Bratislava - Slovenské euro se možná po vzoru České republiky vydá cestou odkladů. Plánovanému termínu přijetí nové měny v roce 2009 nevěří Evropská centrální banka (ECB).
Domnívá se, že současná dobrá kondice slovenské ekonomiky je jen dočasná a nevytváří tedy stabilní základ pro euro. Dokument ECB, který získala agentura Reuters, uvádí, že pokles slovenské inflace na rekordní minimum je jen krátkodobý.
Slovenská meziroční inflace podle metodiky Evropské unie v květnu zpomalila na 1,5 procenta z dubnových dvou procent. Ocitla se tak nejníže od roku 1996, tedy od doby, kdy jsou tyto údaje k dispozici.
Rizika růstu cen
V posledních měsících byla podle ECB slovenská inflace potlačována kombinací nižších světových cen energií, příznivého statistického základu a vládních zásahů proti ziskovým maržím energetických podniků. To však může být podle personálu banky jen dočasné a neznamená to žádný udržitelný trend.
| SPECIÁL K EURU: Sledujeme přípravy na novou měnu |
Očekává se, že na podobné úrovni jako nyní zůstane průměrná inflace i na jaře příštího roku, kdy se bude posuzovat přihláška Slovenska do eurozóny. Tím by Bratislava inflační kritérium snadno splnila - inflace u kandidátů eura nesmí být více než 1,5 procentního bodu nad průměrem zemí EU s nejnižší mírou inflace.
Podle ECB to však nemusí stačit, pokud hodnotitelé dospějí k závěru, že pokles slovenské inflace není trvalý. "V případě Slovenska je zásadní otázkou, zda bude moci být vývoj inflace považován za trvaleji udržitelný i poté, co se vytratí příznivý vliv zhodnocení směnného kurzu (koruny) vůči euru," uvedla zpráva personálu ECB.
Jako Litva?
Zpráva ECB tak nahrává tušení slovenského premiéra Roberta Fica. Ten nedávno vyjádřil obavy, že Slovensko by se do eurozóny nemuselo dostat politickým rozhodnutím, i kdyby všechna kritéria splnilo; kromě inflace musí uchazeč splnit požadavky maximálního rozpočtového deficitu, státního dluhu a úrokových sazeb.
Slovensko má před sebou příklad Litvy.
Její žádost byla loni odmítnuta, protože inflace v Litvě byla v rozhodující době jen 0,07 procentního bodu nad inflačním kritériem, které je přitom podle ekonomů uměle nízké.
V kandidátských zemích to vyvolalo vlnu nevole a objevily se obavy, že ECB a Evropská komise ztratily ochotu rozšiřovat pásmo eura dále na východ.
