"Životní úroveň seniorů je jasná priorita této vlády a nejinak tomu bude v roce 2022. Právě jsme dosáhli koaliční dohody, že se od ledna důchody zvýší o 300 korun měsíčně nad rámec zákonné valorizace. A to pevnou částkou, abychom více pomohli lidem s nižšími důchody," pochvaluje si na sociální síti Twitter ministryně financí Alena Schillerová.
Nejenom pod tímto tweetem ovšem reagovala na vládní slib řada odborníků, ekonomů kriticky. Podle nich není jasné, kde na to vláda chce vzít peníze. Ačkoliv ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že peníze navíc zaplatí z digitální daně, podle ekonomů to nebude vůbec stačit.
"Navýšení penzí by měli zaplatit zejména američtí technologičtí obři, jako je Facebook, Amazon, Apple či Google," míní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Problém je v tom, že takové navýšení ve svém celku americké technologické firmy nezaplatí, i kdyby se je nakrásně podařilo zdanit. Už pro letošní rok počítal státní rozpočet s výnosem více než miliardy korun právě z digitální daně. Jenže zatím se ji vládě nepodařilo prosadit," upozorňuje ekonom.
Navýšení penzí by státní kasu vyšlo podle odhadů ekonomů kolem desíti miliard korun. Vláda bude návrh projednávat na nejbližším zasedání.
"Už řadu měsíců víme, že během koronakrize důchodci netrpěli finančně ani psychicky o nic více než jiné části společnosti. Také víme, že ačkoliv český veřejný dluh je zatím v mezinárodním srovnání pořád na rozumné úrovni, z dlouhodobého pohledu byly české veřejné finance nastaveny neudržitelným způsobem a v uplynulém roce se to ještě zhoršilo," říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa. "Navrhovat za této situace valorizaci důchodů nad zákonem požadovanou úroveň bez nalezení potřebných dodatečných příjmů nebo úspor považuji za výraz fiskálního cynismu a bezohlednosti vůči příštím generacím, které budou muset splácet o to větší dluhy," dodává.
Skořepa doplňuje, že se sice najdou důchodci, u kterých dává dodatečná materiální podpora smysl, plošné zvyšování důchodů nad rámec zákona ale není v dnešním Česku namístě.
Jana Maláčová navrhuje zvýšení penzí. Jako penzista to odmítám.
— Vladimír Staňura (@VStanura) May 26, 2021
Podobně reaguje také rektorka Mendelovy univerzity a šéfka Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. "Proti nesystémovému navýšení důchodů nad rámec valorizace bych neměla nic, pokud by současně s ním byl předložen plán, kde se na toto navýšení vezme, nebo které výdaje státního rozpočtu se kvůli tomuto navýšení škrtnou. Bez této jasné vize, kde na to vzít, je to jen nezodpovědné další zadlužování, které boří princip mezigenerační rovnosti," uvedla.
Podle Nerudové navýšení nepokryje ani případné zavedení digitální daně ve výši sedmi procent. "To vzhledem k tomu, v jaké výši zavedly tuto daň jiné státy, považuji za zcela nereálné, neboť podle našich výpočtů tato daň do rozpočtu přinese cca 1,5 až 2 miliardy korun," doplnila odbornice.
Ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská má zato, že v době obrovského tlaku na veřejné finance a prudce rostoucího zadlužení je vyšší než zákonná valorizace důchodů luxus, který bychom si mohli dovolit jen za předpokladu úspor, třeba v provozních výdajích. "Navíc načasování před volbami nahrává spekulacím, že se jedná o kupování si voličských hlasů," míní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Argumentovat podle ní nelze ani rychleji rostoucími životními náklady důchodců v porovnání s ostatními skupinami obyvatel. "Index životních nákladů roste většině obyvatel rychleji než domácnostem důchodců, které v menší míře trápí růst cen pohonných hmot a služeb. Řešit problém nízkých důchodů výjimečnou plošnou valorizací není systémové řešení. A nejen to, v zásadě to neřeší ani propastný rozdíl mezi důchody žen a mužů," dodává ekonomka Horská.
Také nedávno zveřejněná data Evropské komise zpochybňují tezi české vlády, že v koronakrizi finančně trpěli a trpí nejvíc důchodci. Saldo kladných a záporných odpovědí na otázku ohledně změny osobní finanční situace za posledních 12 měsíců se v březnu 2021 ve srovnání se saldem z března 2020 v EU jako celku zhoršilo nejvíc u lidí ve věku 16 až 29 let a nejméně u lidí nad 65 let. Díky tomu se právě u nejstarších respondentů nejvíc zlepšilo hodnocení jejich momentálního hospodaření v oblasti úspor.
Skupina 65 let a více měla také nejpříznivější výsledky u otázky, zda respondenti v posledních 12 měsících snižovali své úspory nebo zvyšovali svou zadluženost.
"Podle těchto čísel koronakrize finančně nejméně zranila seniory. Potvrzuje se tak, i když na číslech za celou EU, že pětitisícovka vyplacená před loňskými Vánocemi českou vládou do rukou každého penzisty a penzistky byla zcela zbytečným gestem. Dárkem, který jen přispěl, a to cca 15 miliardami korun, k nynějšímu rychlému růstu českého veřejného dluhu," říká k datům Evropské komise ekonom Skořepa.
Pomůže důchodová reforma, ne kupování hlasů
Letos průměrný důchod vzrostl o 839 korun na 15 336 korun. Důchody se každoročně podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Proto má být od ledna valorizace důchodů v průměru 458 korun.
"Příští rok by tedy třistakorunové navýšení nad rámec zákonné valorizace mělo důchodcům zajistit průměrné navýšení penzí o 758 korun. Průměrná penze v příštím roce by tedy přesáhla opticky zajímavou 'metu' 16 tisíc korun, což se jistě bude hezky vyjímat na předvolebních billboardech," dodává ekonom Kovanda.
Podle něj sice ekonomická situace penzistů není nijak zářná, řešením by však měla být systémová změna financování penzí, která by zlepšila vyhlídku udržitelnosti tuzemských veřejných financí - tedy důchodová reforma.
"Jedná se zjevně o součást snahy vládních stran si před blížícími se volbami koupit hlasy početné a spolehlivé voličské skupiny seniorů. Jestliže by ale vládní politici měli blaho seniorů skutečně tak moc na srdci, vehementněji by se zasadili o realizaci důchodové reformy. Čas na to měli," dodává Kovanda.
Ministryně Jana Maláčová ale kritiku odmítá. "Já jsem ministryní práce a sociálních věcí, mým úkolem je chránit lidi před chudobou, a proto navrhuji nad zákonnou valorizaci 300 korun. Všem důchodcům stejně, což pomůže zejména těm osamělým a s důchody pod 14 tisíc. Ministryně financí ať dotáhne digitální daň, ať máme navýšení důchodů z čeho pokrýt. Odmítám tvrzení, že za covid mají zaplatit důchodci. Seniorky a senioři vybudovali naši zemi, mají tedy předplaceno," uvádí ministryně na přímý dotaz on-line deníku Aktuálně.cz.
Zároveň doplňuje, že o prosazení důchodové reformy usiluje. "Reforma, jak je navržena, mění penzijní systém tak, aby byl spravedlivější, srozumitelnější, lidé nemuseli v penzi živořit a důchody byly udržitelné i pro budoucí generace. Vznikala dva roky a kopíruje závěry Komise pro spravedlivé důchody i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)," dodává Maláčová.
O tom, zda se její návrh podaří prosadit do říjnových voleb, řada odborníků ale pochybuje.
