Za každé zastřelené divoké prase dostanou myslivci od státu 1000 korun

ČTK ČTK
10. 10. 2017 17:10
Opatření by mělo vést ke zvýšenému lovu divočáků, k němuž ministerstvo vyzvalo myslivce už před několika měsíci. Současně pomůže v monitoringu Aujeszkyho choroby, nazývané též pseudovzteklina. Zástřelné se nebude platit ve Zlínské oblasti, kde se vyskytuje africký mor prasat a kde již střelci peníze dostávají.
Foto: iStock

Praha - Stát ode dneška zaplatí myslivcům 1000 korun za každé zastřelené divoké prase. Musí z nich ale poslat vzorky na vyšetření Aujeszkyho choroby, stát chce tak zmonitorovat tuto nemoc. Uvedlo to ministerstvo zemědělství.

Choroba se u divokých prasat sice nadále vyskytuje, poslední plošné testování na ni v republice ale skončilo v roce 2013. Tehdy se však za posílání vzorků peníze lovcům neplatily.

Prasata chorobu mohou přenést na lovecké psy, letos se však žádný takový případ nevyskytl, loni šlo o jeden. "Opatření budou zatím platit do konce roku, odhadované náklady jsou necelých 40 milionů korun," sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Zástřelné se nebude platit ve Zlínské oblasti, kde se vyskytuje africký mor prasat a kde již střelci peníze dostávají.

Opatření by mělo podle ministerstva kromě monitoringu vést také ke zvýšenému lovu divočáků, k němuž myslivce vyzvalo už před několika měsíci. Peníze myslivci vítají. Nicméně opatření by mělo být podle Miloše Ježka z Českomoravské myslivecké jednoty dlouhodobé.

"Jestli to bude pouze do konce roku, tak si myslíme, že to splní účel monitoringu Aujeszkyho choroby, který nebyl takhle nikdy plošně udělaný, nicméně na redukci to asi nebude mít výraznější smysl," řekl odborník.

Aujeszkyho choroba, které se také říká pseudovzteklina, byla poprvé popsána na začátku minulého století v Maďarsku u skotu. Přenáší se ale také na ovce, kozy, kočky a králíky a volně žijící živočichy. Nejčastěji se šíří přímým kontaktem, ale i slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa. Jediný druh, který ji přežívá, jsou divoká prasata. Na člověka přenosná není.

V ČR se nákaza v chovech nevyskytuje, naposledy ji našli veterináři v malochovu v Nové Vsi na Benešovsku v roce 2004. Z uloveného divočáka ji tehdy chytila domácí prasata, tři kusy byly následně utracené. U psa ji veterináři naposledy potvrdili loni, u uhynulého loveckého psa z Bohuňovic na Olomoucku. Předchozí případ byl v roce 2014.

Zákaz vstupu, africký mor prasat. Lidé na Zlínsku nesmí do lesů a polí | Video: Aktuálně.cz

Podle Ježka opatření může souviset i s výskytem afrického moru prasat na Zlínsku. V tamní vysoce rizikové oblasti smějí myslivci lovit jen dospělé kusy, ve zbývající části červené zóny je povolen i odstřel lončáků a selat. Ulovení divočáci jsou vyšetřeni na africký mor a poté končí v kafilérii. Za každé odstřelené divoké prase v červené zóně dostanou myslivci zástřelné 4000 korun. Stejná částka jim náleží i v případě odchycení divočáka do klece.

Kromě myslivců budou v ohnisku nákazy střílet divočáky i policisté, tento týden testují střelivo, které k tomu budou používat. Nasazeno by mělo být asi 20 policistů, zatím však není znám přesný termín.

Africký mor prasat přenášejí divoká prasata, pro člověka nebezpečný ale není. Pokud se však dostane do chovu domácích prasat, musí se celý vybít. První případ nákazy africkým morem prasat v Česku potvrdili veterináři u dvou uhynulých prasat nalezených 21. a 22. června na okraji Zlína.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy