New York - Americký investor a jeden z nejbohatších lidí světa Warren Buffett nakoupil za 10,7 miliardy dolarů (zhruba 201,5 miliardy Kč) akcie společnosti International Business Machines (IBM).
Je to jeho největší investice v odvětví informačních technologií, jemuž se dosud zpravidla vyhýbal. O evropské banky ale Buffett zájem nemá, neboť si není jist, zda je Evropská unie ochotna zavést změny nezbytné k tomu, aby se Evropa dostala z krize.
Buffett v rozhovoru s televizní stanicí CNBC řekl, že akcie IBM kupoval po částech, a to přes svou investiční společnosti Berkshire Hathaway. Buffett s nákupy začal už v březnu, vedení IBM ale o svém záměru předem neinformoval.
Firma se to mohla dozvědět až z dnešního rozhovoru na CNBC. Buffett nashromáždil zhruba 64 milionů akcií, což mu dává v IBM podíl asi 5,5 procenta. Zařadí se tak vedle největších investorů v IBM, což je třeba finanční ústav State Street Global Advisors.
Buffett už letos koupil podíl v americkém finančním ústavu Bank of America, což je největší banka v USA. Investoval do ní zhruba pět miliard dolarů (více než 94 miliard Kč). O Buffettovi se jako o zachránci evropského bankovního sektoru v poslední době mluví téměř vždy, když se objeví informace, že některá z velkých evropských bank bude muset posílit základní jmění.
O evropské banky nestojí
Buffett ovšem v rozhovoru řekl, že nejprve by musel evropským bankám lépe rozumět, než by do nich vložil nějaké peníze. Prozatím ale prý v evropském bankovním sektoru žádnou investiční příležitost nezaznamenal.
Legendární investor a spoluzakladatel Berkshire Hathaway uvedl, že evropská ekonomika bude za deset let v lepším stavu, než je teď, období mezi tím ale prý bude složité. Buffett si také myslí, že Evropa teď zřejmě čelí částečnému útoku spekulantů, podrobněji to ale nevysvětlil.
K americké ekonomice Buffett řekl, že její stav se zlepší, až bude lepší situace na tamním realitním trhu. Ten se z krize stále nevzpamatoval, ceny realit buď stagnují nebo klesají. Prodej se v některých oblastech zvyšuje, hodně k tomu ale přispívají nízké úrokové sazby. Analytici v tomto vývoji nevidí nic zvláštního, realitní trh se spolu s trhem práce z hospodářských krizí totiž zpravidla zotavuje jako poslední.
