Výrazně nižší je podíl evropské těžby i na světové produkci. Před zhruba 20 lety Evropané vytěžili polovinu světového uhlí, loni to byla jedna pětina. V Evropě je však nadále zhruba třetina všech světových zásob, vyplývá z pravidelné roční zprávy společnosti BP.
Největším evropským producentem je dlouhodobě Rusko s loňskými 280 miliony tun následované Německem s 207 miliony. Za nimi jsou Polsko, Ukrajina, Řecko a Česká republika s 62 miliony tun uhlí a jednoprocentním podílem na světové těžbě. Například Francie loni těžila podle BP 0,9 milionu tun. Světovou jedničkou je od roku 2001 Čína s loňskou produkcí téměř 2000 milionu tun, poloviční objem drží stabilně USA.
Pro budoucnost uhelného průmyslu a způsob výroby elektřiny však jsou zásadní zásoby, které jednotlivé státy mají. Největší prokázané zásoby má Rusko s 157.010 miliony tun, což představuje ve světě asi 17procentní podíl. Zhruba pětinu ruského objemu má Ukrajina. Dalších 14.000 milionů tun má Polsko, evropské dvojce Německu zbývá podle BP méně než 7000 milionů. Páté místo v Evropě patří podle BP České republice s 5552 miliony tun, veškeré uhlí však není přístupné.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu má Česká republika v zásobách více než 2000 milionů tun hnědého uhlí. Kvůli tzv. ekologickým limitům na těžbu uhlí však nejsou veškeré zdroje dosažitelné. Právě dosažitelnost zásob je zásadní jak pro těžební společnosti, tak například pro společnost ČEZ, která plánuje výstavbu či obnovu uhelných elektráren. V případě hnědého uhlí je v rámci limitů podle MPO zhruba 1200 milionů tun, které by při průměrné roční spotřebě 40 milionů vydržely na zhruba 30 let.
Například největší současná těžební společnost Severočeské doly, která se na celkových hnědouhelných zásobách podílí zhruba jednou třetinou, má tři čtvrtiny uhlí, téměř 600 milionů tun, v limitech. Za limity na Dolech Bílina, za kterými není žádný sídelní útvar ani liniová stavba, je dalších 120 milionů tun. "Předpokládáme, že na této lokalitě budou limity prolomeny a uhlí vytěženo," uvedl obchodní ředitel SD Jan Demjanovič. Za limity na Dolech Nástup v Tušimicích je dalších 112 milionů tun. "Tam se limity prolamovat nebudou, protože uhlí má nízkou kvalitu a navíc by se musela likvidovat obec a překládat rychlostní silnice R7 a železniční trať," doplnil.
Doly mají uzavřenou smlouvu s ČEZ na dodávky uhlí z dolu Nástup do roku 2038 a na lokalitě Bílina do roku 2052. "Právě dlouhodobé dodávky uhlí pro elektrárny ČEZ v horizontu několika desítek let stabilizují zaměstnanost na Severočeských dolech, takže se uvažuje pouze s přirozenou migrací lidí," uvedl Demjanovič. Na dole Bílina by prolomení limitů mohlo prodloužit těžbu o zhruba 15 let do roku 2050.
Téměř polovina tuzemských hnědouhelných zásob leží v oblasti, ve které těží Mostecká uhelná společnost. Většina uhlí je však mimo limity. V dole ČSA je takto asi 255 milionů tun, které by dolu zajistily životnost o dalších zhruba 40 let. V opačném případě by těžba skončila v roce 2017. Pokud skončí těžba na ČSA, ztratí region podle mluvčí Liběny Novotné téměř sedm tisíc pracovních míst. "Naopak, pokud bude těžba pokračovat, přibude v regionu navíc zhruba 1700 pracovních míst a mimo region asi 700," uvedla. V uhelném průmyslu v České republice pracuje zhruba 33.500 lidí, v posledních letech zaměstnanost klesá zhruba o tisíc osob ročně.
