"Dva týdny na většině území nepršelo, před dvěma týdny jen několik milimetrů. Zásoby spodní vody sice trochu vylepšil zimní sníh, svrchní vrstvu ornice nicméně vysušuje silný vítr, který zároveň odvádí oblačnost a potenciální srážky mimo Česko," uvedl Doležal.
Například v Olomouckém kraji podle údajů Českého statistického úřadu loni zemědělci sklidili o pětinu sena méně než předloni. Vzrostla tak jeho cena. "Zatím se drží loňská cenová úroveň. Je to ale dvojnásobek až trojnásobek toho, co bylo dříve zvykem," řekl předseda okresní agrární komory v Přerově Josef Hlavinka.
Problém s nedostatkem sena na trhu potvrzuje předseda Zemědělského obchodního družstva Delta Štípa na Zlínsku Petr Slovák. "Loni bylo sucho, předloni bylo sucho, takže úroda byla o něco nižší. Ale ti, kdo dlouhodobě plánují, si zásobu udělali dopředu a nějakým způsobem přežijí. My se senem určitě vyjdeme," řekl.
Někteří farmáři vkládají naděje do avizovaného ochlazení a vydatných dešťových srážek. "Jsme vděčni za každou rosu. Doufám, že teď pořádně zaprší," podotkl Hlavinka, podle kterého další vývoj počasí rozhodne o tom, zda se někteří farmáři budou kvůli nedostatku sena a jeho vysoké ceně zamýšlet nad případným snižováním početního stavu dobytka.
Ještě před třemi lety byl předseda Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík zvyklý, že z první seče trávy a vojtěšky sklidil jeho podnik dva tisíce tun. "V zimě jsem si myslel, že by to mohlo být 1500, ale teď si myslím, že to bude tak tisíc tun. Zatím na lukách není skoro nic," řekl.
Podle něj je nutné, aby zapršelo do půlky května, aby rostliny dokázaly ještě zregenerovat. "Jinak se budeme všichni hodně divit," řekl.
Ani na pastvinách není porost dostatečně vzrostlý na to, aby se z něj mohla zvířata částečně nakrmit, ale také není dost kvalitní na to, aby jej kopyty či paznehty nezdevastovala. Chovatelé proto v některých případech ještě nechávají část výběhů bez zvířat a doufají, že tráva povyroste.
Z polních plodin jsou už nyní problémy u máku, který se musí zaorávat či přesívat, a u řepky, která je nyní při kvetení nižší než obvykle. Farmáři tak očekávají menší výnosy. "U kukuřice je zatím brzo hodnotit, nicméně po zasetí srážky chybí," dodal Doležal.
Půda nedokáže nakrmit hospodářská zvířata
Například kozí a ovčí farma Josefa Pulíčka v Pěnčíně na Jablonecku musela kvůli suchu už loni na podzim zredukovat stádo. Stavy chovatelé snížili o 100 koz a stejný počet ovcí, protože by pro ně neměli do jara krmení.
Aktuálně farma chová zhruba 900 koz a 450 ovcí včetně mladých. Krmení z loňského roku má už jen na tři týdny, spoléhá na to, co teď na jaře naroste. "Ovce jsme v úterý poprvé vyhnali na pastvu, i když je chudá," řekl majitel Josef Pulíček.
"Vyvíjí se to velmi špatně, je to podobné jako loni, to jsme ale měli velké zásoby z předcházejících let a ty letos nemáme," řekl Pulíček. Obává se toho, že situace bude horší, protože kvůli suchu pastviny neobrážejí.
"Já jsem to ještě neviděl. Pampelišky, které kvetou, kvetou na zemi. Jsou tři centimetry vysoké, přitom pampeliška vždycky byla 20 centimetrů vysoká a měla listy. Pokud by to počasí mělo pokračovat, tak bychom stavy určitě museli snížit na polovinu," dodal.
Pěnčínská farma patří co do počtu ovcí a koz k největším v zemi, v roce 2012 získala ocenění Farma roku. Nosným programem je chov ovcí a koz a zpracování mléka v místní malé mlékárně.
Podnik má moderní dojírnu a v sezoně jsou tu schopni zpracovat denně kolem 1200 litrů kozího a 700 litrů ovčího mléka na produkty většinou v bio kvalitě. Právě bio chov situaci farmy ztěžuje, protože si nemůže vypomáhat průmyslově vyráběnými krmivy.
Problémy trápí i klasické chovy, seno už není na prodej
V Agrospolu Hostovice na Pardubicku loni kvůli nedostatku senáže a sena namíchali víc kukuřice než v jiných letech. "Potřebujeme, aby skot přežil do dalšího roku a měli jsme nějakou produkci mléka a masa," řekl předseda představenstva Josef Mlateček. Všichni doufají, že začne dostatečně pršet.
"Na podzim jsme naseli jarní směsky, abychom si udělali zásoby pro živočišnou výrobu, víc udělat nemůžeme. Vegetace je pomalejší, doufejme, že nám zaprší," dodal Mlateček.
Krmivo, které si zemědělci pěstují sami, neprodávají. Například Zemědělské družstvo Rosice na Chrudimsku poptávku po krmivu odmítá.
"Zájemci chtějí krmivo koupit, ale peníze jsou jen jedna stránka podnikání, potřebujeme udržet chovy," řekl předseda představenstva Václav Blažek. Zásoby krmení z minulých let už družstvo nemá. Chová 1700 kusů hovězího dobytka a přes šest tisíc prasat. "Nějaká přeháňka nám nepomůže. Úroda je ohrožená. Letošní rok je z pohledu jara horší než ten loňský," řekl Blažek.
