Brusel - Další summit, a zase historický. Buď jak buď, úkoly, které si pondělní vrcholné setkání lídrů EU vytyčilo do agendy, rozhodně v ambicích netroškaří. Není na to čas.
Vůbec poprvé má summit opravdu vážně řešit problém, jak v Evropě nastartovat ekonomický růst. Navrhovaná řešení znějí už teď jako kapitoly z učebnic: dohoda o volném trhu mezi EU a USA a reforma evropské ekonomiky podle německého vzoru.
Témat ale bude víc: od "federalizace" rozpočtového svazku po oddlužení Řecka.
Růst, aber po našem, bitte
EU čelí kritice, že po německém vzoru ordinuje na současnou krizi stále jen škrty, které ale situaci většinou spíš zhoršují. Kritizuje to dokonce i Mezinárodní měnový fond nebo finančník a filantrop George Soros.
Alespoň verbálně šli tedy evropští lídři do sebe. Vyplývá to přinejmenším z návrhu společného prohlášení eurotandemu Francie a Německa, z kterého citovala agentura Reuters. V něm se píše, že příští dva summity EU v lednu a březnu by měly být věnovány právě posílení růstu, konkurenceschopnosti a koordinaci daní.
Ve středu pak předseda Evropské komise José Barroso prohlásil, že summit by měl přinést "konkrétní opatření ke stimulaci růstu a zaměstnanosti."
Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu na ekonomickém fóru v Davosu nikoho nenechala na pochybách, jak takové reformy mají vypadat. Podle ní by měly ostatní evropské země následovat úspěšný německý příklad reforem pracovního trhu, které před deseti lety zavedl její předchůdce Gerhard Schröder.
Podpořila také vznik dohody o volném obchodu s USA, který je ve společném franko-německém návrhu zmíněn. Podle tohoto dokumentu mají všechny země EU předestřít návrhy konkrétních opatření na podporu růstu do dalšího summitu v březnu. Škrtů a úspor jako nejlepší cesty k dlouhodobé ekonomické stabilitě EU se však Merkelová nevzdává.
Podle Sorose ale za neustálých škrtů žádný růst stejně nepřijde a ke slovu by měly přijít naopak Němci vytrvale odmítané společné evropské dluhopisy - eurobondy. Jediné, co však z německo-francouzského návrhu připomíná stimulaci ekonomiky, je bod "lepší využití evropských fondů".
Společnou daní za fiskální svazek
Vznik rozpočtového svazku dohodnutý v prosinci má zpřísnit kontrolu výdajů a tresty za porušení rozpočtové disciplíny členských zemí. Od té doby se začaly objevovat návrhy, jak závazky zmírnit. To se nelíbilo Evropské centrální bance. Návrh závěrečné dohody chystaného summitu, který se dostal do rukou médií včetně Aktuálně.cz, proto naopak navrhuje rozpočtový svazek ještě zpřísnit.
Vzniknout má například automatický centralizovaný "opravný mechanismus", který se spustí při "významných odchylkách" od cílového schodku půl procenta. Evropský soud pak bude mít pravomoc udělit takové zemi pokutu ve výši až jedné desetiny procenta HDP.
Centralizovat se mají ale i příjmy svazku. Zmíněný německo-francouzský dokument totiž navrhuje tři druhy daní, které by se měly sjednotit v celé EU: energetickou daň, firemní daň a daň z finančních transakcí. To je politicky citlivá záležitost, protože třeba Dublin je velmi citlivý na své nízké firemní daně a Londýn zase na zdaňování finančních operací svého finančního centra City.
Evropská komise bude jednat „víc a víc jako vláda se všemi pravomocemi," které k vládě potřebuje, řekla to bez obalu ve středu v Davosu Angela Merkelová.
Přijde o peníze v Řecku i eurozóna?
Třetím tématem summitu bude zřejmě jednání o oddlužení Řecka, které opakovaně krachuje. Pokud k němu nedojde, hrozí Řecku neřízený krach.
Soukromí věřitelé měli podle říjnové dohody osekat dobrovolně své pohledávky za Řeckem o polovinu. Výkon tamní ekonomiky se ale natolik zhoršil, že k udržitelnosti řeckého dluhu museli kývnout na ztráty vyšší. Spor se teď vede o výnos, jaký budou investoři z nových osekaných řeckých dluhopisů mít.
Je přitom stále jasnější, že ani pro věřitele bolestnější verze dohody nebude k udržitelnosti řeckého dluhu stačit. Ve středu to připustila i prezidentka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
"Pokud se úroveň řeckého dluhu u soukromého sektoru v jednáních nepodaří dostatečně snížit, pak by se do tohoto úsilí měli zapojit i věřitelé z veřejného sektoru," řekla.
Těmito veřejnými věřiteli jsou hlavně MMF a země eurozóny, které už Řecku půjčily 110 miliard eur a další 130ti miliardovou půjčku chystají, jakmile k dohodě o restrukturalizaci dojde.
Nafoukne se záchranný fond?
A konečně čtvrtý ESM má vzniknout propojením se zbytky dosavadního prozatímního fondu EFSF a jeho výše nemá přesáhnout 500 miliard eur. Itálie žádala navýšení kapacity záchranného fondu ESM na bilion eur, aby měl dost peněz na záchranu velkých ekonomik, jako je Španělsko nebo právě Itálie. Jen ona sama přitom dluží 1,9 bilionu eur.
Do hry pak vstoupila německá kancléřka Angela Merkelová, když pro Financial Times v pondělí prohlásila, že se dá uvažovat o navýšení fondu na 750 miliard, ale jen výměnou za souhlas se zmíněnými tvrdšími rozpočtovými pravidly. V Davosu ale podobnou nabídku nezopakovala.
