Basilej - Krize na Apeninském poloostrově by se měly bát hlavně francouzské banky. Těm totiž Itálie dluží nejvíce peněz.
Vyplývá to ze zprávy švýcarské Banky pro mezinárodní platby (BIS).
Podle BIS představuje Francie největšího věřitele Itálie. Bankám dluží jak vláda, tak soukromý sektor.
Na konci roku 2010 držely francouzské banky 392,6 miliardy USD (6,8 bilionu Kč) italského dluhu, což je více než dvojnásobek částky, kterou Itálii poskytlo například Německo.
O výši dluhu svědčí také skutečnost, že italským bankám půjčili Francouzi více než bankám ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a Irsku dohromady.
"Z celkového italského dluhu u zahraničních bank patří 45 procent pohledávek francouzským bankám," komentuje BIS.
Největší banky v ohrožení
Do italských problémů je zapletená i největší francouzská banka BNP Paribas.
Závazek má Itálie také vůči Societe Generale, která v Česku vlastní Komerční banku, nebo druhé největší bance ve Francii Credit Agricole.
BNP Paribas provozuje v Itálii okolo 900, Credit Agricole zhruba 960 poboček. Dohromady tyto banky zaměstnávají na Apeninském poloostrově více než 30 tisíc pracovníků.
Mluvčí jednotlivých skupin se k situaci v Itálii ani k tomu, jak je tamní dluhová krize může ohrozit, nevyjádřili.
Obavy trvají
Hrozba, že by se mohla dluhová krize rozšířit také do Itálie, vzrostla během minulého pátku, kdy země zaznamenala hromadný výprodej svých aktiv a pokles hodnoty akcií hlavní italské banky UniCredit.
Úroky z italských vládních dluhopisů se splatností 10 let následně vyrostly na nejvyšší hodnotu za posledních 14 let.
Premiér Silvio Berlusconi sice ujistil investory o svém odhodlání krizi řešit, obavy obchodníků však přetrvávají.
"Všechny oči se teď na Itálii upírají, takže nepochybně ohroženým trhem zůstane," uvádí pro agenturu Bloomberg investor Luis Benguerel.
Italský problém: Třetí největší dluh světa
Hlavním břemenem italské ekonomiky je vysoký vládní dluh, který se v roce 2010 rovnal 119 procent HDP.
Absolutní hodnota dluhu představuje 1,6 bilionu eur (38,8 bilionu Kč), což staví Itálii na pozici největšího dlužníka v EU a na třetí místo ve světě. Zadluženější jsou pouze USA a Japonsko.
Kromě dluhu může tamní ekonomiku ohrozit také nedostatek konkurenceschopnosti nebo současná vládní nestabilita.
Oproti ostatním státům jižní Evropy Itálie naopak nemá výrazný problém s deficitem státního rozpočtu.
Ten činí podobně jako v České republice 4,6 procenta HDP, což je sice více než tříprocentní hranice stanovená Maastrichtskými kritérii, ale ve srovnání s většinou států EU se jedná o relativně nízké číslo.
Narozdíl od Španělska nebo Irska se zemi také vyhnula realitní bublina.
