Každý racionálně uvažující člověk by si položil otázku obráceně a také to mnozí dělají. Proč hraješ fotbal na počítači, když si můžeš jít zakopat na zahradu? Proč "brnkáš" na lacinou napodobeninu kytary Guitar Hero a raději se nenaučíš hrát na skutečnou "elektriku"? Odpověď bývá jednoznačná: protože je to zábava. V případě hry Cooking Mama pro Nintendo Wii to však neplatí. Takže proč mám, sakra, vařit virtuální guláš, když si mohu ukuchtit opravdový?
Zpočátku se myšlenka vytvořit hru, která se točí kolem přípravy jídel, musí každému jevit geniálně (a trochu bláznivě). Zdá se, že vývojáři zacelili další díru v herní nabídce, která již dlouho skomírá pod přívalem stále stejných nudných her. V ideálním případě by mohl být Cooking Mama titulem, jenž vás zabaví, naučí vařit a navíc plně využije unikátní ovládání konzole Wii. Skutečnost je ale úplně jiná.
#hodnoceni
Hra vás provede přípravou pětapadesáti různorodých pokrmů. Děje se tak prostřednictvím jednoduchých miniher, které představují dílčí fáze "kuchtění". Jednou takovou minihrou může být sekání česneku, loupání brambor, válení těsta, smažení nebo třeba zdobení párku s rohlíkem. Recepty zde nenajdete, spíše jen získáte povědomí o tom, co se zhruba do kterého jídla dává ("Hotdog? To je přeci ten párek v rohlíku!").
Vše se ovládá prostým pohybem ovladače Wii-mote a na tlačítka sáhnete pouze výjimečně. Jednou představuje ovladač vajíčko, které musíte rozklepnout o imaginární misku; jindy je to vařečka, se kterou mícháte virtuální polévku; nůž, kterým krájíte maso; rukojeť pánve, na níž rozpouštíte máslo... Hra využívá ovladač vždy jinak, intuitivně, avšak v mnoha případech ne příliš šťastně. Nemáme na mysli zrovna specifické pohyby ovladače, nýbrž způsoby, kterými je hra zpracovává. Někdy, ať už se snažíte sebevíc, se prostě netrefíte do "pohybové šablony", jak to po vás program vyžaduje. Skóre klesne na nulu a Cooking Mama, jež mimochodem vypadá tak na 12 let, vás odmění ďábelským pohledem a přísným pokáráním. Paradoxně i když přípravu pokrmu naprosto pokazíte, hotové jídlo vypadá vždy stejně dokonale.
Další výrazný neduh vyplývá už ze samotné koncepce. Příprava 55 jídel, byť pocházejí ze všech koutů světa, se neobejde bez opakování jistých základních postupů. Krájení zeleniny je stále krájení zeleniny, ať už je v japonské nebo ruské kuchařce. Brzy si tak uvědomíte, že vaření nových a nových jídel přináší stále méně neokoukaných miniher. Kompletní jídelníček vám "mama" stejně odhalí již během několika málo hodin hraní. Pokud tedy ty hodiny vydržíte. Po chvíli se totiž dozajista začnete nudit, litovat koupě a promarněného času. Nečekaná záchrana přichází v podobě multiplayeru, jenž pobaví nejen dva zápolící hráče, ale hlavně přihlížející okolí. Vyhrává ten, kdo uvaří jídlo jako první a lépe, respektive splní všechny minihry. Cooking Mama bohužel nenabízí možnost uvařit jídlo najednou, a tak musíte vytrpět krátké pauzy mezi minihrami a to i v případě, že samotná akce trvá třeba jen deset sekund.
