Praha – Na více než tři sta tisíc živnostníků, kteří uplatňují nejrozšířenější výdajové paušály ve výši 60 procent, čeká od příštího roku omezení. Využít je budou moci jen ti, jejichž obrat nepřekročí dva miliony ročně. „Takto to budeme navrhovat,“ řekla Hospodářským novinám náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.
"Když si uvědomíme, k čemu mířily paušály, že to měla být pro menší subjekty náhrada, aby nemusely vést administrativu, tak si myslím, že dva miliony jsou dost,“ říká Hornochová. Šedesátiprocentní paušály mohou využít všichni živnostníci s výjimkou řemeslníků a zemědělců.
Pokud budou mít živnostníci tržby přes dva miliony, museli by místo šedesátiprocentních paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur. Státní pokladna by si měla polepšit o několik set milionů korun navíc. Hornochová nicméně odhaduje, že to nebude více než miliarda korun.
Bez omezení však podle Hornochové zůstanou osmdesátiprocentní paušály určené pro řemeslníky a zemědělce. Pro tyto vysokonákladové činnosti se zastropování nechystá.
Procenta zatím dolů nepůjdou
„Na pořadu dne“ zatím není ani samotné snížení samotné procentní výše paušálů. Hornochová před týdnem při prezentaci daňových plánů ministerstva uvedla, že jsou vysoké a převyšují skutečné náklady podnikatelů. Pro Hospodářské noviny však nyní upřesnila, že chce situaci podrobně analyzovat a nebude navrhovat snížení od roku 2015.
Proti zastropování zřejmě nebudou ani koaliční partneři. „Záměrem je vrátit daňovým paušálům smysl, pro který byly zavedeny. Tedy jako zjednodušení administrativy pro drobné podnikatele,“ říká Václav Votava z ČSSD, předseda sněmovního rozpočtového výboru.
Podle Votavy může jít o omezení paušálů například pro podnikatele s obratem nad jeden milion korun, stejně jako o snížení procentní sazby. „Konkrétní záležitosti budou ještě předmětem koaličních jednání,“ potvrzuje. Před jednáním s partnery zatím nechce být konkrétní ani ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, do jehož resortu spadá podpora drobného podnikání.
Paušály už omezila předchozí koalice ODS, TOP 09 a LIDEM vedená Petrem Nečasem. Oproti původním záměrům exministra financí Miroslava Kalouska šlo ale o kompromis. A náměstkyně Hornochová považuje výsledek, s nímž přišla Nečasova vláda, za nedostatečný a nesystémový.
Omezení se poprvé projevují právě nyní, v daňovém přiznání za rok 2013. Lidé, kteří využijí takzvané výdajové paušály, nemohou současně uplatnit daňové slevy na dítě a na manžela či manželku. U činností spadajících do paušálů ve výši čtyřicet a třicet procent (což jsou svobodná povolání, autorské honoráře či příjmy z pronájmu) je lze využít pouze u příjmů nepřesahujících dva miliony korun ročně.
Pokud v koalici projde plošné omezení paušálů, mohla by se podle Hornochové těmto podnikatelům vrátit možnost uplatnit slevu na dítě, jejíž omezení je v rozporu se záměrem současné koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL podporovat rodiny s dětmi.
Paušály už využívá přes polovinu OSVČ
Z údajů Generálního finančního ředitelství pro online deník Aktuálně.cz vyplývá, že takzvané výdajové paušály využívá už více než polovina podnikatelů.
V daňovém přiznání za rok 2012 je uplatnilo 523 761 lidí, což tvoří 52 procent ze všech osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). O rok dříve to bylo přesně 50 procent, zatímco ještě v roce 2006 jen 29 procent.
Nejvíce lidí – 325 731, tedy téměř dvě třetiny – využilo v roce 2012 právě šedesátiprocentní paušál, druhým nejčastějším je osmdesátiprocentní.
Zájem vzrostl hlavně od roku 2009, kdy se paušály pro řemeslníky zvýšily na 80 procent příjmů (dříve 60 procent), pro ostatní živnostníky na 60 procent (dříve 50 procent) a pro svobodná povolání a autorskou tvorbu dočasně na 60 procent (v tomto případě se však hned po roce vrátil na původních 40 procent). U zemědělské výroby si lze nyní uplatnit 80% paušál, u příjmů z pronájmu 30%.
Návrat minimální daně neprošel
Sociální demokracie do koaličního programu nakonec návrat takzvané minimální daně, kterou by platili i živnostníci ve ztrátě, neprosadila. Místo toho by však podnikatelé, kteří tři roky po sobě (s výjimkou začátku podnikání) nevykazují zisk, neměli mít nárok na daňové zvýhodnění – jde zejména o daňový bonus. Ten se vyplácí lidem, kteří uplatňují daňovou slevu na vyživované dítě a dostanou se poté do „záporné daňové povinnosti“. Místo toho, aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak čerpat peníze navíc.
Takzvanou minimální daň musely OSVČ platit v letech 2004 až 2007 za vlády ČSSD. I když měly nižší zisk nebo byly ve ztrátě, vztahoval se na ně minimální základ daně ve výši zhruba 120 tisíc korun ročně, při uplatnění pouze základní slevy na poplatníka tak vycházela daň nejméně 7300 korun. Výjimku měli jen začínající podnikatelé.
