Londýn - Běh na dlouhou trať. Tak by se dal parafrázovat vzkaz Evropské banky pro obnovu a rozvoj směrem k ekonomikám ve střední a východní Evropě. Jejich oživení totiž nebude rychlé.
Důvodem je soustavný odliv zahraničního kapitálu. To finanční krizi nejvíce prohlubuje na Ukrajině a v Lotyšsku. Prudký hospodářský pokles v těchto zemích si vyžádal i změnu rozpočtových podmínek, s nimiž je spojena pomoc ze strany Mezinárodního měnového fondu.
Lotyšsko již získalo pomoc ve výši 7,5 miliardy eur. Náměstek předsedkyně lotyšské vlády Hryhorij Nemyrja uvedl, že země bude muset požádat o další hotovost. Ukrajině MMF přislíbil půjčku 16,4 miliardy dolarů. V současnosti se ještě jedná o poskytnutí dodatečného úvěru.
K obratu k lepšímu je tak podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj třeba omezit dopady odlivu kapitálu na bankovní sektor. O to se musí snažit především jednotlivé vlády a mezinárodní finanční instituce, které v regionu střední a východní Evropy působí.
"Určitý čistý odliv kapitálu je pravděpodobně nevyhnutelný, protože se region přizpůsobuje přesnějšímu hodnocení rizik," uvedl v rozhovoru pro televizi Reuters hlavní ekonom EBRD Erick Berglof.
Příznaky stabilizace přicházejí ze srdce Evropy
Berglof rovněž upozornil na potřebu rozlišování jednotlivých zemí v regionu střední a východní Evropy. Hospodářský vývoj v některých zemích regionu totiž vykazuje určité známky stabilizace. To se týká například České republiky a Maďarska.
"Jsou to velmi špatná čísla, ale vidíme, že tyto údaje již nejsou tak dramatické. Je tu určitá stabilizace a naděje na obrat," dodal Berglof.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj hodlá v letošním roce v rámci boje s hospodářskou krizí investovat rekordních sedm miliard eur. Peníze budou směřovat například do infrastruktury, energetiky či finančních projektů.
