Washington - Americká vláda odsouhlasila obří peněžní injekci pro giganta Citigroup.
Kvůli finanční krizi mu poskytne pomoc ve výši 20 miliard dolarů. Celkem se ale zaručila za případné ztráty až do hodnoty 306 miliard dolarů, napsala agentura Reuters. Výměnou za to dostane klíčové akcie podniku.
Právě na několik set miliard dolarů společnost vypočítala problémové hypotéky a další úvěry. Už před měsícem přitom do ní přiteklo 25 miliard dolarů.
"Americká vláda podniká akce nezbytné k posílení finančního systému a ochraně daňových poplatníků a americké ekonomiky," stojí ve společném prohlášení centrální banky, ministerstva financí a Federální společnosti pro pojištění vkladů (FDIC).
"Trhy potřebují kvůli svým ztrátám nějakou jistotu," zhodnotil krok Blake Howells z portlandské investiční společnosti Becker Capital Management.
Manageři si utáhnou opasky
Analytici už dříve upozorňovali, že Citigroup je příliš velká na to, aby ji vláda nechala padnout. Bankrot tak velké společnosti by totiž podle nich mohl způsobit finanční zmatek napříč celým světem.
Nic na tom nezmění ani skutečnost, že banka ve třetím čtvrtletí prodělala 2,8 miliardy dolarů po zisku 2,2 miliardy před rokem a vykázala tak čtvrtou čtvrtletní ztrátu za sebou.
Celkové ztráty Citigroup za 12 měsíců od loňského října do letošního září činí 20,2 miliardy dolarů a akcie se jen za minuly týden propadly o šedesát procent. Od počátku roku pak ztratily dokonce 87 procent své hodnoty.
Navzdory ztrátám banka neuvažuje, že by přistoupila ke změnám ve vedení. Manažeři si ovšem budou zřejmě muset utáhnout opasky, jejich odměny totiž budou sníženy. Zároveň se pokusí zachránit co nejvíce z problémového portfolia.
Citigroup Inc. je podle časopisu Forbes největší finanční institucí na světě. Ve více stovce zemí zaměstnává 358 tisíc lidí a spravuje na 200 milionů klientských účtů. Před týdnem ovšem vedení oznámilo, že ji bude muset krizi opustit asi 52 tísíc lidí.
| Čtěte blog Tomáše Sedláčka: Jaké jsou výhody finanční krize? |
Dražší než 2. světová válka
Finanční krize zmítá světem už několik týdnů. Naplno vypukla poté, kdy padlo několik velkých amerických bank, řadu z nich musela zachránit vláda, ale to už se krize rozšířila i přes Atlantik.
Od té doby odsouhlasili například američtí zákonodárci uvolnění pomoci ve výši 700 miliard dolarů, další desítky miliard poskytly potápějícím se podnikům výměnou za jejich akcie.
Odhady odborníků tvrdí, že krize, největší od 30. let minulého století, přijde jen Spojené státy na více než účast ve 2. světové válce.
Peněžní injekci na umoření problémových úvěrů daly bankám i vlády Německa či Velké Británie. Island se kvůli krizi dostal na pokraj bankrotu, do nemalých finančních obtíží se dostaly Maďarsko či Ukrajina.
Burzy už několik týdnů zažívají jízdu jako na horské dráze, Mezinárodní měnový fond už avizoval, že řadu světových ekonomik čeká recese, měnit odhady růstu HDP musela i česká vláda.
