Praha - Když už bylo v neděli 14. září 2008 jasné, že banka Lehman Brothers zkrachuje, snažil se její bojovný šéf Richard Fuld všemožně najít kupce.
Do poslední chvíle obvolával všechny, které mohl, ale záchranu pro banku nenašel. Naplno propukla největší finanční krize, která v následujících měsících zásadně změnila svět - přinejmenším svět ekonomiky.
Ani dnes, přesně dva roky poté, ještě stále není jisté, že veškerá nebezpečí jsou zažehnána a že se recese nevrátí.
Den poté, 15. září 2008, v pondělí krátce po obědě, požádali Lehman Brothers v tisku o ochranu před věřiteli. Fuld ani jiní vedoucí pracovníci s 25 tisíci zaměstnanci nemluvil. Ti se tak o pádu banky, který rozpoutal nevídanou paniku trhů po celém světě, dozvěděli z médií.
Padla banka stará 158 let, jedna z těch, které byly chybně považovány za nepotopitelné.
Je konec, řekl jen
O několik hodin později se konal celofiremní mítink v Londýně.
"Je konec," uvedl krach banky Christian Meissner, šéf aktivit v Evropě a na Středním východě.
"Lidé si balí své věci a odcházejí," popisoval tehdy jeden ze zaměstnanců Lehman Brothers, co se uvnitř děje.
Více o pádu LB
- VIDEO: Pád Lehman Brothers stál jeho firmu miliony. Co v ten den dělal Jan Sýkora z Wood&Company?
- VIDEO: Co se dělo v ČNB, když přišel pád Lehman Brothers. Odpovídá Eva Zamrazilová
- VIDEO: Jak vzpomínají na pád "Lehmanů" čeští tradeři
- Analýza: Obří selhání zdravého rozumu
- Před rokem: 365 dní po pádu Lehman Brothers, a přesto žádná změna
Později, po otevření obchodování v New Yorku, spadly již oslabené akcie o 94 procent až na 21 centů. Ještě v březnu toho roku měla společnost hodnotu 46 miliard dolarů, najednou pouhých 145 milionů dolarů.
Šéfova karikatura
Zaměstnanci byli nuceni vyhýbat se reportérům a kamerám. Před firemní centrálou vystavil umělec Geoffrey Raymond karikaturu ředitele Fulda, na kterou mohli zaměstnanci i kolemjdoucí cokoliv napsat. Objevil se zde i ironický komentář: "Doufám, že jeho rodinné sídlo je v pořádku."
Bankrot způsobil řadu událostí - věřitelé požadovali náhradu škody, zaměstnanci chtěli slyšet, jak dlouho jim budou vypláceny mzdy, a ostatní banky se snažily omezit své ohrožení.
Vedoucí pracovníci se snažili přimět klíčové zaměstnance, aby pomohli s likvidací obchodů a s prodejem jmění. Snažili se zamezit situaci, kdy by zaměstnanci přestali do firmy úplně docházet, i když ještě nebyli oficiálně propuštěni.
Jen v tričkách a teniskách
V pondělí byly přítomny asi dvě třetiny zaměstnanců, z toho většina v džínách, tričkách a teniskách. Nikdo nevěděl, co se stane. Žádné oficiální zasedání ohledně likvidace nebylo ohlášeno.
Vedoucí pracovníci nevěděli, co říct, a báli se, jak na to lidé zareagují. "Umíte si představit, jak by to teď asi dopadlo, kdybychom řekli pravdu," přemýšlel jeden z nich.
Ve třetím patře mrakodrapu Lehman Brothers si někteří obchodníci - zvyklí vědět všechny informace z trhu daleko dopředu - přečetli o bankrotu své firmy z papírů, které jejich zaměstnavatelé vyplnili před pouhými několika hodinami.
Mnoho zaměstnanců se sotva podívalo na své monitory, ignorovalo stále horší titulky v novinách a jen nevěřícně a postupně přijímalo nečekanou pravdu.
Lehman Brothers padli.
