sehráli jednotliví aktéři, respektive jaké postoje k nim ze jejich počínání zaujmout.
Z vyjádření jednotlivých účastníků schůzky vyplynulo, že uvnitř sedmadvacítky se zformovaly přinejmenším dva bloky. Jedni, reprezentovaní především novými členskými zeměmi s přímou zkušeností sovětské hegemonie uvnitř bývalého komunistického bloku, požadují důrazně pokárat Rusko za to, co chápou jako agresi vůči suverénnímu státu.
Druzí, mezi nimi i předsednická země EU Francie, která hrála klíčovou roli ve zprostředkování příměří, nabádají k opatrnosti.
Sledujte on-line zpravodajství Aktuálně.cz z konfliktu na Kavkaze
„Na tvrdá slova je brzy"
Finský ministr zahraničí Alexander Stubb, který se aktivně podílel na diplomatickém úsilí o ukončení bojů v Gruzii coby zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), v Bruselu varoval před označováním konkrétních viníků přinejmenším do té doby, než čerstvě sjednaný klid zbraní pozbude své momentální křehkosti.
„Myslím, že EU by měla hrát ústřední roli v případné mírotvorné misi," řekl Stubb novinářům. „Na obviňování a tvrdá slova je příliš brzy."
Litevský šéf diplomacie Petras Vaitiekunas je naopak toho názoru, že Rusko musí být za „nepřijatelné a disproporční" použití síly pokáráno: „Samozřejmě že agrese musí mít své důsledky," prohlásil.
Jeho kyperský protějšek Markos Kyprianou se ale domnívá, že zaujímat v gruzínsko-ruském sporu silná stanoviska by bylo kontraproduktivní: „Pokud chce EU hrát roli vyjednavače, musí zůstat objektivní a nestranná. Měli bychom být velmi opatrní ohledně kroků, které učiníme," cituje jeho vyjádření agentura Reuters.
Británie v řadách kritiků Moskvy
Vedle trojice pobaltských republik a Polska se k táboru kritiků Ruska přidali i Britové. Podle jejich ministra zahraničí Davida Milibanda je třeba dát Moskvě najevo, že určitý typ chování je v 21. století nepřijatelný.
„Musíme se postarat o to, aby si Rusové uvědomili, že vedle práv, která jim mezinárodní systém přiznává, nesou i zodpovědnost za své činy. A když se tyto závazky neplní, plynou z toho politické důsledky," prohlásil Miliband.
Ten také mezi řádky naznačil, že skupina G8, kam patří sedm nejrozvinutějších zemí světa a Rusko, by se mohla vrátit ke svému dřívějšímu formátu G7, tedy bez účasti Moskvy. V uplynulých dnech už se to podle něj beztak stalo.
Miliband zároveň navrhl, aby ministři zahraničí EU na své příští schůzce počátkem září zvážili, zda má smysl pokračovat v rozhovorech o strategickém partnerství s Ruskem. Zářijová schůzka budem mít také na programu jednání o případném vyslání mírových sil do oblasti konfliktu.
Čtěte také: Rusko se vpádem do Gruzie zostudilo před světem, tvrdí Bush
