Praha - Věra Jourová se postu ministryně pro místní rozvoj chápe s razancí a klade si velké cíle. Zajímá ji hlavně oblast evropských dotací, kterým se na tomtéž úřadě věnovala už v letech 2003 až 2006 nejdřív jako ředitelka odboru, pak jako náměstkyně. „Dotacím se věnuji patnáct let, mám jasnou představu, co je v systému třeba změnit,“ říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.
Jourové úřad má jako koordinátor a metodický garant připravit nová pravidla pro čerpání evropských peněz v nadcházejícím sedmiletém období do roku 2020. Ministryně a zároveň místopředsedkyně hnutí ANO 2011 slibuje, že novinky v systému oznámí do října. Z evropských fondů by se podle ní do budoucna mělo financovat jen to, co prokazatelně pomůže zvednout českou ekonomiku.
„Jde o to, aby se z fondů financovaly věci, které lze zhodnotit v měřitelných číslech. Třeba v oblasti cestovního ruchu je veřejný prospěch dotací na různé akvaparky, golfová hřiště a soukromé hotely diskutabilní,“ říká Jourová.
Aktuálně.cz: Kam naopak mají nově evropské peníze směřovat?
Věra Jourová: Hlavně pro malé a střední podniky. Nejde o úplnou novinku, i v minulosti měl například Operační program Průmysl a inovace dílčí programy Spolupráce nebo Inovace, ale peníze z nich se strašně složitě čerpaly. Stanovila se třeba definice pojmu „inovace“ a zájemci o peníze se do toho museli trefovat. Často měl někdo dobré nápady, které by mu s dotačními penězi třeba umožnily zachovat pracovní místa. Ale když se netrefil do přesné definice, šel projekt k ledu. Slovíčkaření a formalismus dělají obrovské problémy.
A.cz: Jaké další změny ve strategii kolem dotací chystáte?
Já bych hlavně chtěla, aby naše ministerstvo dělalo praktickou politiku. Abychom měli pořád na paměti, co se děje v terénu. Mám zkušenosti i z komunální a regionální politiky a dobře vím, jak jsme tam někdy nad rozhodnutími z centra kroutili hlavou.
A.cz: Zatím u nás platí, že k dotaci se dostane jen ten, kdo si najme schopné poradce, zběhlé v „psaní projektů“. Méně už záleží na samotné kvalitě konkrétního záměru. Dá se toto nějak změnit?
Jsou na to dvě řešení, která musí zafungovat současně. Žádosti nesmí být složité. Budu trvat na tom, aby se o malé peníze žádalo tou nejjednodušší cestou, aby do určité sumy byl žadatel schopen o ni požádat sám. Přísnější už musí být schvalovací proces na dotace v rozmezí 10 až 50 milionů korun. A u projektů nad 50 milionů ať se dělají studie proveditelnosti a podobně, tam to je v pořádku. Budu to muset sledovat, aby se nám schvalovací metodiky zase nevymkly z ruky.
Pak je tu ta druhá věc, přidělení dotace musí fungovat jako závazkový vztah. Příjemce se zaváže něco konkrétního splnit, závazek přitom musí stát na plnění měřitelných ukazatelů. Třeba počtu pracovních míst, kilometrech postavených dálnic nebo cyklostezek, parametry v čistotě ovzduší…
A ještě jeden moment: Náš velký dluh je, že jsme nebyli nikdy schopni udělat jakýsi etalon cen pro veřejné investování. Když se dělá něco z dotace, obvykle je to cenový ústřel, bez dotace by se daná věc pořizovala za úplně jiné ceny. Rádi bychom vytvořili jakýsi katalog cen pro veřejné zakázky, přičemž dotační financování by se mělo systému veřejných zakázek přiblížit.
V Evropě jsme hrozně slabí. Nevyužíváme potenciál členské země, nevyužíváme lidi, kteří tam za nás mají kopat.
A.cz: Zůstane pravomoc k rozdělování dotací nadále rozdělena mezi ministerstva a regiony?
Ne, teď už nebudou žádné regionální programy. Regionální aktéři pochopili, že mají do využití evropských peněz mluvit jen ve smyslu strategického směřování. Konkrétní výběr projektů a jejich hodnocení, takzvaná implementace, bude plně centralizovaná.
A.cz: Navrhujete věci nepopulární pro velkou skupinu lidí, kteří se dnes na dotacích přiživují. Ti budou proti vám silně lobbovat. Myslíte si, že máte ve vládě dost silné slovo na to, abyste své plány dokázala prosadit?
My nemáme v oblasti dotací přímo řídící roli, jen metodickou a koordinační. Nedostatek formální autority bylo vždycky třeba vyvažovat autoritou neformální. A to je taky můj úkol, tu neformální autoritu ministerstva posilovat. Je pravda, že mi v tom pomáhá osobnost Andreje Babiše. On je typický silný lídr a pro mne je ve své pozici vicepremiéra pro ekonomiku hodně důležitý. Evropské fondy je třeba zapojit do ekonomického rozvoje. Někdy mám dojem, že zatím se u fondů díváme hlavně na detaily, ale nejsme schopni je využít ke zlepšení makroekonomiky. Dopady využití dotací se sice nějak měří, ale svůj účel – pozvednout hospodářství – neplní dostatečně.
A.cz: Kdy budou nová pravidla hotová?
Nejpozději do října.
A.cz: Jak chcete zamezit korupčním tlakům na rozdělování peněz?
Musíme dobře nastavit proces výběru projektů. A odladit v něm vlivy zejména politické a dále vlivy různých ekonomických skupin, což jde – pravda - jen zčásti.
A.cz: Už proto, že silná ekonomická skupina, konkrétně velký průmysl a velké zemědělské firmy, mají ve vládě exkluzivního lobbistu, svého zástupce Andreje Babiše. Jak chcete „odladit“ tento vliv?
Jasnými pravidly, systémem závazku. Když se o dotaci bude ucházet firma pana Babiše a bude za to něco konkrétního měřitelného slibovat, tak proč by nemohla dotaci dostat stejně jako kdokoliv jiný? Ale popravdě myslím, že Agrofert do toho moc zasahovat nebude. Velké firmy přijdou v příštím období spíš zkrátka, peníze by měly jít hlavně na malé a střední podniky. Speciálně Agrofert bude také pod velkou veřejnou kontrolou.
Navíc - my budeme spouštět systém zhruba ve stejné době, kdy bude vstupovat v účinnost nový služební zákon. Ten se bude vztahovat i na státní agentury, které budou schvalovat projekty. Pokud se nám toto podaří, bude to velmi silný nástroj. Už nebude možné, že za úředníkem přijde ředitel příspěvkové organizace zvyklý na současný systém a dá mu seznam projektů, na které je třeba peníze schválit. Ten úředník ho bude moci odmítnout, protože bude ze zákona chráněný.
A.cz: Korupce při rozdělování dotací ale není způsobena jen malou ochranou úředníků. Nemyslíte, že jich je řada do systému „přihraju ti dotaci a ty mi z ní pošleš pár procent“ zapojena?
Když jsem na MMR pracovala, chodili se ke mně vyplakat úředníci zodpovědní za národní dotační tituly. Pamatuji se, jak byli nešťastní, že jsou tlačeni k tomu, posílat dotace na předem určená místa. Slýchala jsem stížnosti typu – „když tam a těm dotaci nepošlu, dostanu vyhazov“. Takto si mi stěžovala třeba paní, která měla přes 50 let. Jednak je ta bezmocnost hrozná z čistě lidského hlediska. Ale hlavně to ničí celý systém, když je posuzování dáno strachem lidí o místo.
Slabší než Rumuni
A.cz: Ve vládě nyní řešíte, jak dočerpat peníze, na které má Česko nárok ještě z minulého dotačního období. Je pravda, že kvůli nedostatku připravených projektů můžeme přijít až o sto miliard korun?
Ano, je to můj reálný odhad. Jen letos hrozí, že nevyčerpáme 24 miliardy z letošního přídělu. Tu sumu musíme nutně stáhnout minimálně na polovinu. Vede k tomu sada detailních opatření. Některá se plošně týkají všech operačních programů, jiná jsou specifická: třeba, že ministerstvo životního prostředí ještě vyhlásí posílenou výzvu na rychlé odčerpání peněz na zateplování veřejných budov. Není tam bohužel jednoduché samospásné řešení, jakým by byl jeden rok odkladu na dočerpání peněz z minulého období navíc. Takový rok navíc od Bruselu dostali Slováci a Rumuni.
A.cz: Proč pro nás ta možnost padla?
Byla jsem o tom jednat v Bruselu, ale už jsem přišla pozdě. Je to i známka toho, jak jsme v Evropě hrozně slabí. Nevyužíváme potenciál členské země, nevyužíváme lidi, kteří tam za nás mají kopat. V tomto konkrétním okamžiku jsme byli slabší než Slovensko či Rumunsko.
A.cz: Chystáte se vyhlašovat nové a rozšířené výzvy na projekty, které lze rychle administrativně zvládnout. Nehrozí, že se peníze budou utrácet za věci, které vlastně nepotřebujeme a budeme se do nich pouštět jen proto, abychom narychlo utratili evropské peníze?
My ty peníze můžeme využít jen na věci, které jsou předprogramované. Nepřicházíme s novými tématy. Musíme peníze nabídnout tam, kde víme, že je poptávka a jsou tam připravené projekty. Například zateplování. Nebo v oblasti vědy a výzkumu třeba dokoupení technologií. Myslím, že není možné dělat výzvy na stavební projekty, které by teprve začínaly s projekční přípravou. Doufáme ale, že najdeme už připravené stavební projekty. Nebo stavby, které už běží a bude je možné financovat z fondů zpětně. Což se týká některých dopravních staveb.
A.cz: Kolik bude na urychlené zpracovávání projektů potřeba nových úředníků?
Nebudeme nabírat nové úředníky, musíme vystačit s těmi, co máme.
A.cz: Dá se to zvládnout, aby neutrpěla kvalita projektů?
Jistěže z toho mám strach. Musíme prostě zabrat.
A.cz: Co je vlastně příčinou, že je třeba na poslední chvíli tak šturmovat?
Primárně špatně se dělalo finanční plánování. Nevím proč. Nemůžu pochopit, proč se neplánovalo reálněji, proč se nepočítalo s tím, že se kvůli tendrům projekty často zdržují a že ceny jsou někdy ve skutečnosti nižší než původně plánované.
Pak je problém v tom, že schvalovací procedury nabujely do obrovské složitosti. Nikdo to tak nechtěl, ale stalo se to. Beru si za svůj úkol hlídat, aby se nám v systému nerodily nové složitosti. Jestli se mi to povede, tak to bude i díky tomu, že mám Babišovu školu. Babiš nutí člověka hledat k cíli nejbližší cestu bez komplikací. Je třeba používat selský rozum a neustále se ptát úředníků – z čeho vyplývá ta a ta podmínka? Je nutná? Velká část pravidel, která se do systému dostala, totiž nemá žádný účel.
(Druhou část rozhovoru s Věrou Jourovou přinese online deník Aktuálně.cz zítra. Ministryně v něm mluví o chystaných změnách v řízení veřejných zakázek a o podpoře bydlení.)
