IBM se snaží dohnat výkon mozku, už je na úrovni kočky

LP Fish
2. 12. 2011 9:20
Blíží se doba superpočítačů uvažujících podobně jako lidé. O čem je asi nechají jejich konstruktéři přemýšlet?
Čip Blue Gene/L
Čip Blue Gene/L | Foto: Aktuálně.cz

Dokáže člověk postavit křemíkovou obdobu vlastního mozku a změnit tak historii výpočetních technologií? Vědci pracující pro IBM věří že ano a že se tak stane v tomto desetiletí. IBM financuje řadu projektů, které se zabývají dlouhodobým výzkumem mozku a napodobením jeho fungování v umělých podmínkách.

Hmatatelným výsledkem jsou například čipy, které napodobují chování neuronů, na jejichž vývoji pracuje tým projektu SyNAPSE (Propojení).

Složitost mozku kočky

V rámci počáteční fáze tohoto projektu byl na superpočítači IBM Blue Gene rozběhnut největší umělý mozek všech dob. Simulace představovala 1 miliardu neuronů s 10 biliony propojení. To je přibližně velikost mozku kočky, něco přes 4 procenta lidského mozku.

Simulace slouží ke zkoumání fungování a dynamiky mozku. "Je to Hubbleův teleskop mysli, lineární urychlovač mozku," ohodnotil spuštění simulace o takovém výkonu šéf projektu SyNAPSE Dharmendra Modha.

Vědce na fungování mozku zajímá celá řada věcí. Především je to jeho energetická nenáročnost při obrovském výpočetním výkonu. Podle výsledků výzkumu projektu SyNAPSE (Propojení) z roku 2009 by musel mít klasický počítač, aby napodobil fungování běžného mozku, 3 581 terabajtů paměti a výkon okolo 38 petaflops (38 biliard operací za sekundu).

Tip: Podívejte se na video IBM (v angličtině):

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Výkon mozku pořád předčí superpočítače

Nejvýkonnější sálový superpočítač na světě (jmenuje se "K" a patří společnosti Fujitsu) přitom dosáhl v červnu tohoto roku hodnoty jen něco přes 8 petaflops. Na rozdíl od lidského mozku však "K" zabírá slušně velkou halu, ve které je 68 544 osmijádrových procesorů a především jejich chladící jednotky.

V České republice má největší výkon soustava počítačů společnosti Škoda Auto, je však o řád nižší - asi 50 teraflops. Používá se k simulacím s virtuálními modely.

Cílem je samostatně se rozhodující počítač

Nejde však jen o výkon, ale také o energeticky efektivní zpracování datového přenosu a specifické vlastnosti, které lidský mozek má a které mu umožňují zdokonalovat se prostřednictvím výuky. Ta by totiž měla u superpočítačů nahradit klasické programování.

Co se týká "inteligence", je na tom rozhodně lépe počítač IBM Watson, který mimo jiné dokázal úspěšně a neporažen projít soutěží Jeopardy (zahraniční obdoba našeho Riskuj). V USA zkušebně pomáhá lékařům pojišťovny Well Point při stanovování diagnózy a navrhování léčby. I Watson je však tvořen 90 servery IBM a 2 880 procesorovými jádry. V rámci projektu SyNAPSE by měly vznikat systémy nejen chytřejší, ale především menší a energeticky méně náročné.

Na projektu SyNAPSE se podílí řada amerických univerzitních laboratoří a má také finanční podporu 21 milionů dolarů od americké vojenské agentury DARPA. "Cílem programu SyNAPSE je vytvořit nový elektronický hardware a architekturu, která dokáže pochopit, přizpůsobit se a reagovat na informační prostředí způsoby, které rozšiřují klasický přístup a zahrnují zásadně odlišné schopnosti lidského mozku," říká o cílech výzkumu programový šéf DARPA Todd Hylton.

Systém inteligentních čipů

Pro DARPA tým SyNAPSE vyvíjí nový typ neurosynaptického čipu, který by měl pracovat energeticky až tisíckrát efektivněji než stávající výpočetní systémy. A především by simuloval činnosti mozku jako jsou akce, interakce, vnímání a schopnost pamatovat si a učit se z výsledků. Tedy přemýšlení.

Podle stránek IBM mohou být "neuro" čipy využity například na počítačový systém sledující stav oceánu a hodnot jako je teplota, tlak, výška vlny, síla jejich zvuku a stupeň přílivu. Supersystém by měl být také schopný simulovat reálné počasí, změny klimatu atp. Na základě vyhodnocení výsledků by pak varoval podle vlastního rozhodnutí například před vlnami tsunami a jinými živelnými katastrofami.

Dlouhodobým cílem projektu SyNAPSE je však podle The Register kognitivní počítačový systém založený na neurosynaptických čipech, složený z 10 miliard elektronických neuronů a 100 bilionů propojení. To vše při objemu dva litry a energetické spotřebě jeden kilowatt. DARPA a IBM už dnes otevřeně hovoří i o lidském designu a použití takto efektivního systému v oblasti robotiky.

Superpočítače s křemíkovými mozky tak budou muset zřejmě rozhodovat nejen o záchraně lidského života, ale také o opačném problému.

TIP: Líbí se vám naše články? Sledujte Dataramu na Facebooku, na Google+ nebo na Twitteru!

 

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Inspekce obvinila detektiva NCOZ kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Horáčkem

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem, uvedla Česká televize. Obvinění podle ní čelí také jeden z bývalých policistů.

Severočeský podnikatel Horáček spolu s dalšími lidmi podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky. Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra.

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Kromě Horáčka, kterého policisté považují za ústřední postavu kauzy, bylo v červnu 2018 obviněno ještě dalších osm lidí. Okruh obviněných se ale později ještě rozrostl. Počátkem června 2019 státní zástupce Zdeněk Matula uvedl, že ve věci je stíháno šest právnických a 14 fyzických osob.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy