Praha, Toronto - Stovkám lidí v kanadské provincii Ontario míří každý měsíc na účty od tamní vlády více než tisíc kanadských dolarů "zdarma". Do podzimu se projekt nepodmíněného příjmu rozjede naplno a peníze budou dostávat celkem čtyři tisíce vybraných Kanaďanů.
Experiment by měl trvat tři roky a jeho rozpočet dosáhne 150 milionů kanadských dolarů, čímž svou velikostí více než pětkrát přesáhne podobný finský projekt, který byl spuštěn v lednu.
Kanadský pokus je dosud největším v zemích OECD zaměřeným na otestování takzvaného základního příjmu - tedy pravidelné dávky, na niž má nárok každý bez ohledu na věk, výši příjmů nebo ochotu pracovat. Základní příjem má ve své ryzí podobě nahradit veškeré sociální příjmy a pomoci tak mimo jiné snížit byrokracii.
Projekt poběží ve čtyřech částech kanadské provincie Ontario. V oblasti Thunder Bay již lidé peníze dostávají, v dalších probíhají poslední registrace účastníků. Do podzimu bude kompletní. První výsledky experimentu očekává vláda v roce 2020. Cílem je například zjistit, zdali a jak se změní pracovní návyky vybraných lidí.
S omezeními, ale přesto rozsáhlejší než ve Finsku
Celý projekt se od toho, jak je běžně základní příjem vnímán, v některých věcech odlišuje. Pokud spolu žije pár, dostane dohromady nižší částku než dva jednotlivci. Zároveň výše základního příjmu závisí na tom, kolik si daný člověk vydělá peněz. Za každý dolar z platu se mu sníží základní příjem o 50 centů.
Výzkumníci také záměrně vybrali pouze nízkopříjmové osoby, kterým je od 18 do 64 let. Navíc při základním příjmu nepřijdou alespoň v tomto pilotním programu o všechny sociální dávky - například dávky na děti zůstanou.
Měsíčně na samostatně žijícího člověka činí základní příjem 1420 dolarů (necelých 25 tisíc korun), což v Kanadě odpovídá přibližně 34 procentům průměrné mzdy a hranici chudoby. Odpovídající částka pro Českou republiku by byla při stejném procentu přibližně 9400 korun.
Zmíněných 1420 dolarů měsíčně ale získá pouze člověk, který nemá žádné jiné příjmy. Pokud si k tomu vydělá dalších 1420 dolarů, základní příjem se mu sníží o polovinu. V případě lidí s trvalými zdravotními problémy jsou ale jisté výjimky, například mají nárok na 500 dolarů měsíčně navíc.
Přes všechna omezení jde ale o výrazně rozsáhlejší projekt než ten finský, který započal na začátku letošního roku. V evropské zemi vláda dvěma tisícům lidí vyplácí 560 eur měsíčně (asi 14,5 tisíce korun), což odpovídá přibližně 17 procentům průměrné hrubé finské mzdy. V České republice by tak finský částečný základní příjem čistě při použití daných procent odpovídal přibližně 5000 korun.
V České republice se o podobném experimentu zatím neuvažuje, přesto má zavedení základního příjmu ve svém programu Česká pirátská strana. Do minulých voleb šla s cílem nastartovat diskusi Strana zelených. U větších stran se univerzální dávkou zabývají pouze jednotlivci.
Při minulém experimentu došly peníze
Experiment se základním příjmem zatím v Kanadě spouští jen provincie Ontario, nicméně zájem projevil už i Quebec a Ostrov prince Edwarda.
Se základním příjmem už má zkušenost i kanadská provincie Manitoba. V roce 1974 zde odstartoval experiment na tisíci obyvatel města Dauphin. Ti pobírali nepodmíněnou dávku odpovídající dnešnímu projektu v Ontariu. Platilo zde i pravidlo, že každý vydělaný dolar znamenal o 50 centů nižší dávku.
Provedené studie hlásí veskrze pozitivní výsledky. Ekonomové se nejčastěji bojí toho, že základní příjem způsobí, že lidé budou méně pracovat. Kanaďanům se ale po zavedení dávky změnily pracovní návyky jen mírně. Méně pracovaly především matky s malými dětmi a studenti. Zároveň kleslo množství hospitalizací v nemocnicích, úrazů a problémů s duševním zdravím.
Vysvětlení tkví zřejmě v tom, že základní příjem znamenal pro lidi jistotu, že neskončí bez peněz, když přijdou o práci. Snížil se tak stres, kterému byli vystaveni. Dobrá příjmová situace se může projevit například ve snížení případů alkoholismu, z čehož zase pramení nižší počet nehod nebo domácího násilí.
Tehdejší projekt byl s podporou provinční i federální vlády odsouhlasen na čtyři roky, jenže v průběhu výzkumu začaly docházet peníze. Sběr dat probíhal, ale politický tlak na škrtání výdajů byl v následujících letech tak velký, že jej projekt nepřežil. V roce 1977 byl zrušen a nedošlo ani k výsledné analýze sesbíraných dat. Celý projekt, který stál miliony dolarů, tak přišel vniveč.
Někteří obyvatelé Ontaria se bojí, že by stejný osud mohl postihnout i současný pokus. V roce 2018 proběhnou volby do provinční vlády a je zde riziko, že by se vítěz voleb mohl rozhodnout projekt zarazit. Současná vláda liberálů totiž podle průzkumů zřejmě poprvé po 14 letech přijde o většinu.
O základním příjmu se dočtete více ve středečních Hospodářských novinách.
