Soudci v Lucemburku posuzovali žaloby, které u dvou německých soudů na zaměstnavatele podaly nezávisle na sobě dvě muslimské ženy. Dětskou vychovatelku a prodavačku vyzvali jejich zaměstnavatelé, aby přestaly na pracovišti nosit šátek. Podle unijního soudu měli právo po pracovnicích odložení šátku chtít, pokud to řádně zdůvodnili.
"Zákaz nosit na pracovišti jakoukoli viditelnou formu vyjádření politického, filozofického nebo náboženského přesvědčení může být odůvodněn potřebou zaměstnavatele prezentovat se vůči zákazníkům neutrálním způsobem nebo předcházet společenským konfliktům," uvedl soud ke svému verdiktu.
Současně ale dodal, že justice jednotlivých členských států může vzít v úvahu specifické podmínky v zemi, "zejména vnitrostátní ustanovení, která jsou příznivější pro ochranu svobody náboženského vyznání". V případě, že zákony daného státu přímo dávají muslimům či dalším náboženstvím právo symboly víry používat, zaměstnavatelé je zakázat nemohou.
Jak pro on-line deník Aktuálně.cz připomněla právnička Aneta Sobotková z advokátní kanceláře AZ Legal, podobné kauzy jsou typické zejména pro státy jako Německo, Francie nebo Belgie, kde žije vyšší počet obyvatel vyznávajících islám. "Soudní řízení ohledně (ne)možnosti nosit například šátky jsou v těchto zemích poměrně častá. Každý případ je ale velmi specifický a je potřeba porovnávat jednotlivá práva a míru případných omezení práv jedince v dané situaci," zdůraznila.
I české soudy ale v minulosti případ podobného rázu řešily. Somálská dívka žijící v ČR před pěti lety podala žalobu na Střední zdravotnickou školu v Praze 10 kvůli tomu, že jí vzdělávací zařízení zakázalo oblékat hidžáb. Obvodní soud žalobu studentky zamítl, žákyně následně neuspěla ani s dovoláním u městského soudu. Odvolací soud postavil rozhodnutí na závěru, že škola má být neutrálním prostředím a že užívání hidžábu je v rozporu s právem nebýt vystaven působení náboženských symbolů.
Kauza se dostala až k Nejvyššímu soudu a ten se dívky zastal. Zákaz muslimského šátku nemá podle soudu žádný legitimní cíl a Česko musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů. Somálka ale posléze loni žalobu stáhla. Zdůvodnila to neustálými nenávistnými útoky, kterým musí čelit.
V oblasti pracovního práva však Česko podobné případy, o jakých nyní rozhodoval unijní soud, zřejmě nikdy neřešilo, jak pro Aktuálně.cz uvedl advokát Jiří Matzner. "Neznám žádné obdobné rozhodnutí v ČR v oblasti pracovního práva. Co se týká rozhodnutí Soudního dvora EU, tak ho z hlediska dalšího posuzování práv zaměstnanců a zaměstnavatelů nepovažuji za průlomové," řekl.
Soudní dvůr EU se již před čtyřmi lety, kdy spor o nošení šátků zvláště v západoevropských zemích vyvolával silné vášně, v podobném případu postavil na stranu zaměstnavatelů ve Francii a v Belgii. Ti propustili dvě muslimské ženy kvůli tomu, že odmítaly na pracovišti odložit šátek. Soud ale tehdy řekl, že se nejednalo o přímou diskriminaci. Tomu by tak bylo v případě, že by zaměstnavatel znevýhodňoval jedno nebo jen některá náboženství.
Tomu přikyvuje i Sobotková z AZ Legal. "Pokud by například zaměstnavatel zakazoval nosit náboženské symboly pouze zaměstnancům určitého vyznání (v tomto případě muslimkám), ale křesťanům by je povolil, bylo by to bráno jako přímá diskriminace," řekla.
