Zaměstnáte mě? Mám vysokou a hledám práci v call centru

Tereza Holanová Tereza Holanová
14. 10. 2013 8:21
Absolventi humanitních fakult mají problém najít práci ve svém oboru.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Thinkstock

Praha - Zájem středoškoláků o humanitní obory roste, za posledních deset let se podíl studentů ekonomie, filosofie nebo sociálních věd na veřejných školách zvýšil z 28 na necelých 32 procent. Navzdory varování expertů, že je v těchto profesích již "plno".

To má pro absolventy nepříjemné důsledky. Zaměstnání sice vystudování filosofové či sociologové najdou, velmi často ale mimo svůj obor.

Podle výzkumu Střediska vzdělávací politiky (SVP) pracovalo v roce 2010 přes devět procent absolventů všech českých univerzit na středoškolské pozici. Ještě v roce 2006 jich bylo "pouze" šest procent. "Nejvyšší podíl takovýchto absolventů byl v případě humanitních oborů téměř dvanáct procent," stojí ve studii SVP.

Podle Národního ústavu pro vzdělávání pracuje na pozicích, které odpovídají středoškolskému, případně pouze bakalářskému vzdělání, zhruba 25 procent absolventů.

Co dělají školy

Samotné univerzity přitom mnoho kroků pro to, aby absolventi snáze získali práci ve svém odvětví, nepodnikají. Jde spíše o obecné změny.

"V magisterském programu je to směřování k samostudiu, aby měl student větší flexibilitu a byl se schopen rychle naučit složité věci," vyjmenovává Petr Soukup, proděkan pro studijní záležitosti z Fakulty sociálních věd (FSV) na Karlově univerzitě. "Preventivně se ale soustředíme na cizojazyčné obory," dodává.

"Studenty motivujeme speciálními stipendii na výjezdy do zahraničí, abychom prohloubili jejich poznání, že pracovní trh, na kterém se mohou pohybovat, je i v sociálních vědách širší než jen Česku," uvádí proděkan pro studium na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Roman Chytílek.

Podle Soukupa je ale samotný fakt, že někteří absolventi musí zakotvit mimo svůj obor, v pořádku. FSV tedy problém nijak radikálně řešit neplánuje. "To bychom úplně popřeli charakter doby a možnost vybrat si vlastní cestu i po ukončení studia. Umístěnky do zaměstnání už tu byly," říká Soukup.

Proč absolventi končí u jiné práce?

Do zaměstnání mimo obor nastupují absolventi humanitních věd hlavně proto, aby získali počáteční praxi, vysvětluje Tomáš Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje například pracovní portál Jobs.cz.

"Berou za vděk jakoukoliv prací, často pak vytlačují středoškoláky," komentuje. Bez pracovní zkušenosti se totiž mladí lidé nemohou kvůli přetlaku zájemců posunout dál. Místo oboru, ze kterého si odnesli diplom, tak mnohdy začínají v zákaznickém servisu, administrativě nebo třeba jako obchodní zástupci. "Když získají rok praxe v call centru, pořád se to počítá jako zkušenost," myslí si Dombrovský.

"Česká republika se řadí k zemím, kde je vztah mezi oborem vzdělání a zaměstnání spíše volnější, absolventi tedy více než v jiných zemích pracují v povoláních, kde postačuje i příbuzný obor," potvrzuje SVP ve své studii.

Část absolventů, kteří odstartují svou kariéru mimo vystudovaný obor, zakotví také ve veřejném sektoru. Podle Dombrovského je to proto, že jsou tu nároky na mladé lidi výrazně nižší, pokud jde o kvalifikaci.

"Řekl bych, že ve třech čtvrtinách firem kladou u uchazečů důraz na praxi, zatímco ve státním sektoru je to spíše naopak," tvrdí. Z Fakulty sociálních věd míří do státního sektoru podle Soukupa deset až třicet procent absolventů.

Jaký je celkový počet absolventů pracujících ve veřejném sektoru, se zjistit nepodařilo - oslovená ministerstva tato data k dispozici nemají.

Úplně bez práce zůstane málokdo

To je důvod, proč humanitní obory stále hlásí nízkou míru nezaměstnanosti svých absolventů. Ta činila podle SPV například na Filozofické fakultě UK 2,9 procenta, na jednotlivých fakultách Vysoké školy ekonomické nepřesáhla 3,5 procenta. Podrobnější přehled ukazuje tabulka na konci článku.

O tom, že je oficiální nezaměstnanost zanedbatelná, svědčí i nízký počet absolventů humanitních oborů, kteří se hlásí na úřadech práce.

Nejvíce jich k 7. říjnu pocházelo z Fakulty ekonomické na VŠB - TU Ostrava, a to 144. Ze všech šesti fakult Vysoké školy ekonomické jich bylo 112, z Filosofické fakulty na Masarykově univerzitě v Brně 127 a například z Fakulty sociálních věd na UK jen čtrnáct. Celkem tu je zaregistrovaných zhruba 4960 osob s vysokoškolským vzděláním.

Atraktivní obory

Humanitně zaměřené programy jsou mezi středoškoláky populární dlouhodobě. Na jaře 2013 mělo o studium společenských věd, především psychologie či sociální práce, zájem 19 procent středoškoláků, o ekonomii a management pak 18,3 procenta, uvádí LMC.

Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR studovalo k 22. lednu na fakultách ekonomie, managementu, podnikání, filosofie, sociálních či humanitních věd dohromady 106 351 osob, což je 31,9 procenta všech studentů veřejných škol.

"Studenti-středoškoláci si totiž vytvářejí představu o tom, že nejvíc se vydělává v bankách. To všechno byla stoprocentní pravda před deseti nebo patnácti lety, ale dnes se to mění právě proto, že je nedostatek technicky vzdělaných lidí," uvádí rektor Českého vysokého učení technického v Praze Václav Havlíček pro EurActiv.cz.

Před podobným trendem varuje také italský profesor Tiziano Treu. "Mladí lidé se soustředí na obory, které byly populární v minulosti. A trvá to, než pochopí, že by se měli zaměřit i na něco jiného," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle Havlíčka z ČVUT potrvá pět až deset let, než si středoškoláci uvědomí, ve kterých oborech mají šanci na uplatnění.

 

Právě se děje

Další zprávy