Je jim deset, jste na ně pyšní. S počítačem umí pracovat lépe než vy, internet jim není cizí. Když se vám na počítači něco nedaří, hravě vám poradí. Ti se na internetu neztratí. Opak je však pravdou. Děti kolem desátého roku života, patří mezi nejohroženější skupinu uživatelů internetu. Jsou zvídavé, technicky zdatné. Stále jim však chybí patřičné zábrany, kritický úsudek a sociální hranice. Nikdy je nenechávejte pracovat bez dospělého dozoru.

Jak vyplývá z výzkumu agentury Ipsos Tambor pro firmu Microsoft, právě desetileté děti přitom nechává 66 procent rodičů na pospas světové síti bez dozoru. S dozorem nebo bez pak internetem brouzdá 87 procent českých sedmiletých.

Vynalézavost internetových zlodějů a podvodníků nezná mezí a jak dokazují statistiky úspěšnosti sociálního inženýrství a phishingu, jejich trikům podlehne snadno i zkušený a dospělý uživatel internetu. Dětem ale může uškodit i obsah, který dospělému nečiní žádný problém.

Pětiletí diváci

Pohádka skončila. Pětiletá Adélka se nemotorně sápe po myši. Ráda by pokračování. Aniž by věděla jak, povedlo se jí to. Video startuje. Na místo dalšího dobrodružství Želvích ninjů ale začíná Želví masakr motorovou pilou.

Ne, v tomto případě nejde o pokračování pohádky. Místo ní si Adélka pustila příbuzné video. Pro dětské oko nevhodnou parodii seriálu, vytvořenou pravděpodobně talentovanými teenagery pro zábavu. Parodie obsahuje stejná klíčová slova jako název žádané pohádky, Youtube jí proto nabídl jako příbuzné video, která se formou náhledových odkazů nachází v blízkosti původně přehrávaného videa. Vzdálenost od pohádky k cynickému masakru je přesně jedno kliknutí. Na obrazovce dochází ke znásilnění a želvy kdosi řeže motorovou pilou. Adélka pláče, přibíhá maminka a netuší, co se stalo.

Youtube dnes spolehlivě nahradila televizi, takže dopřát dětem díl oblíbeného seriálu bez ohledu na televizní program se přímo nabízí. Nechávat děti sledovat „světovou bednu" osamotě ale není příliš moudré.

Internetové služby bojují o diváky jednoduchostí ovládání, pro dětského diváka, aniž by uměl číst nebo psát, není vyhledání a spuštění „pohádky" problém. Ovládat Youtube na tabletu pak zvládne i kočka domácí.

Bezpečnější alternativou je využívat portálů, specializovaných na dětské diváky. Z český stránek pro nejmenší například nedávno spuštěný portál TýYó. Z cizojazyčných můžeme pro děti doporučit stránky UpToTen.com . Na těchto stránkách se nemůže stát, že dítě klikáním v rámci aktivní plochy prohlížeče přejde na nevhodnou stránku.

Umí číst a psát - pozor!

Honzík je zvídavý kluk. Klikání v aktivní ploše prohlížeče mu už nestačí a tak se cíleně porozhlíží jinde. Dostal se k taťkovým záložkám. Kliká na první z nich a na monitoru se objeví černá plocha, něco bílého písma a veliký oranžový odkaz VSTOUPIT. Za chvíli už Honzík valí oči.

Foto: Shutterstock

V první a druhé třídě dítě ovládne dostatečně psaní a čtení. Na odkazy v prohlížeči již nekliká úplně bezduše. Nadto se porozhlíží po celém systému. Co je výrazné si přečte. Smysluplně dokáže pracovat s klávesnicí. Do adresního řádku prohlížeče je schopno zadat adresy stránek, získaných z časopisů, obalů výrobků nebo od kamarádů. Pokud nemají rodiče chráněné záložky, přístupy k poště a dalším stránkám, dostane se malý uživatel internetu snadno i k nim.

V případě, že rodiče nemají stálý přímý dohled nad prvňákem a staršími dětmi, pracujícími na počítači, nestačí už jen zabezpečit samotný prohlížený obsah, ale celý počítač. Nejlépe založením samostatného účtu s právy běžného uživatele, kde dítě bude mít své záložky, svůj obrázek na ploše a své hry. Stejně tak budou oddělena i uživatelská data.

Malý pirát

Petr je na svého syna hrdý. Chodí teprve do třetí třídy a už si sám umí stahovat a instalovat hry. Spousta chlapů z Petrovy práce toto nesvede.

Děti, které tráví u počítače delší dobu se po chvíli stávají v očích dospělých počítačoví odborníci. Co dospělým dělá mnohdy problém, například instalace programů, dítě hravě zvládne. A to včetně stažení programů z internetu a jejich následného „rozchození". Nejčastěji her, které pak rodiče nemusí za drahý peníz kupovat.

Stahování komerčního softwaru, včetně her, je nelegální. Ač se pak dítě v očích rodičů zdá jakkoliv schopné, jedná v rozporu s autorským zákonem a dopouští se v lepším případě přestupku, v tom horším trestného činu.

Ještě horší situace pak nastane, když dítě software bez řádné licence nejenom stahuje, ale sdílí ho po internetu s ostatními. Tím porušuje autorský zákon a může se lehko stát předmětem zájmu Protipirátské unie, která se na podobné „zločince" specializuje.
Na místě je samozřejmě vysvětlování, případně vytvoření vlastního účtu v rámci operačního systému, s omezenými pravomocemi instalovat aplikace. Záleží přirozeně na schopnostech malého piráta a je otázkou času, než se i s touto překážkou vypořádá. O to důležitější je vysvětlování.

Chatuji, tedy jsem

Jana byla v sedmém nebi. K třináctým narozeninám dostala od rodičů vytoužený notebook. Konečně se s nimi nemusela přetahovat o přístup k domácímu počítači. Na chatu mohla být kdykoliv a jak dlouho chtěla. Chat Janu bavil a našla tam spousty zajímavých lidí. Mimo jiné i Martina. Přesto, že se nikdy neviděli naživo, myslela na něj i ve škole. Když ji chtěl vidět nahou, chvíli protestovala a pak zapnula webkameru.

Snažit se pubertou „trpícímu" potomkovi vysvětlit něco ohledně vztahů a internetu je velká výzva. Vedle hormonálního vlnobití toho ve svém věku teenageři kolikrát o počítačích a především novinkách na internetu vědí mnohem víc než dospělí. Navíc často mají proti rodičům postavenou hlavu. Komunikace s nimi není jednoduchá. Monitorování všeho, co dítě na počítači dělá, je sice možné, ale vzhledem k jeho věku nevhodné.

Prohraný boj?

I přes pocit předem prohraného boje, není od věci si čas od času o on-line aktivitách v souvislosti s bezpečností promluvit. Současná masová oblíbenost sociálních sítí přitáhla přirozeně i pozornost internetových podvodníků a zlodějů. Mnohdy ani dospělým uživatelům sociálních sítí nedojde, že pokud skrze Facebook nebo Foursquare reportují své zážitky z dovolené, dávají současně svým „přátelům" na srozuměnou, že jejich byt je prázdný.
 
Mimo hmotné škody, ale v případě teenagerů hrozí spíš škody na emocích nebo sexuální zneužití, když se někomu podaří převést virtuální „přátelství" do reálného světa.

Je proto důležité juniorům vysvětlit, že není vhodné bez konzultace s rodiči poskytovat komukoliv reálně neznámému adresu, název školy nebo číslo telefonu. Bez doprovodu rodičů, či dospělých se s nikým z internetu nesetkávat. Neposílat komukoliv neznámému své fotky nebo nepoužívat při chatu webovou kameru.

O tom, jak se bezpečně chovat na internetu se dá dočíst na několika specializovaných webech, ale ačkoliv to dnes může znít jako provařené internetové klišé, nejdůležitější je být při tom s nimi. Pokud internet není vaše moře, neváhejte věnovat několi minut a zaplout na stránky, které vám pomohou nastudovat, jak se zbytečným nepříjemnostem vyhnout. Z českých třeba http://www.e-bezpeci.cz/ nebo http://www.bezpecnyinternet.cz/.