Útlum dolu Paskov? Přijde později a se státní pomocí

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
19. 12. 2013 6:30
Návrh přinesli zástupci OKD na jednání krizového štábu. Má však podmínky.
Foto: ČTK

Ostrava - Horníkům ze ztrátového dolu Paskov těžební společnosti OKD svítá naděje, že nepřijdou o práci s koncem příštího roku. Vedení OKD sice před časem oznámilo rozhodnutí uzavřít Paskov k poslednímu dni roku 2014, teď ale zvažuje, že tento krok o dva roky posune.

Podmínkou je, že počátkem roku 2017 by se Paskova ujal stát a z veřejných peněz by pak financoval jeho nákladný útlum.

Jedna z variant, ale pravděpodobná

Návrh přinesli zástupci OKD na jednání pracovní skupiny zřízené kvůli řešení sociálních dopadů krize v hornictví na Moravskoslezský kraj. Zasedají v ní experti z těžební firmy a z ministerstva průmyslu. Přinejmenším část členů Rusnokovy vlády včetně ministra průmyslu Jiřího Ciencialy je tomuto plánu nakloněna. Rozhodnuto definitivně ale ještě není, jde zatím jen o jednu z předložených variant. Nicméně o variantu velmi pravděpodobnou.

Deník Aktuálně.cz tuto informaci získal od dvou zdrojů detailně informovaných o průběhu jednání. Sami aktéři ji zatím nechtějí oficiálně potvrdit.

"Zatím stále pokračujeme v jednáních s vládou o tom, jak zmírnit sociální dopady útlumu Paskova. Na stole je několik alternativ, situaci budeme komentovat teprve tehdy, až bude na některé z nich jasná shoda," řekl šéf vnějších vztahů a člen představenstva OKD Petr Jonák. „Nechci o stavu jednání mluvit, dohodli jsme se s OKD, že výsledek oznámíme, až bude definitivně jasno," říká i ministr Cienciala, jehož vláda nedávno jmenovala zmocněncem pro řešení sociálních problémů Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

Zmíněný plán na prodloužení životnosti dolu a následnou státní pomoc se líbí i moravskoslezskému hejtmanovi Miroslavu Novákovi (ČSSD). "Slyším o tom od vás poprvé, ale byl by to dobrý model. Odpovídá tomu, co jsem od počátku navrhoval i já sám," reagoval na dotaz Aktuálně.cz. Plán na státní pomoc při útlumu Paskova musí nejprve schválit krizový štáb pro řešení sociální rizik Moravskoslezského regionu, poté vláda a nakonec by s ním musela souhlasit také Evropská komise.

Závislost na dole

Na dole Paskov pracuje kolem 2,5 tisíce lidí, část z nich jsou „kontraktoři", tedy zaměstnanci externích agentur. Na existenci dolu jsou ale závislé další tisíce lidí z dodavatelských firem a ze sektoru služeb. OKD počítá s tím, že by několika stovkám vlastních zaměstnanců mohla firma nabídnout práci na karvinských šachtách revíru. Pro mnoho horníků z Paskova to ale není řešení - na denní dojíždění do práce jsou pro ně tři další doly OKD - tedy Darkov, Karviná či ČSM - příliš daleko.

Zavření dolu tedy může znamenat pro trh práce v regionu velkou zátěž.

Firma OKD už dříve zaručila, že i kdyby termín útlumu Paskova posunula, na propouštěné zaměstnance se stále budou vztahovat výhody sjednané v končící kolektivní smlouvě. Tedy i nadstandardní odstupné při zrušení pracovního místa, které dosahuje až 12násobku dosavadního platu. Pokud by náklady útlumu převzal na svá bedra stát, přijde celá operace včetně technických opatření asi na dvě miliardy korun.

Další až tři miliardy by přišlo těžební firmu OKD posunutí útlumu o zmíněné dva roky. Při současných cenách a nákladech doplácí na ztrátový provoz dolu firma asi miliardu až miliardu a půl ročně. Podle lidí z OKD by ale při prodloužení životnosti dolu bylo třeba dál seškrtat náklady, aby ztráta byla nižší.

Poslední slovo Bruselu

Paskov je nejztrátovějším dolem OKD i přes to, že má nejkvalitnější koksovatelné uhlí. Je ale uloženo až ve dvoukilometrové hloubce a těží se za složitých geologických podmínek, proto je těžba zvláště nákladná.

Pokud se stát rozhodne útlum Paskova financovat, bude mít poslední slovo Evropská komise. Šlo by totiž o veřejnou podporu, která se řídí přesnými pravidly.

Podle nařízení Evropské rady z roku 2010 lze v těžebním sektoru veřejnou podporu poskytovat do roku 2018, déle jen výjimečně a za přesně vymezených podmínek. Stát se ale smí angažovat pouze v případě, že důl je provozován v režimu útlumu. Státní peníze mohou jít buď na dotaci mezd zaměstnanců, nebo na ekologii (na zahlazení následků těžby).

V posledních letech se tato forma státní pomoci využila či využívá v Německu, Španělsku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku.

Pozn. red.: Vlastníkem OKD je veřejně obchodovaná firma NWR, v níž největší akciový podíl (zhruba třetinu) kontroluje Zdeněk Bakala. Ten zároveň ovládá firmu Centrum Holdings, vydavatele online deníku Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 41 minutami

Rusko otestovalo start hyperzvukové střely Cirkon poprvé z vojenského plavidla

Rusko úspěšně vyzkoušelo nejnovější hyperzvukovou střelu Cirkon (Zirkon), která byla poprvé odpálena z vojenského plavidla. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na nejmenované vojenské zdroje. Test se odehrál už v minulém měsíci.

Raketa Cirkon dosahuje podle starších výroků prezidenta Vladimira Putina devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Lídrem STAN pro podzimní krajské volby bude v Plzeňském kraji regionální předseda hnutí a současný hejtmanův náměstek pro dopravu Pavel Čížek

O tom, že Čížek povede kandidátku, hovořilo hnutí už loni, ve čtvrtek pozici stvrdil jeho regionální sněm. Řekl to pro ČTK krajský manažer Václav Cinádr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy