O číslech informoval také Úřad práce ČR, podle kterého bylo květnových 266 144 lidí bez práce nejvyšším číslem od února 2018. Tehdy se bez práce nacházelo celkem 280 899 lidí.
"Nezaměstnanost v České republice neroste tak skokově, jsou to stále slušná čísla, máme stále jednu z nejlepších zaměstnaností v Evropě," řekla Maláčová. Procentní míru nezaměstnanosti oznámila už ve čtvrtek ve sněmovně. Zaměstnavatelé podle ní nepropouštějí tolik, kolik se očekávalo, díky státní pomoci. Vláda zavedla programy podpory pro podniky, na něž dolehla opatření zavedená proti šíření nového typu koronaviru.
Zaměstnavatelé nabízeli 331 000 volných míst, o 2000 méně než v dubnu. Nejvíc nových uchazečů o práci bylo z oborů služeb, stravovaní, obchodu, hotelnictví a dopravy, hlásili se také pracovníci z agentur, uvedla Maláčová. Podle úřadu práce do evidence nezaměstnaných přibývali také lidé, kteří v těchto oborech pracovali v zahraničí, dále přeshraniční pracovníci a v menší míře osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), většinou řemeslníci, kosmetičky nebo kadeřnice.
Do evidence úřadů práce se ke konci května nově přihlásilo téměř 38 400 uchazečů o zaměstnání, zároveň z ní odešlo téměř 26 300 lidí.
"I když letos v květnu, na rozdíl od předchozích let, nezaměstnanost vzrostla, nejedná se o nárůst nijak razantní. Bude pravděpodobně pokračovat i v dalších měsících, ale bude stále spíše pozvolný," shrnul ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
Podobná slova zaznívají i od dalších odborníků. "Očekávaný prudký nárůst počtu lidí bez práce po vypuknutí epidemie koronaviru a zastavení výroby v řadě podniků se tak zatím nekoná. Z historického pohledu se tuzemská nezaměstnanost zatím nadále drží na přijatelných úrovních," uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Maláčová: Klíčová budou červnová data
Podle Maláčové budou čísla o nezaměstnanosti za červen zlomová, protože někteří lidé zůstávají na ošetřovném poté, co dostali výpověď. Ošetřovné na děti, které kvůli koronaviru nenavštěvují školu, je možné čerpat právě do konce června. "Také máme indikace o tom, že běží výpovědi v četných firmách," dodala. Zároveň jsou ale požadavky na sezonní zaměstnance, což bude působit proti růstu nezaměstnanosti. Další rozhodující čísla podle Maláčové budou v září, až se všichni z dovolených vrátí do práce.
"Počty nezaměstnaných půjdou dále nahoru časem po ukončení výpovědních lhůt či ukončení kompenzačních bonusů pro OSVČ," doplnil k tomu hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Tomu přikyvuje i Růžička. "Část pracovních míst dosud podpírají vládní záchranné programy, které však budou postupně ukončovány, čímž se ve firmách opět zvýší tlak na nákladovou efektivitu, a tedy propuštění nadbytečných lidí. Pokles HDP ve druhém čtvrtletí bude ještě mnohem výraznější a teprve poté začnou firmy sčítat své ztráty a reagovat na hospodářskou situaci optimalizací svých nákladů," řekl.
Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v květnu v Pardubickém kraji, konkrétně 2,6 procenta. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 5,3 procenta obyvatel. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v květnu 63 ze 77 okresů. Růst byl nejvýraznější na Chebsku o 17,1 procenta, na Karlovarsku o 14,8 procenta a Mladoboleslavsku o 14,5 procenta. O 6,1 procenta klesla nezaměstnanost na Jesenicku, snížila se třeba i na Svitavsku, Třebíčsku a Chrudimsku. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na Karvinsku 7,8 procenta, nejnižší na Rychnovsku 1,8 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru nadále 0,8 uchazeče. Zaměstnavatelé měli v květnu největší zájem o stavební a montážní dělníky a pomocníky ve výrobě, uklízeče, řidiče vysokozdvižných vozíků a nákladních aut, kuchaře, zedníky nebo svářeče. Pro více než 71 procent volných míst stačí základní či nižší vzdělání. Firmám podle úřadu práce dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci nebo odborníci v informačních technologiích.
V evidenci úřadů práce byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v květnu 42,2 roku. Mezi evidovanými bylo 89 644 lidí nad 50 let, což je více než třetina všech nezaměstnaných. Téměř pětina nezaměstnaných je bez práce víc než rok.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 96 914 lidí, tedy téměř 37 procent všech uchazečů vedených v evidenci. V průměru to bylo 8649 Kč.
Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):
| duben 2020 | květen 2020 | |
| Praha | 2,4 | 2,7 |
| Středočeský kraj | 3,0 | 3,1 |
| Jihočeský kraj | 2,9 | 2,9 |
| Plzeňský kraj | 3,0 | 3,2 |
| Karlovarský kraj | 4,3 | 4,9 |
| Ústecký kraj | 4,7 | 5,0 |
| Liberecký kraj | 3,5 | 3,8 |
| Královéhradecký kraj | 2,8 | 2,9 |
| Pardubický kraj | 2,5 | 2,6 |
| Vysočina | 3,0 | 3,1 |
| Jihomoravský kraj | 4,1 | 4,2 |
| Olomoucký kraj | 3,5 | 3,5 |
| Zlínský kraj | 2,9 | 2,9 |
| Moravskoslezský kraj | 5,0 | 5,3 |
| ČR | 3,4 | 3,6 |
Zdroj: Úřad práce ČR
