Zahraniční banky dominují finančnímu sektoru rozvíjejících se ekonomik natolik, že by to mohlo způsobit problémy regulačním orgánům a ohrozit domácí finanční systémy. Zahraniční investice, měřeno jako zahraniční akvizice, v rozvíjejících se ekonomikách stouply v letech 1996 až 2000 na 51,5 miliardy dolarů z pouhých 2,5 miliardy v letech 1991 až 1995. Od roku 2001 do října 2005 investice činily 67,5 miliardy dolarů, uvádí se v dnešní zprávě Banka pro mezinárodní vyrovnávání plateb (BIS).

Bankovní sektor ve většině rozvíjejících se ekonomik je z více než 50 procent kontrolován zahraničními společnostmi. V zemích jako Maďarsko a Mexiko překračuje 80 procent a téměř 100 procent dosahuje v některých Pobaltských republikách, oznámila banka v pravidelné čtvrtletní zprávě.

Zahraniční spojování a trend globalizace zvyšuje důležitost užší spolupráce mezi národními centrálními bankami. Zahraniční účast je dobrá pro ekonomiky, protože napojuje domácí hráče na zahraniční konkurenci, podporuje výkonnost a zlepšuje ceny. Jsou zde však i sporné body, které naopak mohou způsobit problémy.

Jedním z problémů je, že struktura zahraničního investora není někdy vhodná pro potřeby domácích trhů a jejich regulátorů. Stejně je to i s některými rozhodnutími, která jsou učiněna vedením banky v zahraničí.

Dalším je exploze spotřebitelských úvěru v některých zemích střední a východní Evropy, kde úvěry domácnostem rostly v období let 2000 až 2004 v průměru o 17 procent ročně, která může ohrozit stabilitu. Část tohoto růstu sice může být vysvětlena rapidním posílením ekonomiky a nedostatkem možností získat úvěr před příchodem zahraničních bank. Velkou část však můžeme také vysvětlit snahou bank těžit ze ziskovějších úvěrů, uvádí BIS.

Zahraniční akvizice také často snižují transparentnost vyžadovanou regulátory, protože nový zahraniční majitel často stáhne akcie koupené firmy z trhu. Omezí tak množství informací, které jsou k dispozici pro investory a dozorčí orgány hostitelské země, napsala agentura Reuters.