Zisk českého zemědělství loni stoupl o čtvrtinu na 20 miliard korun

ČTK ČTK
Aktualizováno 3. 3. 2017 15:32
Šlo o druhý nejlepší výsledek od roku 2000, lepší byl jen v roce 2014. Zemědělská produkce v roce 2016 činila 129,3 miliardy korun. Zemědělce loni trápil hlavně pokračující pokles cen mléka. I přes výrazný meziroční nárůst zisku českého zemědělství někteří odborníci tyto výsledky příliš pozitivně nehodnotí.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha - Zisk českého zemědělství loni meziročně stoupl o 25,9 procenta na 20,22 miliardy korun. Šlo o druhý nejlepší výsledek od roku 2000, lepší byl jen v roce 2014. Zemědělská produkce meziročně vzrostla o 1,8 procenta na 129,3 miliardy korun. Předběžné výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Loni meziročně vzrostla rostlinná produkce o 3,5 procenta na 77,3 miliardy korun. Nejvyšší nárůst byl u kukuřice na zrno. Hodnota živočišné produkce se snížila o 0,2 procenta na 46,3 miliardy korun, hlavně kvůli poklesu cen mléka, drůbeže a vajec.

Podle ředitele odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiřího Hrbka loni dále klesaly ceny zemědělských výrobců u mléka. "Cenový sešup, který byl v roce 2015, pokračoval téměř do konce roku 2016," řekl.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) k tomu podotkl, že neví o větším počtu zemědělců, kteří by skončili s chovem krav nebo je převedli na masnou produkci. S celkovým loňským výsledkem zemědělství je spokojen.

Odhadovaný objem vyplacených dotací na výrobu se meziročně zvýšil o 3,4 procenta na 30,8 miliardy korun. "Celkový objem dotací roste," uvedl Jurečka. Zemědělci podle něj peníze dostávají například za dobrou péči o zvířata nebo za redukci pesticidů. Dodal, že bude nutné podporovat zemědělce a potravináře do té doby, než se zvýší produkce s vysokou přidanou hodnotou a zlepší se schodek agrárního zahraničního obchodu.

Zemědělci v rozpacích

I přes výrazný meziroční nárůst zisku českého zemědělství někteří odborníci tyto výsledky příliš pozitivně nehodnotí. Například předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha agentuře ČTK řekl, že se stále snižuje podíl živočišné výroby, což je negativní trend. Navíc v rostlinné výrobě 85 procent tržeb podle něho tvoří obiloviny a řepka, což bude zemědělce motivovat k jejímu dalšímu sázení. Zemědělské tržby loni meziročně vzrostly o 3,8 procenta na 129,6 miliardy korun.

"Na první pohled by mi to mělo dělat radost a měl bych být spokojený, že došlo k takovému nárůstu. Nicméně na rovinu si řekněme, že se stále snižuje podíl živočišné výroby na celém hospodářském výsledku. To je samo o sobě trend rozhodně negativní," řekl Pýcha.

Na tom se shoduje i s Jiřím Felčárkem z Agrární komory ČR. Ten by si v dalších letech přál jinou strukturu dotací, aby se více zaměřovaly na speciální plodiny a živočišnou výrobu. Současné nastavení podle něj podporuje pěstování rostlin na velkých plochách. Pýcha připomněl, že loňské dotace za více než 30 miliard korun jsou vyšší než celkový zisk oboru.

V loňském roce se v zemědělství zvětšil poměr tržeb ve prospěch rostlinné výroby s 3,5procentním růstem tržeb, zatímco živočišná výroba stoupla jen o 0,2 procenta. Rostlinná produkce činila 77,3 miliardy korun, přičemž nejvyšší nárůst byl u kukuřice na zrno. Hodnota živočišné produkce klesla na 46,3 miliardy, hlavně kvůli poklesu cen mléka, drůbeže a vajec.

Ani podle agrárního analytika Petra Havla uvedená čísla nejsou velkým důvodem k oslavám. Do hospodářského výsledku, který statistici uvádí v běžných cenách, je totiž podle Havla třeba započítat i celorepublikové makroekonomické trendy. "Je to pozitivní zpráva, nicméně nepodléhejme přehnanému optimismu. V loňském roce rostly ceny zemědělských komodit, rostla míra dotací a rostla ekonomika. Tím, že lidé dostali více peněz díky sociální politice státu, tak mohli více utrácet a také utráceli víc. Tržby všude rostly, zdaleka nejenom v zemědělství," dodal analytik.

Loni nastal obrat u vývozu živých prasat, podle statistiků měla ČR kladné agrární saldo. To je podle Havla částečně dobrá zpráva, protože se omezil dovoz selat například z Dánska, přičemž čeští farmáři v průběhu let dokázali zvýšit počet odstavených selat na prasnici a rok. Dalším krokem by ale podle něj mělo být zpracování zvířat v Česku. "Jako dobrou zprávu toto rozhodně nevnímám," řekl Pýcha. Je to podle něj důkazem, že čeští zpracovatelé nabízejí nižší ceny než jejich němečtí kolegové. "Přestože ti najedou stovky kilometrů, tak ještě vytvoří zisk. Dobrá zpráva by byla, kdybychom snížili saldo u vepřového masa," uzavřel předseda svazu.

 

Právě se děje

Další zprávy