Vatikán - Vatikán v úterý poprvé zveřejnil roční výsledky hospodaření své banky. Ústavu pro věci víry (IOR), jak se instituce oficiálně nazývá, loni vzrostl čistý zisk na 86,6 milionu eur (2,2 miliardy korun), což je proti předešlému roku zhruba čtyřnásobek. Vatikánská banka je poměrně uzavřenou institucí, která o sobě mnoho informací zatím nesdělovala.

IOR spravuje peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě. Italská centrální banka se však domnívá, že někteří Italové v IOR skrývají své příjmy před zdaněním. Vatikánská banka, která není přístupná veřejnosti, obvinění z praní špinavých peněz odmítá.

IOR uvedla, že v roce 2011 hospodařila se ziskem 20,3 milionu eur. Čtyřnásobné zvýšení zisku v roce 2012 jí umožnilo přispět do rozpočtu Vatikánu částkou 54,7 milionu eur (1,4 miliardy korun). Skoro 32 milionů eur banka nechala stranou na krytí rizik.

Letos může být hůř

Prezident banky Ernst von Freyberg však upozornil, že letošní rok nemusí přinést tak dobré výsledky. Zisk by totiž mohly snížit rostoucí úrokové sazby. Instituce zároveň prochází transformací, která má zlepšit fungování a způsob jejího vedení, což s sebou nese další výdaje.

Freyberg v létě převzal povinnosti generálního ředitele banky poté, co dosavadní generální ředitel Paolo Cipriani a jeho zástupce Massimo Tulli rezignovali. Římské úřady oba bývalé šéfy vyšetřují kvůli údajnému porušení italských zákonů proti praní špinavých peněz.

Vatikánskou banku založil v roce 1942 papež Pius XII. Vatikán dlouho tvrdil, že IOR není bankou, ale specifickou finanční institucí, která má spravovat peníze určené převážně pro církevní instituce a charitativní práce.

V minulém roce se ale začalo ukazovat, že IOR se chová podobně jako banka a nabízí svým klientům služby správy majetku. Loni IOR na poplatcích za tyto služby a za poskytování půjček získala asi 12,2 milionu eur.

Stostránková zpráva podle agentury AP poskytla i další podrobnosti o majetku instituce. Loni banka vlastnila zlato, kovy a vzácné mince za 41,3 milionu eur a patřila jí i realitní společnost.

Zprůhlednit!

Papež František chce činnosti IOR zprůhlednit. Letos tak jmenoval zvláštní komisi pro vyšetřování banky a zvláštního preláta, aby dohlížel na řízení banky. IOR také čeká druhé kolo mezinárodního vyšetřování ze strany evropského výboru proti praní špinavých peněz (Moneyval).

Jeho experti loni vatikánské bance a vatikánskému úřadu pro kontrolu finančních toků dali špatné či nedostatečné hodnocení kvůli tomu, že instituce prý nesplnily všechny standardy pro boj s finanční kriminalitou.

IOR spravuje aktiva klientů ve výši přibližně 6,3 miliardy eur a vede zhruba 18 900 účtů, především klientů z řad duchovních a kongregací, ale i civilních zaměstnanců Vatikánu či ambasád akreditovaných při Svatém stolci. Účty nyní jeden po druhém kontrolují externí poradci.

Italský list Corriere della Sera nyní uvedl, že instituce se rozhodla asi 900 účtů uzavřít, a to včetně těch, které vlastní ambasády Iráku, Íránu a Indonésie.

Dotčeným klientům údajně vatikánská banka v dopise sdělila, že k rozhodnutí přistoupila kvůli "podezření z praní špinavých peněz, dokonce i z financování terorismu". Mluvčí IOR toto číslo nepotvrdil, ale upřesnil, že uzavření účtů nemusí nutně souviset s podezřením z trestné činnosti.