Součástí vládního balíčku jsou i daňová opatření na podporu elektromobility. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun, předloni to bylo 5,96 miliardy korun.
"Zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do nafty pak povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vedle toho jsme dopravcům prominuli zálohy na silniční dani na celý rok a umožnili odložit platby DPH až do konce října, což jim výrazně pomůže s jejich cash-flow," řekl Stanjura.
Spolu se středečním rozhodnutím vlády snížit spotřební daň u benzinu a nafty o 1,50 koruny na litr by kombinace všech vládou schválených opatření mohla snížit cenu jednoho litru pohonných hmot o čtyři až 4,50 koruny na litr.
Stanjura také oznámil, že ve čtvrtek bude jednat s Unií nezávislých petrolejářů a Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu. Řešit budou údaje o prodejních cenách a maržích, které si účtují čerpací stanice. Vláda s ohledem na výsledky kontroly prodejních cen pohonných hmot podle Stanjury velmi vážně zvažuje stanovení maximálních marží.
Čerpací stanice musí průměrné prodejní ceny každý den hlásit, ministerstvo financí jim povinnost zadalo v polovině března. Podle dřívějších informací by monitoring měl pokračovat do konce dubna. Stanjura ve středu řekl, že s výsledky kontrol není spokojený. Jak velké marže si čerpací stanice účtují, ale odmítl říct, zveřejnit to chce až po čtvrtečním jednání.
Nižší sazba silniční daně
Balíček opatření, o kterém Stanjura ve středu informoval, zároveň snižuje i sazbu silniční daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16 tisíc korun.
Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle Stanjury evropská legislativa. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) má podle něj zahájit jednání na evropské úrovni, aby povinnost silniční daně byla zrušena pro země, které mají mýto.
Dalším schváleným opatřením je podle ministra financí možnosti započítat do emisních cílů i neveřejné dobíjecí stanice pro elektromobily a odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024.
Dále by se měly zkrátit odpisy z deseti na pět let u dobíjecích stanic pro elektromobily. To má podle Stanjury motivovat k instalaci dobíjecích stanic tak, aby pořizovaly elektromobily nejen firmy, ale i jejich zaměstnanci.
Budoucnost v elektromobilitě
V této souvislosti také resort do balíku změn zařadil podporou nízkoemisních vozidel, tedy elektromobilů, hybridních vozidel nebo vozidel na zemní plyn v rámci novely zákona o daních z příjmu. Zaměstnanci, kteří využívají tato vozidla nejen ke služebním, ale i k soukromým účelům, by měli odvádět na daních za jejich používání méně peněz.
"V případě využívání služebního nízkoemisního vozidla zaměstnancem nejenom pro pracovní, ale i pro soukromé účely, dojde ke snížení výše příjmu zaměstnance, který se odvíjí od vstupní ceny využívaného vozidla (dnes jedno procento vstupní ceny za každý kalendářní měsíc).
Nově bude u jinak dražších nízkoemisních vozidel zaměstnanec danit příjem pouze ve výši 0,5 procenta vstupní ceny. Pro zaměstnance tak bude výhodnější nízkoemisní vozidlo více využívat i pro soukromé účely," uvedlo ministerstvo financí.
Záměr zrušit přimíchávání biosložky do paliv a silniční daň schválila vláda již na svém zasedání 9. března, dnes kabinet odsouhlasil příslušné novely zákonů. Nyní je musí projednat Sněmovna a podepsat prezident.
K silniční dani se musí přihlásit každý podnikatel, který využívá auto k výdělečné činnosti. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy. Výše daně závisí na objemu motoru osobního vozidla nebo největší povolené hmotnosti a počtu náprav u nákladních automobilů.
V případě dnes ohlášených změn se to týká výše daně od 1200 do 8100 korun za kalendářní rok. Pro osobní automobily se daň odvíjí od objemu motoru a je nastavena na 1200 až 4200 korun ročně. Silniční daň u nákladních automobilů nad 12 tun není možné zrušit kvůli směrnici Evropské unie, upozornilo ministerstvo financí.
Silniční dani podléhají automobily, které využívají firmy i fyzické osoby k podnikání. Sazba se určuje u osobních aut podle obsahu motoru a objemu válců v motoru. Silniční daň odvádí v Česku přibližně 830 tisíc poplatníků, představuje přibližně 0,7 procenta daňových příjmů Česka. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy.
Ministr financí Stanjura ale 24. března rozhodl všem dopravcům hromadně prominout zálohy silniční daně na celý letošní rok, což ale neznamená prominutí samotné daně. Zároveň rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října.
