Operace se zdařila, EU se rozpadla. Euro má stále šanci

Karel Toman
10. 12. 2011 11:06
Opravdu velký problém by nastal, kdyby dohodu odmítla některá země eurozóny
Foto: Thinkstock

Praha - Nedopadlo to asi úplně podle představ Německa s Francií, jinak ale Evropská unie na svém summitu odvedla víceméně to, co se od ní čekalo.

Teď je na tahu Evropská centrální banka.

V Evropě právě vzniká "rozpočtový Schengen" - dobrovolná fiskální unie, kde budou platit přísnější pravidla, a kde se vlády zemí platících eurem se skřípěním zubů vzdaly výsadního práva nad svými rozpočty.

Podobně jako se kdysi s velkou slávou vzdaly práva hlídat své hranice.

Změna unijních smluv sice neprošla, to ale není žádné překvapení. Britský premiér David Cameron už nejmíň týden dopředu říkal, že to odporuje britským národním zájmům. Možná se tak nějak doufalo, že se ho na jednání podaří zlomit, to se ale nestalo.

Cameronovo veto rozdělilo Evropu

David Cameron využil práva veta a změnu smluv zablokoval. Z bruselských kuloárů se neslo, jak tím všechny naštval a francouzský prezident Nicolas Sarkozy naznačil, že britský premiér podlehl bankovní lobby, která svět a Evropu do celé té šlamastyky dostala.

Buď jak buď, po britském vetu se dohoda pro celou EU rozplynula. Možná byla už jen mezivládní dohoda, podobná té, na jaké vznikl zmíněný Schengenský prostor. Zrodila se "dvourychlostní Evropa." O té se ale mluvilo už při Schengenu, aby z toho nakonec v představách běžného smrtelníka zbyly nanejvýš dvoje přepážky na letištích.

Zemím, které eurem neplatí, se ale dohoda moc nelíbí z docela pochopitelných důvodů. Dosud je totiž přímé náklady na záchranu eura míjely. Teď by ale zřejmě musely dát dohromady 50 miliard eur, což pro Česko dělá celkem 89 miliard korun.

Premiér Petr Nečas se nechal slyšet, že to je desetina devizových rezerv Česka a že to je pro něj "těžko akceptovatelné." Tady ale jedna důležitá poznámka: má se jednat o půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu, který je považován za nejbezpečnějšího věřitele na světě.

Devítka váhajících zemí každopádně podpořila návrh Česka a vymínila si, že se k dohodě přidá, pokud to schválí její parlamenty. Pro premiéra Nečase nepochybně diplomatický úspěch. Jen aby na něm jednou celý záchranný plán neztroskotal. Snad ne, protože to by teprve bylo drahé.

Není to tedy oslnivá dohoda, ale aspoň nějaká je. Burzy na ni ostatně reagovaly růstem. Kdyby se k dohodě nepřipojila některá ze zemí platících eurem, byla by reakce trhů zřejmě úplně jiná. Padla by tím nejspíš byť i jen teoretická šance, že do hry vstoupí ECB.

Euro tak zatím odepsáno není.

Napjaté mlčení Maria Draghiho

Trhy teď čekají, jestli dohoda bude stačit ECB na to, aby odpálila svou "bazuku". To znamená, jestli  ECB spustí tištění peněz, kterými zaplaví trh s dluhopisy a zachrání tak státy periférie eurozóny - hlavně Itálii a Španělsko -, kterým se úroky z dluhopisů hrozí vymknout kontrole.

Prezident ECB Mario Draghi označil dohodu za "velký úspěch," o tištění peněz ale neřekl ani slovo.

Bez ohledu na velkou neznámou v podobě reakce ECB, zůstává spousta dalších otázek.

Od těch právně-technických (jak se vlastně zajistí, aby rozpočtová disciplína byla vymahatelná, když k tomu Evropská komise podle stávajících smluv nemá pravomoci?), až po ty psychologicko-ekonomické (neobjeví se v dohodě zase nějaké čertovo kopýtko, které křehký optimismus trhů zvrátí v totální kolaps?)

Bankéře, analytiky a finančníky teď každopádně čeká horečnatý víkend, kdy budou žhavit kalkulačky a klestit se džunglí možných i nemožných scénářů, které dohoda přináší.

Dopady summitu mohou už jen příjemně překvapit

Skutečné vysvědčení tak evropským diplomatům vystaví finanční trhy až v následujících týdnech. Statisticky vzato jsou vyhlídky mizerné, dosud všechna řešení představená na čtyřech velkých summitech EU totiž selhala.

Na druhou stranu proměna měnové unie v rozpočtovou je opravdu radikální krok a podle některých ekonomů se jím odstraňuje vada, kterou má euro od svého vzniku. Ďábel je ale skrytý v detailech a podle ekonoma Aleše Chmelaře, byla dohoda už před summitem jen "Merkozyho paskvil".

Bezprostředně po summitu tak bylo známo vlastně jen to, že neskončil totálním průšvihem. A to na víkend vzhledem k dosavadním statistikám není nejhorší zpráva.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Atlético si poradilo se San Sebastianem a kráčí za titulem

Atlético Madrid v 35. kole španělské ligy porazilo San Sebastián 2:1 a už jen dvě utkání ho dělí od triumfu ve španělské lize. O branky Atlética se postarali Yannick Carrasco a Angel Correa, za Real Sociedad snížil Igor Zubeldia. 

Svěřenci Diega Simeoneho nyní vedou tabulku La ligy o čtyři body před Barcelonou, třetí Real Madrid ztrácí bodů pět, ale má zápas k dobru. Ve zbývajících dvou utkáních narazí Atleti na Osasunu a Valladolid.

Pokud Atlético oba zápasy vyhraje stane se mistrem po šesti letech a celkově pojedenácté v historii. 

Španělská fotbalová liga - 36. kolo:

FC Sevilla - Valencie 1:0 (66. Nasjrí), Huesca - Bilbao 1:0 (61. Sandro Ramírez), Vigo - Getafe 1:0 (24. Nolito), Atlético Madrid - San Sebastian 2:1 (16. Carrasco, 28. Á. Correa - 83. Zubeldia).

Tabulka:

1. Atlético Madrid 36 24 8 4 63:23 80
2. FC Barcelona 36 23 7 6 83:36 76
3. Real Madrid 35 22 9 4 60:26 75
4. FC Sevilla 36 23 5 8 52:29 74
5. San Sebastian 36 15 11 10 54:37 56
6. Betis Sevilla 35 15 9 11 45:47 54
7. Villarreal 35 13 13 9 53:42 52
8. Vigo 36 13 11 12 51:53 50
9. Bilbao 36 11 13 12 46:39 46
10. Granada 35 13 6 16 44:57 45
11. Pamplona 36 11 11 14 36:45 44
12. Cádiz 36 11 10 15 33:53 43
13. Levante 36 9 13 14 43:53 40
14. Valencie 36 9 12 15 46:52 39
15. Alavés 36 8 11 17 32:54 35
16. Getafe 36 8 10 18 26:42 34
17. Huesca 36 7 12 17 34:52 33
18. Valladolid 35 5 16 14 32:49 31
19. Elche 36 6 12 18 29:54 30
20. Eibar 35 6 11 18 27:46 29
Aktualizováno před 3 hodinami

Izraelská armáda znásobí údery na Pásmo Gazy, USA vyšlou na Blízký východ diplomata

Izraelský bezpečnostní kabinet rozhodl na večerním zasedání, že armáda znásobí údery na Pásmo Gazy. Zaměří se na symboly tamního vládního hnutí Hamás. Podle televize Kanál 12 se zřejmě armáda zaměří na symboly Hamásu, které Pásmu Gazy vládne. Jedním z těchto cílů by mohla být podle televize budova ministerstva financí.

Izrael tvrdí, že se zaměřuje hlavně na vůdce obou skupin, ve středu ohlásil, že zabil šest členů vedení Hamásu. Izraelská armáda podle svého vyjádření zabila celkem 30 radikálů bojujících proti Izraeli. Hamás ve večerní zprávě upřesňující počet obětí v Pásmu Gazy oznámil, že o život tam přišlo 65 lidí, mezi nimiž je 16 dětí a pět žen. Izrael má sedm mrtvých včetně vojáka a dvou dětí.

Spojené státy vyšlou na Blízký východ vysoce postaveného diplomata ve snaze utišit eskalující násilí mezi Izraelem a Palestinci. Podle médií to oznámil ministr zahraničí USA Antony Blinken, který zároveň označil za "trýznivé" záběry, jež v posledních dnech přichází z regionu. Americký ministr obrany Lloyd Austin podle vyjádření Pentagonu hovořil se svým izraelským protějškem a potvrdil mu, že USA Izrael nadále jednoznačně podporují.

"Obrázky, které k nám přes noc dorazily, jsou trýznivé. A ztráta jediného civilního života je tragédií. Požádal jsem zástupce náměstka ministra zahraničí Hadyho Amra, aby ihned odjel do regionu a setkal se s Izraelci a Palestinci (…) a jménem mým a prezidenta Joea Bidena na ně naléhal, aby zmírnili násilnosti," řekl Blinken.

Zdroj: ČTK
Další zprávy