Pojem osobní počítač je v dnešní době oxymorón

Jan Kovalík
13. 9. 2011 11:50
tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro Dataramu tvůrci mystifikačního zařízení Newstweek, ocenění na letošní Ars Electronice v Linci
Foto: Jan Kovalík

Julian Oliver a Danja Vasiliev jsou vítězové letošního ročníku umělecko-technologického festivalu Ars Electronica v kategorii interaktivního umění. Nizozemsko-ruský tandem získal zlatou Niku za svůj projekt Newstweek, který dokáže v reálném čase měnit obsah zpravodajství na internetu. Dataramu zajímalo, co je k vytvoření nástroje pro mystifikaci mas vedlo.

Datarama: Zapojili jste váš "modifikátor" někde tady v Linci?

JO: Ano, když se podíváte támhle nahoru nad bar, uvidíte ho. Dole v přízemí na terminálu si pak lidé mohou vybrat ze seznamu zpravodajských portálů, protože projekt je orientován na média, a změnit zprávy. Nebo změnit realitu, chcete-li, protože zprávy z části tvoří naší realitu.

Datarama: Díval jsem se na stránky známých médií, ale žádnou podivnost nenašel.

DV: Je to možná tím, že redakce těchto médií jsou velmi dynamické. Ráno jsem viděl jednu mediální modifikaci, ale za půl hodiny už zmizela. To proto, že editor změnil znění originálního titulku. Modifikace je vázaná na originální titulek.

Datarama: Jak mohou lidé váš přístroj získat? Je nutné si ho postavit?

JO: Ano. Ten, kdo chce měnit zprávy, by si měl postavit svůj přístroj, aby pochopil, jak síť funguje. Pak se stává editorem a může měnit zprávy. Může si vyzkoušet svou vlastní propagandu a také za ní nést odpovědnost. Musíte vědět, co děláte.

Datarama: Řešili jste už nějaké problémy ze strany médií, které jste modifikovali?

Foto: Jan Kovalík

DV: Vůbec ne. Ta změna je efektivní jen v dané bezdrátové síti a Newstweek je z tohoto pohledu velmi nekonfliktní. Technologie, kterou k tomu potřebujete, je tu dvacet let, od počátků internetu. Jediné, co jsme udělali je velmi jednoduchý návod, jak přístroj sestavit. Nemá to ani moc co dělat s hackingem. Je to modifikace síťové topologie. Můžete si to představit jako diagram hvězdicové struktury a my se tímto stali středem tohoto diagramu.

Datarama: Jak se vám to podařilo?

DV: Komunikace mezi dvěma počítači probíhá na základě různých protokolů. My jsme změnili jeden z těchto základních protokolů, které jsou esenciální pro spojení dvou strojů a dostali se do této komunikace. Říká se tomu MIM útok (Man in the Middle Attack).

Datarama: Smyslem projektu je tedy upozornit na nedokonalost sítě, pomocí které získáváme informace, které pak ovlivňují naš život?

JO: Víte, s překotným rozvojem technologie dnes čelíme problému, jehož velikost se zvětšuje úměrně té rychlosti vývoje. Technologie se stává všudypřítomnou a těžko pochopitelnou. Současně roste také ignorance lidí. Přístroje se stávají menšími, je těžké porozumět, jak fungují. Není to jako s autem, které můžete rozebrat a pokusit se zjistit, jak funguje motor. Alespoň vidíte nějaké fyzické součástky. Ale dnešní technologie je v prostředí kolem nás, je neviditelná. Doslova se ztratila ve zdech.

Datarama: To samo o sobě nemusí představovat problém nebo ano?

Foto: Ars Electronica GmbH

DV: Pokud nemáte tušení jak a odkud k vám putují informace, na jejichž základě činíte rozhodnutí, tak bych se to problémem nebál nazvat.

JO: Newstweek to všechno vyjadřuje tím, že vypadá jako součást infrastruktury, který znázorňuje to nebezpečí a onu všudypřítomnost. Je až neskutečné kolik demokratickýh rozhodnutí bylo absorbováno do internetového prohlížeče. Přitom toto shrnutí reality, na kterém závisíme, a které pro nás velké korporace připraví, je základem pro naše rozhodování a představě o tomhle světě.

Datarama: Chcete říct, že informační technologie lidi spíše mystifikují?

JO: Chceme říct, že modifikovat informace, které se k nám pomocí technologií dostávají je velmi snadné. Proto čerpat představu o realitě pomocí prohlížeče je velmi riskantní investice. Realita generovaná prohlížečem je velmi snadno manipulovatelná a zranitelná. Proto také Newstweek prezentujeme jako návod namísto sestaveného zařízení. Aby bylo zřejmé, jak snadné je tuto realitu změnit. S náklady 34 euro.

DV: Technologie, do které investujeme tolik důvěry je velmi křehká a děravá. Lidé by si měli uvědomit, že není možné věřit všemu, co vidí na obrazovce.

Datarama: Proč podle vás lidé tolik na informace z internetu spoléhají?

Foto: Jan Kovalík

DV: Náš vztah s obrazovkou je velmi intimní, aniž bychom si to uvědomovali. Veškeré informace na displeji podvědomě vnímáme jako speciálně připravené pro nás. Bereme internet jako důvěryhodný zdroj informací, ale tomu tak není.

Datarama: Jak ta křehkost a zranitelnost v praxi vypadá?

DV: Informace k vám od zdroje putuje přes desítky prostředníků. Není to originál, ale kopie. Kopírování je v digitálním světě snadné a stejně snadné je modifikování. Informace k vám vlastně dorazí jiná, nezmění se její sdělení, ale informace o tom, jak se k vám dostala. Seriová čísla balíků nebo checksumy se neustále mění, podle toho, kudy cestují. A změnit je nedá tolik práce. Změnit samotné sdělení je pak jen krůček daleko.

JO: Newstweek je vlastně obyčejný router. Ale namísto kopírování informací, informace modifikuje. V reálném čase.

Datarama: Namísto Nebav se s cizími máme tedy děti učit Zabezpeč si připojení?

DV: Každý by si měl být vědom, odkud čerpá informace. Jak se vyvarovat dezinformaci nebo jí alespoň rozpoznat. Otevřená bezdrátová síť je velmi nebezpečný prostor.

JO: Váš iPhone je kupříkladu extrémně promiskuitní věc. Mimchodem, sepsali jsme společně kus kódu, který vysloví vaše jméno, jakmile s iPhonem vstoupíte do místnosti s WiFi. Myslíte si, že vám spí v kapse, ale ve skutečnoti křičí Tady jsem! Tady! Co budeme dělat?! Apple má totiž takový zvláštní zlozvyk, pojmenovávat svá zařízení podle jména uživatele. Můžete si zvolit uživatelskou přezdívku, ale jméno počítače je uloženo v systému pod vaším jménem. Počítač, telefon nebo tablet, když se napojí do WiFi sítě, vysílá tuto informaci všude kolem, aby byl identifikován.

Datarama: V současnosti je slyšet hlavně o problémech s bezpečností na Androidu? Proč se podle vás téměř nedozvíte o problémech na přístojích Apple?

JO: Je to velmi dobře vymyšlená, marketingovaná a krásná, řekl bych, slepá důvěra. S tou severoamerickou společností není nic v nepořádku, jen by k jejich výrobkům měl každý přistupovat se stejnou důvěrou, jako ke všem ostatním.  Je to stejné jako u počítačů. Osobní počítač je ve světě networkingu oxymoron.

Datarama: Zatím se nezdá, že by to většímu množství lidí vadilo.

JO: No právě. Osobně si myslím, že je to postavené na hlavu. Soudní moc je oddělená od státu, církev je oddělená od státu, ale média podléhají vlivu vlád, na jejichž teritoriu operují, a protože jsou to soukromé společnosti, také ekonomickým tlakům.

Datarama: Předpokládám, že nechcete znárodňovat média, jak si tedy představujete zdravější uspořádání toku informací?

DV: Náš projekt je iniciátor debaty, nikoliv řešení. Má zvýšit povědomí lidí a nastolit otázky o současném stavu věcí. Nenabízíme řešení, není to naše role. Ale to nebezpečí cítíme.

Jen pro zajímavost, během našeho rozhovoru došlo k sedmi mediálním modifikacím pomocí Newstweeku.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy